RECENZE: Z Luhačovic přicházejí Četníci, ale nikoli humoresky

Původně se zvažovalo pokračování Četnických humoresek. Pak se vyvinuly Četnické trampoty. A nakonec zůstali Četníci z Luhačovic, kteří večer startují na ČT1. S trampotami a bez humoresek.

Málo platné, srovnávat se stejně bude a ČT si za to může sama. „Chceme navázat na úspěch Četnických humoresek. Děj se odehrává v téže době i profesi, ale tím podobnost končí,“ slíbilo brněnské studio už roku 2014. Ovšem po pár nasnímaných dílech se objevily zvěsti o problémech, přetáčkách a proměně týmu, což ČT komentovala: „U velkých projektů děláme standardně průběžné vyhodnocení, a pokud to uznáme za vhodné, přistupujeme k dílčím úpravám, aby byl výsledek co nejkvalitnější.“

Ať už se po tři roky dělo v zákulisí cokoli, diváka zajímá výsledek. Bohužel i ze znalosti pouze několika dílů z celkových dvanácti jasně vysvítá, že Četníci z Luhačovic sice napodobují Četnické humoresky ve všem, od struktury vícero případů v každé epizodě přes milostné odbočky hrdinů až po dobový kolorit, ale s účinkem sotva polovičním.

Děj začíná dříve, brzy po konci války. V roce 1919 dva mladí, ale jinak nevýrazní četníci v podání Roberta Hájka a Martina Donutila nastoupí svou první službu v lázeňské stanici. Navenek tu najdou všechny znaky Četnických humoresek: Pavlu Tomicovou coby ráznou hospodyni, sestavu od úsměvného pamětníka c. a k. éry v postavě Pavla Zedníčka po ušlechtilého velitele s traumatickými zážitky z fronty čili Karla Dobrého, starostlivé matky, dcerky na vdávání, paličaté sedláky, obecní blázny, zvědavé drbny. Navíc se staví na odiv drsnější, teprve budovatelské časy první republiky.

Jenže to všechno je jen barvotiskový obal běžných historických detektivek. Tři věci ve srovnání s jejich slavnými předchůdkyněmi Četníkům z Luhačovic citelně chybějí.

Zaprvé přirozeně jiskřivé „hecování“ v charakterově bohatém tandemu Tomáše Töpfera a Ivana Trojana, jenž se stal zásadním motorem celé série; naproti tomu luhačovická parta vede spíše vatovou figurkářskou konverzaci.

Četníci z Luhačovic

50 %

Česko, 2017, 80 min

Režie: Biser Arichtev, Peter Bebjak, Dan Wlodarczyk

Hrají: Igor Bareš, Pavel Zedníček, Karel Dobrý, Martin Donutil, Robert Hájek

Kinobox: 65 %

IMDb: 7.2

Zadruhé filmový způsob vyprávění, který si Antonín Moskalyk určil i hlídal a jenž se v ilustrativní novince nahrazuje povšechně televizním rukopisem, volně zaměnitelným třeba s Doktorem Martinem.

A zatřetí humor, což neznamená občasné snaživé „hlášky“, nýbrž celistvou autorskou stylizaci jemné nadsázky, která dává dávným kulisám zločinu osobitou vůni, barvu, jazyk a názor již od dob Hříšných lidí města pražského.

Je možné, že některou epizodou Luhačovičtí mile překvapí, a takřka jisté, že páteční televizní večery ovládnou. Ale bez odkazu na Četnické humoresky by to měli těžší.

2. září 2015