Potřetí to vyšlo, po nominacích za film Klauni a televizní projekt Modré stíny vyhrál Viktor Tauš Českého lva za trilogii Vodník.
Ještě u Modrých stínů se někteří diváci bouřili kvůli nezvyklému pojetí. Berete tedy nynější vítězství podobně stylizovaného Vodníka jako potvrzení své snahy, že i v televizi se dá točit jinak?
Přesně tak. Já mám televizi hrozně rád, už můj otec stál u jejích začátků, dělal vůbec první televizní přenos u nás, tudíž mě mrzelo, když se vedle filmu považovala za popelku. Ale to se mění a jak mi říkal střihač Alois Fišárek, jediný rozdíl už je ten, že v televizi se musí každý zvrat pojmenovat i v dialogu.
Věříte, že si televizní diváci na filmovější vidění zvyknou?
Věřím, ostatně už se to děje. Povyk kolem Modrých stínů připravil půdu pro Vodníka a díky Vodníkovi teď lidé zase přijímají Zrádce.
Také Zrádci se od běžné tvorby liší, jaké reakce na ně slýcháte?
Od lidí, na jejichž mínění mi záleží, jen ty nejlepší. Ovšem hodně jsme se Zrádci riskovali, snad poprvé v historii samostatné České televize vznikl seriál určený přímo pro mladé, kteří se přitom na tradiční televizi nedívají. Ale ukazuje se, že to jde, dokonce o Zrádce projevili zájem už i v zámoří.
Hodláte se od obrazovky vrátit do kin?
Ano, s Amerikánkou, která je inspirovaná skutečným osudem a o níž uvažuji už od dob své prvotiny Kanárek. Nyní se hraje na jevišti, v plánu mám film a mezinárodní minisérii. Ale nejdřív si i na ní vyzkouším divadlo v kině.
Co tím myslíte?
Chci nasnímat tři představení, mimo jiné Maryšu v Národním divadle, ale jinak, než to dělají běžné záznamy inscenací. Kameraman Martin Douba se bude pohybovat přímo mezi herci na scéně a zprostředkuje tak lidem detaily a emoce, které jinak běžně nevidí.
To jsem snad ještě nikdy neviděla.
Já sám jsem to taky ještě nikde neviděl, ale kino i divadlo jsou médium detailu a to je svět, kam chci v nejbližší době s diváky vstoupit.
