Hra Tintinova dobrodružství nedosahuje kvalit filmu. Děti potěší

Na pohled působí herní Tintin příjemně a přináší jistý závan nostalgie. Pro běžné hráče je ale až příliš jednoduchý a nepředstavuje žádnou výzvu.

Steven Spielberg poslal do kin animované dobrodružství legendárního komiksového hrdiny Tintina a recenzenti i diváci jsou nadšení.

S herní podobou už je to o dost horší. Je z ní skoro v každé chvilce cítit, že jde jen o doplněk k filmu. Hra nemá ambice být něčím víc než jen záležitostí pro ty, kteří musejí mít tričko, hrneček a hru s Tintinem.

Dětští hráči budou asi mnohem shovívavější, protože projekt je velice přístupný, nenáročný, člověka vodí za ruku a snaží se ho příliš nestresovat. Ale pro ostatní hráče je Tintin zbytečně jednoduchý a nenabízí příliš výzev.

Hra v sobě mísí klasickou "procházečku", v níž se hopsá z místa na místo, nezbytnou akci, trochu hádanek a také pasáže, ve kterých si zalétáte či zajezdíte.

Nic ze zmíněného není o nervy, ve většině případů vám půjde hraní jako po másle. Ano, jsou pro vás připraveny různé pasti a pořádná porce skákání, ale jde to opravdu lehce a málokdy máte hrůzu z toho, že by to nemuselo vyjít.

Akce není také nic, co by vyžadovalo taktizovat a hlídat si každý pohyb nepřítele. I souboje se strážci úrovní se dají zvládnout relativně pohodě. Ani hádanky vás nezaskočí. Ani hádanky vás nezaskočí.

Na cestu proslulého reportéra se budete dívat ze strany. Většinou jde o 2D hopsačku jako v dobách dávno minulých, byť na trojrozměrný svět také dojde. Je to ale dobrá volba. Pro tento typ hry vlastně vynikající.

Třetí rozměr zbytečně nemate a výsledek má příjemný nádech nostalgie. Procházíte barevným světem ze strany na stranu, skáčete z plošinky na plošinku, vypořádáváte se s protivníky. Je to svým způsobem okouzlující.

Neujmete se pouze Tintina, ale i jeho nezbytného společníka, psa Snowyho, který se například dostane tam, kam jeho páníček ne. A je tu i další herní postava, Kapitán Haddock, který to umí s mečem.

Ale zatímco Tintin a Snowy se ovládají jednoduše, s Kapitánem je to o něco složitější. Ne, že by se po vás chtělo tisknout čtyři tlačítka v dokonalém rytmu, ale není úplně jednoduché donutit ho, aby dělal, co potřebujete.

Tintin se také umí poprat, i když to není žádný zabiják, který by si užíval hektolitrů krve. Ohání se sice svižně, ale své nepřátele nemasakruje. S většinou protivníků si poradí lehce. Na některé platí odlišná metoda než je jen rovnou praštit po kebuli, ale žádný z nich není větší překážkou.

Co se týče zapojování mozkových závitů, standardně se operuje s posouváním předmětů nebo otevíráním dveří, takže slovo "hádanky" je trošku přehnané. Ale podobné chvilky jsou zpestřením, protože úrovně jsou lineární, bez možnosti průzkumu.

Bonusem jsou letecké a jízdní mise, kde se nacpete do kokpitu letadla nebo usednete na motorku. Poletujete si vzduchem, vyhýbáte se protivníkům či nešvarům přírody, na motorce se zbavujete nepřátel. Díky jednoduchému ovládání a slušné dynamice to není úplně špatné.

Když řídíte některý z dopravních prostředků, lze využít i pohybového ovládání Kinect (případně PS Move). Ale není to úplně vyladěné.

Dostupný je i kooperativní mód pro Tintina a Kapitána Haddocka. Jako přídavek jsou k dispozici různé výzvy, které prodlužují herní dobu. A to je potřeba jako sůl, protože kampaň sama o sobě je velmi krátká. Za jedno krátké odpoledne sledujete závěrečné titulky.

A je paradoxní, že i tak máte občas pocit stereotypu. I přes několik stylů hraní je titul dost repetetivní. Není tu nic, co by vás překvapilo nebo otestovalo váš herní um.

Budiž ale hře přičteno k dobru, že se jí daří zachytit atmosféru filmu, potažmo komiksu. Herní principy pokulhávají, ale Tintinova dobrodružství jsou svým způsobem okouzlující. Není to dost, aby si zasloužila vysoké hodnocení, ale stačí to, abyste nebyli vysloveně zklamáni, pokud se do hraní pustíte.

Tintin, král evropského komiksu

Novinář Tintin je jednou z nejproslulejších komiksových postav, které kdy v Evropě vznikly.

Autorem je belgický umělec Georges Rémi, který používal pseudonym Hergé. Jeho dílko bylo přeloženo do 80 jazyků a knih s Tintinem se prodalo více než 350 milionů kusů po celém světě.

Poprvé se Tintin objevil v dětské příloze novin v roce 1929. Tintinovými společníky se stali pes Snowy, Kapitán Haddock, detektivové Thomson a Thomson a profesor Calculus.

Spielbergův kus není prvním dobrodružstvím Tintina, první film se objevil už v roce 1947. Taktéž vznikly televizní seriály, radiové a dokonce i divadelní hry.

Pravdou je, že Tintin se ale nelíbil všem. Někteří ho již v počátcích kritizovali za to, že v jeho příbězích se objevuje týrání zvířat, zesměšňování neevropských obyvatel, ale také rasismus.

Tintinova dobrodružství ale zanechala v historii především pozitivní stopu a v současné době se mluví o druhém počítačově animovaném filmu, který by měl režírovat Peter Jackson hned poté, co dokončí Hobita.

Grafická stránka je slušná. Párkrát to není úplně ono, ale má příjemný komiksový nádech. Dabing je na tom také velice dobře. Tintin a další postavy jsou zpracovány povedeně, jen nejsou ve hře, na kterou by mohli být vysloveně hrdí.

Jestliže jste velkým vyznavačem Tintina a zbožňujete Spielbergův film, tak z elektronické podoby vysloveně zklamaní nebudete. Po herní stránce to sice není žádná sláva, ale určitý šarm tento projekt má.