Není vina jako vina. Pro překonání výčitek si musíte nejprve odpustit

Mít výčitky svědomí, že jste svým chováním někomu ublížili, je jedna věc. Ale babrat se v tom a kazit si život na dlouhou dobu, to už je jiná kapitola. Přesto ji bohužel lidé píšou docela často.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Možná jste zbytečně vychválili kolegu na úkor druhého a toho to pak mrzí. Třeba jenom nezvládáte pocit, že blízcí trpí kvůli vaší práci. Anebo jste nahlas řekli o někom něco, z čeho je teď smutný. Důvody toho, proč cítit vinu, jsou mnohé. A v podstatě na tom není nic špatného.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

„Dokládá to fakt, že váš vnitřní kompas funguje,“ dokládá rodinná terapeutka Sarah Epstein a pokračuje: „Pokud jste schopni vcítit se takto do pocitů jiného člověka, je to jasným ukazatelem, že stále máte morální a etické kvality. A to je základ správného vztahu k ostatním i k sobě,“ dodává odbornice.

Vinu člověk cítí ve chvíli, kdy nesplnil očekávání, která do sebe vkládal on sám anebo to udělal někdo jiný. Je to přirozený pocit, s kterým je dobré v životě z výše zmíněných důvodů počítat.

V tuto chvíli ale mluvíme o něčem, čemu odborníci říkají zdravá nebo dobrá vina. „Je racionálně odůvodnitelná. Víte, že jste se zachovali špatně, a tím způsobili problém, kterému se dalo lehce vyhnout,“ popisuje to psycholog Robert Weiss. Zároveň se tím často trápí ještě někdo jiný než vy sami, což vaše výčitky násobí.

Ač je to pocit vtíravý, dá se ho zbavit. Za prvé to chce svou vinu uznat a omluvit se těm, kteří se kvůli vašim skutkům dostali do nepěkné situace. „Někdy zjistíte, že oni už to dávno hodili za hlavu a jediný, kdo se tím pořád užírá, jste vy, což je tím pádem zbytečné. Přesto vaše přiznání pročistí vzduch,“ usmívá se odborník. A i kdyby se to nestalo, váš protějšek uvidí, že si chybu uvědomujete a vnímáte, co jste způsobili. A to je také důležité.

V tu chvíli ihned přistupte ke kroku dvě – napravení svých omylů. „Čím rychleji je smažete ze světa, tím dřív vám zase bude dobře,“ osvětluje expert na lidskou duši. Užitek z takové nápravy nesmíte mít jen vy, ale hlavně ti, kteří vaše skutky odnesli nejvíc. Na ty musíte myslet jako první. A proč na tento krok co nejvíc spěchat?

„Důvod je jasný: zdravá vina se při dlouhé prodlevě v hlavě člověka lehce promění ve vinu nezdravou, tedy ubíjející. A ta už s sebou nese velké problémy,“ varuje Robert Weiss. K jeho slovům se za chvíli vrátíme.

Perfekcionismus je nuda

Jedním z nejčastějších důvodů, proč člověk cítí za něco vinu, je fakt, že na sebe klade nepřiměřené nároky. „Nutí ho k tomu společnost založená hlavně na nutnosti mít úspěch a hodně peněz,“ varují odborníci. Člověk pak má pocit, že musí být dokonalý a nic jiného nebere. Tím pádem vyniká jen dobrý celek, což je ale málo, protože dobrý je za tři.

Proto se začněte soustředit na detaily – každý malý progres v jakémkoli směru je vynikající, i když v globálu to třeba neznamená takový posun. Každé ráno si před zrcadlem zopakujte, co na sobě i přes některé nedokonalosti máte rádi. A buďte milí na ostatní lidi. Nevěřili byste, jak moc to obohatí i vás samotné.

Když jste všechno zase dali do pořádku, zkuste se ještě zastavit. Uvědomte si, co přesně jste udělali špatně a snažte se nastavit si v sobě mechanismus, který vám zabrání to zopakovat. Tady je důležitá komunikace.

