Mario & Sonic at the Olympic Winter Games: příprava na Vancouver

Poté, co se nejslavnější postavičky Segy a Nintenda setkaly před dvěma lety v Pekingu, jsou opět připraveny se spolu utkat. Tentokrát na zimních sportovištích.

Mario & Sonic at the Olympic Winter Games

Představa, že by se Sonic potkal v jedné videohře s Mariem a jeho kamarády, byla ještě v minulém století naprosto neskutečná. Jenže doba se mění, výrobci konzolí mění své postoje, a tak se setkáme se hrou, kde pobíhají namodro obarvený ježek a italský instalatér, již podruhé.

„Originalita“ tvůrcům evidentně nechybí, takže zatímco se minule oba známí videoherní maskoti utkali na letních Olympijských hrách, tak protentokrát si to rozdají na Olympiádě zimní.

Disciplín je zde okolo pětadvaceti, ale bohužel jsou si některé podobné jako Eggman Eggmanovi.

Minulé setkání dvou herních velikánů dopadlo vcelku obstojně, takže jak to vypadá podruhé? Nutno říci, že téměř stejně, což u titulu, který lze nepřímo označit za pokračování, není příliš dobře. Návrat hlásí všechny postavy z letního klání, ke kterým se přidaly některé nové jako Metal Sonic, Silver nebo Bowser Jr.

Všechny jsou pak rozděleny do čtyř kategorií, které odpovídají jejich nadání a které jsme mohli vidět v jejich klasických hrách. Mezi rychlé účastníky her se tak řadí Sonic, Shadow, Yoshi, mezi univerzální Mario, Luigi, Amy, k těm silným Knuckles, Bowser nebo Donkey Kong a k těm kteří vynikají v určitých dovednostech, pak patří Tails, Dr. Eggman a princezna Peach.

Jasně tak budete vědět, koho si vzít například na jízdu snowboardem po U-rampě, ve které potřebujete provést co nejvíce triků. A pokud by vám žádná z těchto postaviček nevyhovovala, tak si můžete vždy vybrat své vlastní Mii.

Disciplín je zde okolo pětadvaceti, ale bohužel jsou si některé podobné jako Eggman Eggmanovi. Mimo těch klasických olympijských jsou zde ale naštěstí přítomny i disciplíny snové. Ty si berou sportovní základ a kombinují ho s hratelností a podobou her jako Sonic Adventure, Mario Kart nebo Super Mario Galaxy. Takže se při takovém sjezdu na lyžích najednou ocitnete v loopingu nebo při snowboardingu na vás vyskočí obří houba, zatímco ty malé vás budou chtít srazit.

Tyto snové disciplíny jsou příjemným zpestřením klasických zimních sportů. Ty jsou samozřejmě v pojetí Sonica a Maria arkádové skrz naskrz. Ale přece nikdo nečekal a ani nechtěl od těchto dvou nic jiného.

Samotná hratelnost je dobrá, ale doplácí na přílišnou podobnost jednotlivých disciplín a někdy až úplně totožné ovládání. Jak při sjezdu na lyžích, tak na snowboardu prostě máchnete nunhcukem a wiimotem a po zbytek jízdy je jen nakláníte, případně s nimi vymrštíte ke skoku. A tyto dvě disciplíny nejsou zdaleka jediné, které se takto ovládají.

Mimo základních sportů z olympiády a jejich snových verzí jsou k dispozici i takzvané Party Games.

Naštěstí zde jsou i odlišné sporty jako krasobruslení nebo třeba hokej. Při krasobruslení musíte opisovat obrysy a máchat ovladačem přesně podle vzoru na obrazovce, vyrovnávat balanc a vše si co nejlépe načasovat. Hokej, který se hraje čtyři na čtyři, je přesně takový, jaký v arkádovém pojetí má být. Rychlý, zábavný a potřebujete k němu vědět, jen jak se střílí a přebírá puk. Žádné ofsajdy, žádná vyloučení.

