Středa 29. ledna 2020, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 29. ledna 2020 Zdislava

RECENZE: Film Smradi je chválabohu normální

aktualizováno 
Po sedmi letech se vrací k hrané tvorbě režisér Zdeněk Tyc se snímkem Smradi. Přál si od něho jediné - aby to byl „neobyčejně obyčejný film“. Povedlo se, i to pojmenování sedí.

Petra Špalková s Ivanem Trojanem a dětmi ze snímku Smradi. | foto: Bontonfilm

ON-LINE

rozhovor s režisérem Tycem a Petrou Špalkovou

Jako by Tyc po celou dobu cítil v zátylku, že příběhu o rodině s vlastním synem, blonďatým alergikem, a dvěma adoptovanými kluky tmavší pleti hrozí nálepka „romské otázky“ či „protirasistické výzvy“, jež diváky spolehlivě odradí. Proto odháněl takové riziko až úzkostlivě, sveřepě, se zdrženlivostí vypočtenou na milimetry. Přitáhl uzdu i sám sobě, svému sklonu k obrazovým ornamentům. A přestože ji vždycky neudržel dost nakrátko, zvládl to vůbec nejtěžší: cit bez vydírání, napětí bez křečí, výpověď zakotvenou při zemi.

Oprýskaný kostel, hodiny ukazující dvojí čas, silná hudba. Rázem jsme uvnitř vesnického mikrosvěta přeťatého dálnicí, kde Šírovi žijí - a kam nepatří. Krajina hraje ve Smradech výmluvnou roli: žádná laskavá ondulace malebnosti, žádné kochání krásami, nýbrž sychravě prázdné dušičkové bezčasí. Úsporné jsou i dialogy a rituály rodiny: večeře, luxování, učení. O lásce netřeba mluvit, ta prostě existuje, zakotvena do všednosti tak úporné, až je nevšední.

Smradi

Česká republika, 2002 - 97 minut

Režie: Zdeněk Tyc, scénář: Tereza Boučková

Hrají: Ivan Trojan Petra Špalková Lukáš Rejsek Jan Cína Tomáš Klouda

Hudba Jablkoň

Hodnocení­: 60 %

Soudržnost coby samozřejmost tu vyzařuje stokrát civilněji než z tematicky příbuzného, avšak umělou idylou zadušeného snímku Únos domů, kde věčně voněly domácí koláče a rodina si pospolitě hrála v altánku za vlahých večerů. V opatrně střízlivé rozehrávce Smradů lze přijmout výbuch sousedské nesnášenlivosti a pokřiveného soucitu vůči „odlišným“ lidem i reakce rodiny s napjatými nervy i rozpočtem.

Zahájí je proměnlivý výraz Ivana Trojana v roli otce, dlouhý záběr na hercovu tvář - nádherný filmařský prvek, bohužel trochu přetažený a hlavně dovedený v sebezálibnou manýru, neboť stejnou metodu pak režisér mechanicky uplatní i u dalších hrdinů. Trojan je však výtečný, tím spíše, že jeho postava má těžší, neviditelnější úlohu: je tím, kdo bouřky vyvažuje, uklidňuje, konejší. Matka Petry Špalkové je zase nádherná, když se poddá hysterii, a pak se zahanbena opíjí.

Tyc: Ze Smradů se raduji

Jejich čistou souhru na hraně slz a smíchu dotvrzují dětští neherci, přirození včetně slovníku, jejž jim film bez falešných ohledů na výchovnou mravopočestnost ponechal. Hovory o úchylech, učitelské čúze či reklamním týdnu s Marlborem patří do světa kluků stejně jako otrávená odezva na rodinný výlet - Ach jo, musíme? A pěšky?! - nebo vzpoura, jež se na rozdíl od umělé thrillerové konstrukce v Únosu domů opět drží pevně na zemi. Představa o dobrodružství tady a teď totiž znamená „užít si v Tesku“ a mysteriózní pouť kluků noční dálnicí; přestože tu opět vystrčí růžky Tycova slabost pro vnější efekty, dýchá takřka pudovým strachem o ně.

