RECENZE: Gerard Butler spojuje v Pádu Bílého domu všechna klišé

Akční film Pád Bílého domů, v němž Gerard Butler coby jediný člen ochranky zachraňuje amerického prezidenta, jeho syna a celý svět, spojuje všechna klišé.

Při útoku na Bílý dům vybijí prezidentovu ochranku až na jeho bývalého osobního strážce v podání Gerarda Butlera. | foto: Bontonfilm

Fanoušci ve Spojených státech se přou, po kolika procentech si vzal Pád Bílého domu ze Smrtonosné pasti, z Air Force One a ze Dne nezávislosti. Zdejší divák snímku, jenž pozítří vstupuje do Česka, má jednodušší počty. Vidí prostě kompletní sbírku všech hollywoodských klišé žánru, počínaje jadernou hrozbou a konče americkou vlajkou proděravělou střelami.

Pád Bílého domu

Režie: Antoine Fuqua

Hrají: Gerard Butler, Morgan Freeman, Radha Mitchellová, Aaron Eckhart, Dylan McDermott

USA, 2013, titulky, 119 minut.

Hodnocení: 50 %

Akční film se pochopitelně řídí jistými zákonitostmi, to však neznamená, že by musel opakovat šablony jako zaseknutý papoušek. Každou hereckou větu i hudební notu napoví publikum předem, pokud zrovna neřičí smíchy - a opravdu, ač je Bílý dům po útoku teroristů napadrť, kino vesele haleká.

Scénář, jejž studio svěřilo dvojici nováčků, zjevně nikoho netrápí, hlavně když jej režisér Odstřelovače či Krále Artuše Antoine Fuqua obalí dostatečnou zásobou pyrotechniky. Nejprve se musí odstranit první dáma, aby si měl člen ochranky přesunutý do kanceláře co vyčítat - zbytečně - a v hodině H nemusel stíhat víc práce.

Když se pod pláštíkem jihokorejské delegace vetřou asijští teroristé do Bílého domu, zajmou rukojmí a současně zaútočí zvenčí, musí hrdina v podání Gerarda Butlera odložit tužku, popadnout pistoli a zachránit vše, co zpackaly CIA s Pentagonem. Tedy po pořádku prezidentského synka, jenž má naštěstí všechny tajné chodby sídla v malíčku, pak rukojmí včetně prezidenta a nakonec celý svět. Jako už tolikrát hrdinova žena současně ošetřuje raněné, tupý generál žene vojáky na smrt, Morgan Freeman čili prezidentův zástupce hovoří k lidu. A zrádce, jenž prezidenta ani nevolil, mu vyčte globalizaci i Wall Street. Ach Bože.

Turistická příručka

Přesto se najdou tři důvody, proč Pád Bílého domu vytáhnout až k průměrné padesátiprocentní známce. Předně akční, vpravdě válečné manévry ovládá Fuqua přece jen slušně: třebaže triky nepatří k nejčistším, stíhačky, vrtulníky, tanky, kulomety, nálet na Washington a posvátné sídlo Ameriky proměněné v kůlničku na dříví přesně splňují žánrové zadání.

Zadruhé se najde drobný záchytný bod pro křehčí povahy, kterým mučení ministryně obrany nepřipadá jako vrchol kinematografie - a sice nenápadný turistický průvodce slavnou budovou od Oválné pracovny po Lincolnovu ložnici.

Třeba bude hůř

A třetí důvod k jisté smířlivosti je už ryze spekulativní: může být hůř. Po jarním Pádu Bílého domu totiž do kin dorazí letní Útok na Bílý dům, tentokrát v režii těžkopádného katastrofisty Rolanda Emmericha, leč na totéž téma: agent zachraňuje prezidenta v Bílém domě obsazeném teroristy. Až člověka napadá, jestli nejde o zakázky Obamova úřadu žádajícího zvýšení výdajů na ostrahu objektu, kam si vleze kdejaký obejda i s flintou.