I další disciplíny se od většiny lyžovacích a snowboardových liší. Takové rychlobruslení je především o rychlém svištění wiiimotu zleva doprava a později o správném načasování. Nebo takový curling. Ten spočívá zase v přesném míření, ale že by zrovna tato disciplína byla zábavná, to se říci nedá.

Některé disciplíny jako lyžování podporují i balanční podložku, s níž je hraní samozřejmě zábavnější. Těchto disciplín je celkem čtrnáct. Pokud ale dotyčnou periferii nevlastníte a o hru máte zájem, tak doporučujeme si nejdříve vyzkoušet hru bez ní a teprve poté zvážit její pořízení.

Hlavním režimem hry je samozřejmě samotná Olympiáda. Před boji o medaile ale naštěstí projdete celou řadou tréninků a kdykoliv si můžete nechat ukázat, jak se co ovládá a za co budete ohodnoceni body. Mimo to se pak můžete těšit i na tokeny, za které si lze pořídit i speciální oblečení pro své Mii. Samozřejmě ve stylu postaviček z her se Sonicem a Mariem.

Během hraní se dočkáte i nějakého toho zpestření v podobě duelu s rivalem, který se zaměřuje na boj jeden na jednoho. Někdy vám sice tento protivník zatopí, ale celkově je umělá inteligence spíše na nižší úrovni. Přece jenom hru už kvůli Sonicovi s Mariem budou hrát i menší hráči.

Mimo základních sportů z olympiády a jejich snových verzí jsou k dispozici i takzvané Party Games. Než se ale začnete radovat, že toho hra obsahuje opravdu hodně, tak vězte, že se o nic moc nového nejedná. Jen budete například hrát v balónkové soutěži o největší počet balónků, které získáváte jak jinak, než za vyhrané krasobruslení, boby, hokej atd. Dále je tu obdobná verze kolotoče, na kterém si budete vybírat soutěže a pak za ně získávat body, důležité k vyhrání celé soutěže. Jde o menší rozptýlení, ale my jsme těmto party hrám příliš času nevěnovali.

Sonicovy cross-overy

Sonic se nevydal do jiných světů poprvé. A tím nemyslíme předchozí letní hry. Již v SEGA Superstars Tennis se s Tailsem a dalšími parťáky utkal například s Ulalou z Space Channel 5, AiAi ze Super Monkey Ballu nebo kašpárkem NiGHTS z NiGHTS: Journey Into Dreams. A v takovém Super Smash Bros. Brawl se setkal nejenom s Mariem, ale i s desítkami dalších videoherních hrdinů.

I když se jedná o hru, která se věnuje nadcházejícím zimním Olympijským hrám, tak se spíš než o cokoliv jiného, jedná o party hru, která je zaměřená na (ne)reálné sporty. Tím pádem samozřejmě vyniká multiplayer, který je na celém tomto počinu tím nejzajímavějším a nejzábavnějším. Přístupný je až čtyřem hráčům, takže pokud budete chtít začít s touto hrou opravdovou zábavu, tak si budete muset sehnat dodatečně po třech párech wiimote + nunchuk a k tomu ještě tři hraní chtivé přátele. Pak můžou začít ty opravdové herní hody.

Vizuální podoba hry je prakticky totožná jako minule. Grafika je pestrobarevná, ale že by byla detailní, to se říci nedá. Rozhodně patří k těm, které oko neruší a po čase si na ni zvyknete i přes absenci větších detailů. Zvuky jsou na standardní úrovni Sonic/Mario her a stejně tak hudba.

Pokud tedy máte v oblibě Sonicovu nebo Mariovu partu a chtěli byste na party nějakou gamesu na multiplayer, tak jste na správné adrese. Pokud ale hledáte něco jiného, tak pravděpodobně na špatné. Pokud tedy nesbíráte všechny hry se Sonicem, jako někteří členové redakce.

Hru zapůjčila firma Gamehouse.