Proslulá hororová řada opětovně zavítala na GameCube a to díky exkluzivnímu projektu s podtitulem Zero, který běží na úchvatném enginu před časem vydaného remaku prvního dílu Resi série. To znamená naprosto jedinečné renderované obrazy se statickými kamerami, jež na jednu stranu poněkud frustrují hráče při nemožnosti přesné lokalizace blízkého nebezpečí, na tu druhou se však jedná o další moment, přispívající k dusivé atmosféře strachu, již dále podkresluje patřičně tísnívá hudba, zvuky a koneckonců i příběh.
(Sleepless) Malá poznámka hned na úvod. Příznivci série Resident Evil, kteří stále nevlastní GameCube, by se již konečně měli rozhodnout a mašinku od Nintenda si pořídit. Klidně jen kvůli této jedné sérii. Získají tím nejenom skvělý remake originálu, ale aktuálně také ještě lepší prequel, nemluvě o budoucnosti, kde se rýsuje nejméně jeden regulérní díl v podobě Resident Evil 4.
Vraťme se však k hlavním bodu dnešního programu, kterým je Resident Evil 0. Jistě jste již pohlédli níže a zjistili dle hodnocení, že se opět jedná o vynikající survival horor. Je však třeba dodat, že se Resi 0 stále nezbavil nemocí, které sužují celou sérii již od prvopočátků.
Audiovizuální stránka je tedy výtečná, oproti minulosti však došlo ještě k několika zajímavým vylepšením. Předně tolik, že se autoři snažili maximálně oživit statické scenérie, takže se dočkáte spousty drobností, jako jsou rozličné pohybující se předměty v obraze apod., díky čemuž nevyznívá pozadí tak “mrtvě“. K tomu si připočtěte opravdu podařenou hru světla a stínu, odrazy postav v okně či na mramorové podlaze a dostanete téměř filmový prožitek, umocněný působivými FMV sekvencemi, pohříchu bez titulků. Dojem nicméně hned zkraje kazí nevstřícné ovládání, jež oproti výše citovanému remaku nenabízí alternativní konfiguraci (typ C), tudíž si nováčci budou těžko zvykat. Veteránům to samozřejmě už vůbec nepřijde…
(Sleepless) Resi 0 běží na stejném enginu jako remake. Již na první pohled je však patrné zlepšení. A nejde jenom o odstranění nanejvýš otravného trhání v CG filmečcích. Lokace jsou samozřejmě opět skvěle předrenderované, ale nyní jsou navíc oživeny dynamickým stínováním, řadou malých animací a méně statickou kamerou (například při chůzi úzkou chodbou kamera následuje postavu a naklání se ze strany na stranu). To vše dohromady dává téměř zapomenout, že je pozadí předrenderováno. Veškeré zdejší příšerky
jsou opět "nádherně hnusné", strach nahánějící a hlavně skvěle rozpohybované, což se ovšem nedá říci o hlavních postavách. Oproti remaku se jejich aktivity sice zrychlily, ale i tak jsou stále pomalé a otáčení po 90 stupních je mimořádně otravné.
Zvuky jsou vynikající stejně jako hudba, která citlivě reaguje na situaci ve hře. Občas se také rozhostí naprosté ticho, které je stále největším náladotvůrcem, jaký mohou autoři použít. A nálada a temná strašidelná atmosféra, to je hlavní deviza celé série Resident Evil, což je tady podpořeno skvělým designem. Herní prostředí má ještě více gotičtější, potažmo industriálnější nádech, než kdykoli předtím. Škoda jen, že ve snaze o co nejatraktivnější herní scenérie trochu utrpělo logické uspořádání lokací, tedy ve srovnání s kterýmkoli předchozím dílem.
Story nás zavede před události popsané v prvním díle, dokonce se dostaneme ještě hlouběji do minulosti nechvalně proslulé spol. Umbrella, díky jejímž biologickým experimentům bylo z povrchu světa smazáno Raccoon City. V době Zero však jeho základy ještě pevně stojí a my se s hlavními hrdiny prokousáváme zpustlými interiéry, jako je kupříkladu bývalá tréninková základna Umbrelly, a budeme mít "milou čest" několikrát se seznámit s doktorem Marcusem, jenž má na svědomí tzv.
T-virus. Klíčových osob zde představených bude samozřejmě povícero, znovu nechybí už patřičně proslulý Albert Wesker a také speciální komando S.T.A.R.S. - Bravo Team, za záhadných okolností ztroskotavší v racoonském lese, z něhož se do finále dostane se zdravou kůži toliko hlavní hrdinka Rebecca Chambers. Na své pouti však nebude sama, doprovod jí dělá bývalý mariňák Billy Coen a spolupráce obou ústředních charakterů má stejně revoluční náboj jako dynamické kamery v RE: Code Veronica na Dreamcastu.
Jistě, hraní za dvě postavy už tady bylo ve druhém dílu, nicméně v Zero za ně hrajete SOUČASNĚ. Vyjma skutečnosti, že mezi oběma charaktery se lze, až na pár krizových výjimek, kdykoliv přepnout, tu máme volbu pro následování primárně ovládané postavy / nebo zůstání na místě, a aktivování palebné podpory / nebo pasivního přihlížení dění. Pro vyladění pozice počítačem ovládané postavy se nadějete ještě jejího cizelérského umístění v prostoru skrze druhou analogovu páčku. Nutno ještě podotknout, že charakter, který má momentálně v rukou počítač, se chová poměrně rozumně a neplýtvá náboji, kterých je tady skutečně hodně málo.
