RECENZE: Martin a Venuše? S tebou mě baví svět, díl druhý. A slabší

Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, praví titul známé knihy Johna Graye, rozebírající odlišnost pohlaví. Už názvem k ní odkazuje domácí komedie Martin a Venuše, která jde ve čtvrtek do kin.

Škoda, že sama sobě podráží nohy.

Přepočteno na hodnotící známku v procentech, hříčka Martin a Venuše začíná lehce nad padesátkou a končí lehce pod ní. Tedy "pod Poledňákovou", neboť právě do režisérčina hájemství úhledných rodinných komedií se pokouší vlomit. Vítané oživení takřka monopolního žánru se však nekoná, už proto, že tým sáhl příliš vysoko, k hitu S tebou mě baví svět.

Martin a Venuše

50 %

Režie: Jiří Chlumský

Hrají: Marek Taclík, Kristýna Boková-Lišková, Zuzana Stivínová, Tomáš Hanák

Délka: 102 min, ČR

Kinobox: 55 %

IMDb: 5.4

Ve zkratce: Marie Poledňáková svěřila pět dětí partě tatínků na týden, autorský tým Martina a Venuše ponechal tři potomky v péči jejich otce na měsíc. Shoda spočívá i v tom, že linie tatínkové plus děti drží filmy nad vodou, kdežto dámská odbočka je potápí. A do třetice se obě díla podobají jistou exkluzivitou prostředí, zpěvačku jen nahradila výtvarnice, tesknící na mateřské dovolené po umělecké seberealizaci.

A rozdíl? Martin a Venuše mají po všech stránkách slabší řemesla s výjimkou Marka Taclíka, který se podobně jako jeho filmové ratolesti nenechal připravit o zdravě přirozený výraz.

Příběh začíná "před deseti lety" seznámením příštích manželů na vernisáži a následné plynutí času hravě shrne výměnou dálničních známek na autě, za jehož skly se střídají dudlíky, copy, rvačky. Současnost už skočí rovnýma nohama do banality rodinného večera: on u obrazovky, ona ukládá děti, on v podniku plánuje přesun do Ruska, ona si stěžuje jiným matkám na pískovišti. Ryze televizní záležitost, člověku se vybaví nedávný seriál Ententýky; co spasí kouzelní malí hrdinové, zabije vzápětí vypravěčská neobratnost vraždící občas i duchaplné pointy.

Kristýna Boková-Lišková s Janem Budařem...

a Markem Taclíkem ve filmu Martin a Venuše

Jakmile opilecká rodinná sázka manžele rozdělí, vypukne S tebou mě baví svět II naplno. Bohužel má méně originálních gagů než Poledňáková, drží se názorných povšechných trampot, jak tatínek nestíhá práci ani domácnost, v bytě vládne nepořádek, zatímco mrňousové si libují v životě bez maminčiných zákazů včetně pizzy či ponocování.

"Děti nikdy nespí," slyší uštvaný hrdina a Taclík s dětmi vskutku odzbrojuje příjemně civilní uvolněností, třebaže mu scénář ukládá jen běžné situace se synovými plenkami nebo s dcerami na hodině baletu.

Z filmu Martin a Venuše

Zato souběžné bloumání maminky čili Kristýny Bokové-Liškové se nudně vleče, ať malebně odpočívá na venkově včetně povinné nahé koupele v tůni, povaluje se v mondénní vile u kamarádky či se vrací do malířského světa za dávným nápadníkem, jejž hraje Jan Budař. Špatně, ale ani Boková neoslní, z jejich dialogů čiší umělost marně převlékaná za bohémskou ležérnost.

A tak se film podobá houpačce. Baví s Martinem a dětmi, které se upřímně předvádějí: "Proč kupujeme ty lupínky, když je nejíte? - Protože jsou v nich ufoni!" Otravuje s celou výtvarnickou linií, kterou bohužel ještě rozmělní odbočka blázince a naprosto dorazí ve finále podnikatelský motiv s prvky satiry. Brr, až se divák otřese hrůzou, že promítač omylem nasadil Vy nám taky, šéfe! Sem tam -popravdě dost - navíc ruší velmi okatý product placement.

Martin a Venuše zkrátka nepotřebují manželskou poradnu, nýbrž dramaturga, který by jim řekl, ať se drží jen nosného rodinného mikrosvěta a vtipy nechávají vyznít bez nátlaku, v síle jejich samozřejmosti. Na druhou stranu v době Babovřesk musí být člověk rád, že je rád. Variace na Poledňákovou není objevná, ale ani nevkusná.