RECENZE: V Labyrintu lží se nikdo neztratí, chybí mu překvapení

Taková sestava přece nemůže selhat: Ridley Scott režíruje Leonarda DiCapria a Russella Crowea! Ani neselhala – špionážní thriller Labyrint lží je opravdu dobře natočený, přináší rychlé tempo, řemeslo, vtipný i provokativní profesní humor, efektní akční scény... Jenže nic víc.

A v tom je potíž, neboť podobných filmů od Syriany po Království už přišlo tolik, že jen vnější bezchybnost nestačí. V Labyrintu lží funguje dokonalý mechanismus, ale jakoby bez citu, zaujetí, bez překvapení.

Jako na dlani

DiCapriův hrdina vzešel z rodu drsných Bondů, kteří si vytahají z vlastních ran úlomky kamarádových kostí a jdou do další akce; ještě však občas přemýšlí, klade otázky, navštěvuje uprchlické tábory a špičkuje. Třeba poznámkou „nemáme dost hodných Arabů na zlé Araby“.

Labyrint lží

60 %

USA, 128 min

Režie Ridley Scott,

Hrají Leonardo DiCaprio, Russell Crowe, Mark Strong, Oscar Isaac

Ti všichni – jakož i jejich nepřátelé – mají své četné kontakty a kontakty svých kontaktů; vyžaduje opravdu hodně soustředění sledovat, jak všichni všechny sledují a sami jsou sledováni, přičemž každý může pracovat pro obě i vícero stran.

Hlavní nápad přijde až po půldruhé hodině, a to už těžko vytrhne z jisté únavy nad látkou plynoucí podle neměnné kuchařky. Svět, kde nikdo nikomu nevěří a nic nezaručí, je sice děsivou podstatou snímku, ale jen v další řemeslně dovedné variaci na módní téma. Od Scotta už by si jeho ctitelé zasloužili osobnější záležitost.