Ano, při střední obtížnosti musím říci, že jsem měl nečekaně velké problémy a to nejenom s municí, ale taktéž s uzdravovačkami, pročež jsem hodně zmutovaných kreatur nechával být a raději bral nohy na ramena.
(Sleepless) Hlavní změnou oproti předešlým dílům je přítomnost dvou hlavních ovladatelných postav, mezi nimiž je třeba se přepínat a využívat jejich specifických schopností k dalšímu postupu. Na některé úkony je tak lepší použít Billyho hrubé síly a jindy je zase výhodnější zvolit rychleji reagující Rebeccu. Vrcholem vašeho snažení jsou pak chvíle, kde je pro vyřešení hádanky nutná kooperace obou postav. Je potěšující, že tvůrci nepřidali tento prvek do hry pouze na efekt, ale dokázali toho jaksepatří využít, i když k dokonalosti, s jakou byl tento nápad rozveden v jiném survival hororu - Overblood, či hře Martian Gothic: Unification to má stále daleko.
Obvyklé velké množství věcí ve hře obsažených pak vzbuzuje malou noční můru a to z toho důvodu, že zmizely úložné bedny. Tvůrci nám to tady příliš nezjednodušili ani v tom ohledu, že máte kromobyčejně malý prostor v inventáři - postavy disponují každá pouhými šesti okny a připočteme-li s k tomu fakt, že takový granátomet zabere celá dvě je nasnadě, že to bude pěkná šichta a spousta chození tam a zase zpátky.
S tímhle pak souvisí další unikátní prvek - možnost odložení jakéhokoliv předmětu na zem s tím, že se pro něj můžete kdykoliv vrátit. Uvedené má hlavní kouzlo ale spíše ve skutečnosti, že pokud na něco na své pouti narazíte, hned se vám to zobrazí na mapě, takže přesně víte, kde který předmět leží. Což je skvělé! Jinak u mapy nechybí potřebný zoom a zohlednění uzamčených dveří a prostor, ale přeci jenom vás čeká nutnost dělat si poznámky, protože nenabízí žádné podrobnější info jako je tomu např. u série Silent Hill.
(Sleepless) Ano, poprvé v sérii již není nutné předměty ukládat do truhel, ale je možné je volně pokládat kdekoli. V konečném výsledku to však žádná výrazná inovace není. Inventář je totiž stále příliš limitovaný, což nutí prakticky pořád něco odkládat a následně se pro to vracet. Nemohu si pomoci, ale již od prvního dílu tak mám pocit, že jde o nefér tah, jehož motivem je prodloužení herního času. Z minulosti zůstaly i někdy nelogické hádanky, které z celkového konceptu hry viditelně vyčnívají a vytváří si tak svůj vlastní svět, jenž nemá s příběhem hry pranic společného. Za zmínku rovněž stojí mnohdy přemrštěná obtížnost, která již nemá s vytvářením atmosféry strachu nic společného a spíše jde opět o umělé natahování herního času.
Interakce herního prostředí je klasická, nadějete se standardního zohlednění přítomnosti předmětu pro sebrání házením dobře viditelných odlesků, k čemuž bych měl asi jedinou výhradu. Pokud jste v časovém presu - někdo vás nahání, a vy potřebujete v místnosti toliko sebrat danou věc, dojde občas na zdlouhavý klikfest při hledání té správné pozice garantující sebrání žádané věci, čímžto se zbytečně vystavujete možnému zranění. Nepřátel je tady pochopitelně mnoho a nezřídka se objevují i v již vyčištěných prostorech, přičemž se připravte na kupu dříve neviděných organismů, kde zejména zcela nový typ zombíků vyhlíží docela neprůstřelně!
Resident Evil Zero je z hlediska žánrového zařazení akční adventura a tak nechybí obvyklé hledání klíčů, elektronických karet a řešení nejrůznějších rébusů. Hádanky jsou občas lehce překombinované, ale paranoia na místě jako tohle je vlastně další vkusnou ingrediencí. Asi nepřekvapí, že pro vyřešení řady puzzlů je potřeba součinnosti obou zúčastněných, a také skutečnost, že některé cesty bude muset prošlápnout jenom jeden vybraný charakter, s čímž tak trochu souvisí i souboje s gigantickými bossy.
Jak to tady uzavřít? Celkem jednoduše. Poutavý příběh - který sice Capcom lepí, jak se dá, a oproti v minulosti v rámci možností seriózně podanému vyprávění se tady dočkáme i paranormálních jevů - má své nesporné kouzlo a to tím více, že bude odhalena a vysvětlena řada souvislostí, doposud v sérii nevyjasněných. Audiovizuální stránka je bez komentáře, statické kamery jsou samozřejmě dvousečná zbraň, ale ovládání šlo bez diskuse koncipovat přijatelněji. Obvyklé pohybové aktivity jako je rychlá otočka o 180º či odtlačování objektů nepřekvapí, ale ovládání dvou postav najednou je zbrusu novým příspěvkem, který tak Zero dokázal celkem spolehlivě udržet v kategorii špičkových herních titulů. Bonusová minihra po skončení zdejšího dobrodružství budiž takovým příjemným bonbónkem nakonec.
(Sleepless) Přese všechno je Resident Evil Zero skvělý survival horor a jde patrně o nejlepší díl v celé sérii. Pro příznivce téhle hororové řady je to nutnost a pro ty, co nevlastní GameCube, důvod k její koupi.
| Resident Evil Zero | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