„Můžete to probrat jenom se svým vnitřním hlasem, pokud ho máte dostatečně silný a logicky založený, aby dokázal přesně rozklíčovat příčiny i následky vašeho jednání. Často k tomu ale potřebujete názor jiných,“ uvádí expert.

Pak to chce správně zvolit osoby, s nimiž danou věc proberete. Pozor, málokdy to bývají ty, které do ní byly přímo zapleteny, i když nepatrná reflexe také od nich se může hodit.

Doposud jsme mluvili o věcech, které jsou sice nepříjemné, ale normální a běžné. Ovšem někdy přijde na řadu vina nezdravá nebo špatná. A nemusí se jen proměňovat z dlouhotrvající viny dobré. Negativní bývá často od začátku.

„Není vystavěná na žádném logickém základu a většinou se při ní peskujete za věci, které jste nikdy nemohli ovlivnit,“ popisuje ji terapeutka Sarah Epstein. Velmi trefným příkladem je situace, kdy vás v práci povýší do pozice, po které toužil váš kolega, zatímco vám byla docela ukradená. Když pak vidíte, jak trpí, jste z toho smutní a vyčítáte si to, a to i přesto, že jste to nikterak nepodpořili.

Tento typ viny je velice nebezpečný, protože může přerůst až do depresí a úzkostí, srazit vám sebevědomí anebo omezit vaše sociální schopnosti a kontakty.

Pokud se jí chcete vyhnout, snažte se být v prvé řadě realističtí, co se vašich očekávání a nároků týče. „Sepište si seznam toho, co máte pod kontrolou a pak druhý, kde budou věci, co se jí zcela vymykají,“ uvádí Sarah Epstein a nabízí i důvody: „Pokud bude ten první delší, máte určitě problém a měli byste se nad všemi věcmi ještě jednu zamyslet.“

Hned nato se snažte mnohem víc soustředit na věci, co ovlivňujete a ostatní pusťte úplně z hlavy. „Pokud to neuděláte, vaše vina se z motivačního procesu změní v břemeno, které je velice těžké unést. A dříve nebo později vás porazí,“ varuje expertka.

Nebuďte na sebe nároční. Zatímco své povýšení na úkor kolegy třeba neovlivníte, to, že ho potom vyslechnete a budete se snažit ho pochopit, už je věc, která je ve vašich rukou. A navýsost vás uklidní. Sami se také neutvrzujte v tom, že jednáte špatně. Třeba v autě si nahlas opakujte, co jste udělali správně a na co jste neměli vliv. Tím to dostanete do hlavy, kde už to i zůstane. A vy budete spokojení. Což je věc, která se nedá koupit za žádné peníze.

Výčitky z přežití

• Pandemie covidu k nám přinesla pocit viny, který jsme předtím neznali. Jedná se o výčitky z přežití. „Mnozí lidé ztratili kvůli koronaviru své blízké. Byli mladší anebo v lepší kondici než oni. A vyčítají si, že si covid nevzal raději je,“ vysvětluje psycholožka Michelle Pulong.
• Ač racionálně člověk ví, že je to nesmysl, nemůže se takovým myšlenkám ubránit. Dostat se z toho ven není lehké. „Prvotní je dovolit svým emocím, aby se dostaly na povrch,“ radí expertka s tím že pak přichází to nejdůležitější: „Naučte se si klást namísto otázky PROČ JSEM NEUMŘEL zcela jinou, a sice PROČ JSEM PŘEŽIL,“ nabádá.
• Začněte se víc starat o sebe, a to hlavně po duševní stránce. Věnujte se koníčkům, scházejte se s přáteli, dopřejte si masáž nebo saunu. Láska k sobě zažene pocity, že tu už nemáte být. Za vše dobré, co vás potká, buďte vděční. To dokáže vážně hodně.