Není to špatný film, opravdu ne, byť svou křehkou intimitou se asi lépe uhnízdí v televizním večeru než v kině. Smradi jsou poctiví, uměření, nevtíraví, a hlavně nekárají ani nekážou. Jsou tak normální, jako vydechnutí rodičů v závěru: „Dnes nás měl Pánbůh hodně rád. Akorát předtím nám to nechal sežrat.“

Řekli o filmu

Zdeněk Tyc, režisér: Smradi nejsou filmem vyprávějícím o speciální menšině, ale o všem, co se dotýká lásky a tolerance. Spíše nám šlo o lidi, kteří se nějak odlišují. Dálnice dělící ves od hřbitova je důležitým symbolem: živí jsou odloučeni od svých mrtvých a rodina bydlící vedle hřbitova jako by i tím byla jiná.

Ivan Trojan, herec: Mám dvě děti, dokážu si tedy dost dobře představit, co obnáší třeba taková dočasná mužská domácnost jako ve Smradech. Občas se mi to taky stává, navíc jeden z mých potomků je v období nekonečných otázek a druhý má období destrukce. A že děti ve filmu mluví sprostě? Taková je realita.

Petra Špalková, herečka: Bratr má dvě dcery, takže si užiju svoje. Při natáčení jsme žili skoro jako skutečná rodina, děti nám občas přerůstaly přes hlavu, a protože režisér trval na tom, aby dodržovaly text, který mají odříkat, jedna scéna se točila třeba i pětadvacetkrát. I když, spíš než rodinu jsme tvořili takovou partičku - a Ivanu Trojanovi říkali pantáta.

  • Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Díky, že jste mě znectili. Jak autorům anticen vypálit rybník

Do nudy ceremoniálů, kde vítězové děkují za poctu kolegům, rodičům a Bohu, může vnést šťávu dvojsečný institut...

Vypukla televizní revoluce. Nejen seriál Slunečná poráží Ordinaci

Hned start letošní sezony začal přepisovat televizní dějiny. Letitá vlajková loď Novy, Ordinace v růžové zahradě, která...

Letošní Grammy ovládla zpěvačka Billie Eilish, vzpomínalo se na Bryanta

Osmnáctiletá hvězda si odnesla náruč gramofonků, stala se objevem roku, natočila album roku, i nahrávku roku....

TELEVIZNÍ CENY: Anketa míří do finále. Máte poslední možnost hlasovat

Na portálu iDNES.cz vrcholí pátý ročník televizních cen. Čtenáři mohou vybírat nejlepší český i zahraniční seriál,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ceny Trilobit mají Most! i herci Staříků, anticeny hned tři moderátoři

Český filmový a televizní svaz udělil ve 33. ročníku ceny Trilobit. Vyhráli je seriál Most! či Jiří Schmitzer a...

Premium

Velký test palubních kamer: některé umí i ochránit před nehodou

Porovnali jsme šestnáct oblíbených autokamer podle kvality záznamu, parametrů a funkcí, které nabízí. Cenové rozpětí...

Premium

Léčil jsem lidi homeopatií. Pak jsem zjistil, že funguje jinak, než mi říkali

Homeopatie je přes dvě stě let stará medicína. Znamená to, že patří do starého železa, nebo má stále co nabídnout?...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

  • Další z rubriky

RECENZE: Brutální Bídníci z přistěhovalecké reality s oscarovou šancí

Po muzikálovém přepisu Bídníků přichází z Francie pod stejným názvem úplně jiná podívaná. Současná, vypjatá,...

Vypukla televizní revoluce. Nejen seriál Slunečná poráží Ordinaci

Hned start letošní sezony začal přepisovat televizní dějiny. Letitá vlajková loď Novy, Ordinace v růžové zahradě, která...

KOMENTÁŘ: Díky, že jste mě znectili. Jak autorům anticen vypálit rybník

Do nudy ceremoniálů, kde vítězové děkují za poctu kolegům, rodičům a Bohu, může vnést šťávu dvojsečný institut...

TELEVIZNÍ CENY: Anketa míří do finále. Máte poslední možnost hlasovat

Na portálu iDNES.cz vrcholí pátý ročník televizních cen. Čtenáři mohou vybírat nejlepší český i zahraniční seriál,...

Najdete na iDNES.cz