RECENZE Do posledního dechu: Zkázu tankeru zdobí dialog „Vezmeš si mě? – Ne, blíží se bouře“

Tanker SS Pendleton se 18. února 1952 za bouře u severovýchodního pobřeží Států rozlomil v půli a námořníky zachránila čtyřčlenná posádka pobřežní stráže. To je skutečný základ filmu Do posledního dechu, který jde do našich kin.

Reálná událost nabízí filmařům vždy přinejmenším dvě volby: dokumentární pohled či hrdinský epos. Režisér Craig Gillespie si vybral postup číslo dvě, jenž spotřeboval celý zástup přitažlivých chlapíků. Malému člunu záchranářů velí Chris Pine, vrak se snaží držet nad vodou Casey Affleck.

Ještě větší, skrytou armádu však tvoří desítky jmen trikových specialistů; právě jejich práce je tím, co láká určitý okruh publika na akční podívanou umocněnou formátem 3D, cákajícím vodu do očí.

Zato přilepená romance vzorného záchranáře a emancipované telefonistky diváckým magnetem nebude, zvláště když se plouží od první schůzky k památnému dialogu, kdy se ona zeptá – Vezmeš si mě?, načež on zmateně odmítne s dodatečným vysvětlením, že se blíží bouře. Konečně.

Do posledního dechu

50 %

USA, 2016, 118 min

režie: Craig Gillespie

hrají: Chris Pine, Ben Foster, Casey Affleck, Holliday Grainger, Josh Stewart, Eric Bana, Rachel Brosnahan, Kyle Gallner a další

Vedle téměř surfovací jízdy napříč digitálními vlnami a panoramatu bílé krajiny však film nabízí pouze předvídatelnou poctu nezdolným čestným mužům, kteří si dodávají odvahu pospolitou námořnickou písní, pokud právě nezní vítězná hudba, a povzbuzují se hovory typu: „Pumpy to nezvládnou. – My to zvládneme.“ Skuteční hrdinové skutečné události zasluhují obdiv, jejich filmoví následovníci spíš útrpnost, protože film na nich nenechal nitku suchou.

A zahraniční kritici také ne.