Jestli mi něco chybí od přechodu z PC her na PlayStation2, tak jsou to strategické hry. Ne, že by nebyly na PS2 vůbec, ale je jich tuze málo. Narazit navíc ještě na strategii dobrou, to už je opravdu svátek. Ring of Red mě skutečně mile překvapil.
Hra vás postaví do role pilota obrovského bojového robota, kteří jsou rozhodující vojenskou silou ve válce mezi severním a jižním Japonskem. Hra má vcelku zajímavý koncept. Je to vlastně takový příběh onoho pilota a jeho přátel. Ač ze začátku ovládáte pouze jeden stroj, jelikož nejste pilotem ledajakým, posléze získáváte čím dál větší odpovědnosti. Jak se postupně přidávají další podřízení, kteří se - jak jinak, stanou i vašimi přáteli, přibývá i bojových mechů. Podle volných okýnek, jež se objevují vždy v začátku mise, bude strojů nakonec až osm. Přijde vám to málo? Tak vězte, že to určitě bude stačit.
Během vašeho spravedlivého boje se i porůznu vyvíjejí mezilidské vztahy ve vaší jednotce. Dočkáte se klasických dialogových okének s obrázkem hrdiny a samozřejmě doprovodným textem. Dialogy pak docela pěkně vykreslují charaktery postav a zamrzí jen chybějící namluvení.
Samotný boj probíhá ve dvou fázích. Zaprvé je to tahový pohyb po mapě, kde zaujímáte strategická postavení, zabíráte města, ničíte základny atd. To vypadá zcela klasicky. Mapa rozdělená na políčka a střídání tahů
zúčastněných stran. Druhá fáze je pak střet samotný. Tento je vždy v reálném čase, trvá 90 vteřin (později méně) a je to souboj
jeden na jednoho. I když uvedená informace není zcela přesná, protože v pozdější fázi hry má každý robot navíc malou soukromou armádu. Vojáci jsou rozmístěni vždy podle modelu jedna jednotka vlevo a jedna vpravo po stranách vašeho stroje, plus posádka, která se veze na stroji samotném. Jednotek je celkem pět typů s různými vlastnostmi. Patří k nim třeba medici, granátníci či mechanici. Tady je hodně prostoru pro taktizování, neboť každá jednotka má navíc speciální útoky. Některé lze využít, jsou-li příslušní vojáci na zemi a některé zase, jsou-li posádkou stroje. U pěších jednotek navíc závisí typ útoku na tom, zda pošlete vojáky před robota, nebo je necháte kráčet za ním. Vojáci v záloze mohou například opravovat poškozeného robota. V předních liniích zase třeba hodit dýmovnici a tím ztížit míření nepřátelského mecha. Možností je celá řada a nemá cenu je všechny vypisovat. K pěchotě jen dodám, že se stejně jako piloti robotů v průběhu boje vyvíjejí, zlepšují a že nové vojáky naverbujete dobytím nějakého toho města. Vojáci ale slouží spíše jako jednotky podpůrné, takže hlavní silou bude samozřejmě váš nepřehlédnutelný bitevní kolos.
Jak již bylo řečeno, jste limitováni určitým časem, během něhož se snažíte zvládnout co nejvíce. Strategie boje hodně závisí na typu vašeho a nepřátelského robota. Na nepřítele totiž lze útočit ze tří různých vzdáleností a sice long, medium a… překvapivě… short. Každý typ robota pak je vhodnější na jinou distanc. Je to dáno například systémem nabíjení a zaměřování hlavní zbraně. Jen si to zkuste představit:
Jste uprostřed bojové vřavy. Posádce kolem stroje jste již rozdělili úkoly. Jelikož je tma, poslali jste mediky vypálit světlici pro lepší zaměření cíle. Druhá jednotka je bude krýt palbou. V dálce nepřátelský vehikl a jeho posádka. Sledujete napjatě ukazatel zbraně. Jednak ručičku, která dává tušit, kdy bude posádka hotova s nabíjením, jednak ukazatel o procentuální šanci zásahu. Snažíte se zatím s robotem dostat blíže, protože máte typ, jenž střílí nejpřesněji na střední vzdálenost. To už mech naproti vám zaujímá palebnou pozici. To znamená, že má nabito dříve než vy a začal mířit. Zbraň nabita. Dáte pokyn k přípravě ke střelbě. Robot přestane pochodovat, pozvedne zbraň a začne mířit rovněž. Kdo vypálí první? Procenta zásahu kvapem přibývají… 60…65…70. Nepřítel ještě stále zaměřuje, jelikož má stroj s dalekonosným dělem a na tuto vzdálenost míří pomaleji. Navíc nepoužil světlici, takže začal zřejmě na nižších procentech. Ale vy již nemůžete riskovat... 75 procent musí stačit. FIRE! Zpětný náraz děla málem shodil posádku stroje. Projektil letí neomylně přesně. Dobrý zásah... hlavní zbraň nepřítele těžce poškozena. V tomhle kole ho sice nedorazím, ale bát se jej už nemusíme. Třeba bude mít možnost se o něj postarat některý z méně zkušených kolegů a tím si alespoň zvednout level. Střílet můžete krom nepřátelského stroje i na zmíněnou pěchotu. Použít lze útok zblízka, který ale umějí pouze některé typy strojů. To dává opět prostor pro taktizování. Když se totiž dostanete do těsné blízkosti protivníka, nelze již totiž použít střelných zbraní. Jeden úder pak ukončí souboj a to bez ohledu na to, kolik limitu zbývá. Proti čtyřnohým dalekonosným strojům, jež nedokáží údery opětovat, je tato taktika vynikající.
Životnost hry je velmi solidní. Kampaň čítá asi 15 misí se vzrůstající obtížností.
Po stránce grafiky a zvuku je to slabší kousek. Obřím robotům i pěchotě by slušelo rozhodně o pár polygonů víc. Krajina je také vykreslena jen velmi nahrubo. Přesto některé animace, jako například pád zničeného robota na zem, působí překvapivě dobře.
Zvuk je na tom podobně. Jednotvárné výstřely a exploze… dupání těžkých mechů… sem tam nějaký ten křik umírajících. Myslím, že celkový zážitek hodně by umocnilo namluvení postav. Také by nezaškodila nějaká působivější scénická muzika. Celkově prostě hra působí dojmem dobrého projektu, který byl však bržděn nízkým rozpočtem.
Ve víru akce mi to ale nijak zvlášť nevadilo. Zřejmě jsem byl natolik okouzlen, že hraji dobrou strategii na PS2 :o). Dotáhnout těch pár minusů a přidat multiplayer a pecka je na světě. Autoři, autoři slyšíte mě? Já chci ROR 2!!
| Ring of Red | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
