RECENZE: Partička šaškuje na Nádraží. Je to trochu satira a trochu nuda

Základna někdejší Partičky obsadila Nádraží. V sérii skečů od středečního večera na ČT zvládne padesátku postav pět herců: Ondřej Sokol, Martin Finger, Igor Chmela, Michal Suchánek a Richard Genzer.

Režírující Sokol s Fingerem psali scénář typu „nádraží je obraz našeho světa“. Čili trochu satira a trochu nuda.

Reportážní stylizace, kdy všichni vystupují jakoby přímo na kameru, znamená sice příjemnou změnu, ale coby jediná metoda se časem omrzí.

Zbytečnou součást mozaiky tvoří jednak četné předěly, jednak prvoplánové vulgarismy, ale hlavní zrada spočívá v tom, že veškeré postavy od zaměstnanců drah přes nádražní služby po cestující jsou omezenci. A jednolitá komunální karikatura všech a všeho musí zákonitě začít otravovat; takové Kosmo k ní přidalo o vrstvu navíc: soucit.

Přitom Nádraží pěstuje důmyslné jazykové hříčky od hrdého „to odmanažeruju“ přes rozdíl mezi odbory a odborníky až po titul „senior toaletářka“, k černému humoru sáhne zmínka Vladimíra Čecha a bonusová soutěž pro zákazníky už voní každodenní absurditou. Současně se však utápí v bravuře a la Tvoje tvář má známý hlas: jako by dokonalé masky i převleky stály občas nad sdělením a šaškovská maškaráda nad osobním komediantstvím, ve kterém byla improvizační Partička svobodnější.

Nádraží

50 %

Česko, 2017, 6x26 min

Režie: Ondřej Sokol

Scénář: Ondřej Sokol, Martin Finger, Vojtěch Frič, Michal Suchánek

Hrají: Ondřej Sokol, Martin Finger, Igor Chmela, Michal Suchánek, Richard Genzer, Veronika Gajerová

Nicméně třetí díl Nádraží na rozdíl od bezbřehého úvodu slibuje, že čím užší jsou zvolené tematické mantinely, tím nápaditěji se s nimi dá pohrát. A třebaže se znovu nevzdá hrubostí, epizoda líčící hrozbu údajné bomby nastražené na hlavním nádraží si vychutnává situace s větší dávkou fantazie, počínaje sdělením pro zahraniční turisty „Run, Achtung!“ a konče skutečně dokonalou profesní legráckou, kdy reportér „v živém vstupu z ostravského nádraží přináší mix nejnovějších informací k bombě v Praze“.

Přesto pro Nádraží platí, že v prostoru, kde se pohybují výhradně burani, není vlastně čemu se smát.