Už je tomu hezkých pár let, co jsem hltal Mayovky a těšil se na každý western s Johnem Waynem, Charlesem Bronsonem nebo Clintem Eastwoodem, co dávali v neděli odpoledne v televizi. Tak trochu jsem vyrostl, a zdá se, že ze mě už nebude ani Wyatt Earp, ani Buffalo Bill, a že ranou pěstí do brady se dneska už moc problémů řešit nedá. Nicméně - tenkrát na západě bylo všechno mnohem jednodušší a drsnější, ale taky romantičtější, a díky programátorům ze Spellboundu máme možnost prožít virtuální kariéru pistolníka a nájemného lovce lidí Johna Coopera na vlastní kůži.
John Cooper je prototyp pistolníka samotáře, kterému je ale více než jasné, že šestiranný kolt vystřelí jenom šestkrát, a že proti stonásobné přesile by bylo fajn mít s sebou někoho, kdo mu bude krýt záda. V prvních misích ho budete používat mnohem častěji než ostatní, protože dokáže zlikvidovat nepřítele potichu úderem pěsti nebo dobře mířeným hodem nože do zad. Problémy mu nedělá ani dodatečná inhumace nožem (opak od exhumovat ;) nepřátel omráčených jiným členem týmu. Hloupější a bezelstnější nepřátele může nejdřív nalákat na své hrací hodinky. Kromě toho dokáže jako jediný (kromě Sanchéze) přenášet a uklízet mrtvoly, a šplhat po skalách jako kamzík (hmm, teda spíš jako lenochod, pokud vezmu v úvahu rychlost, s jakou mu to jde). Vychytávky: dokáže naříznout sedlo tak, že první člověk, který se pokusí nasednout na koně, z něj okamžitě spadne. Dokáže se v jistých případech vykutálet za roh, vystřelit a odkutálet se zpátky do krytu. Při použití quick action smí vystřelit třikrát (i na různé cíle).
Píše se rok 1881 a v okolí El Pasa u mexických hranic dochází k sérii vlakových přepadení. Na hlavu šéfa gangu je vypsána odměna $15000, nicméně zdá se, že nikdo včetně místního plukovníka a šerifa nemá zájem, ani odvahu pustit se po stopách banditů. Tehdy do města přijíždí cizinec, který se rozhodne podívat se celé záležitosti na zub. Jak asi tušíte, ten cizinec nebude nikdo jiný než John, a vy budete zodpovědní za likvidaci tajemného El Diabla. Ne všechno se ale ukáže být takové, jak se zdá…
Desperados mají velmi silný příběh, mnohem lepší, než by se dal čekat u realtimové strategie. Je navíc plný zvratů, a tak například banditu, kterého v jedné misi zajmete a odvezete do vězení, v další misi po zjištění některých skutečností pro změnu osvobodíte. Příběh je posunován vpřed nejen báječnými filmovými sekvencemi mezi jednotlivými misemi a dialogy na začátku mise, ale občas dojde k zásadnímu obratu i uprostřed hraní jedné úrovně. Musím uznat, že autoři nám připravili několik nepěkných překvapení :o)
Sam (občanským jménem Samuel Williams) je první, koho Cooper přibere do party. Tenhle expert přes výbušniny už pomohl Cooperovi nejednou z bryndy. Používat ho budete především mimo boj - při svazování civilistů nebo nepřátel (kteří by jinak pobíhali kolem a zbytečně prudili) a při likvidaci čehokoliv, co je (a občas i není :-) potřeba vyhodit do vzduchu. Štanglí dynamitu můžete někoho i omráčit, ale přiznejme si, je to poněkud hlučné a těžkopádné. Sam má navíc i dvanáctirannou Winchestrovku se slušným dostřelem, a pytlík s chřestýšem. Narafičený zákeřně za rohem nebo přede dveřmi může Johnovi ušetřit spoustu ruční práce. Vychytávka: chřestýš dokáže splašit koně, využít se toho dá dvojmo - jednak položením do cesty jízdní hlídce, a jednak vyplašením neuvázaného koně. Ten odkluše, a pokud se zastaví poblíž nějakého uvědomělého Mexičana, je tu reálná šance, že ho dotyčný odveze uvázat (a hádejte, kdo čeká poblíž s nožem…)
Prostředí jednotlivých misí jsou jedním slovem nádherná (jukněte na obrázky) a přitom velmi variabilní. Postupně se podíváte do westernových městeček, ukrytých pevností banditů,
stříbrných dolů i pustých kaňonů. Kompozice a členitost jednotlivých misí vám navíc dává řadu možností, jak se dopracovat k cíli. V každé misi je spousta úkrytů, za kterými nebudete vidět, dveří, do kterých je možné se schovat, a plošin, na které můžete vylézt. Všech budete muset v maximální míře využívat, protože Desperados jsou hra, kde je velmi důležité nebýt viděn, ani slyšen. Jediný výstřel nebo poplach na začátku mise většinou znamená automatický reload starší pozice.
Autoři šli tak daleko, že se věnovali dokonce takovým detailům, jako je vyplašení hejna kuřat nebo vran, pokud se kolem nich proplížíte (což samozřejmě může připoutat pozornost Mexičana, kterého se zrovna pokoušíte omráčit), nebo zvuku vodopádu, který přehluší vaše výstřely. Vyloženě mě potěšily i maličkosti jako lustr, který po sestřelení spadne na hlavu civilistovi a omráčí ho, nebo fakt, že dynamit hozený do vody nevybouchne.
Doc McCoy je ostrostřelec a mastičkář. Se speciálním nástavcem na svém revolveru dokáže ustřelit na 100 stop mouše zadeček. Kromě toho vlastní zásobu lahviček s plynem, kterým dokáže uspat nepřítele během vteřiny. Ty navíc může přivázat k balónku a poslat přes půl mapy, kde uspí nějakého obzvláště nepříjemného ostrostřelce. Ze svého pláště dokáže udělat strašáka, který odláká pozornost při přestřelce. Přesto všechno ho nejspíš nebudete moc využívat - lahviček i přesných kulek má pouze omezenou zásobu, a pokud použijete jeho poslední schopnost - léčení, znamená to většinou, že jste někde udělali chybu. Vychytávky: dokáže probrat omráčeného člena družiny a navíc vypáčit skoro každý zámek.
Z čeho jsem byl ale opravdu nadšený, je inteligence civilistů a vašich nepřátel. Jednak má každý určitý model chování - ve hře jsou zbabělci, kteří utečou při prvním náznaku nebezpečí, i pistolníci, kteří střílejí při nejmenším podezřelém pohybu. Někteří jdou hrdinsky prozkoumat okolí, zda se nedějí nějaké nekalosti, jiní rovnou utíkají vyhlásit poplach. Stráže obcházející kolem tábora se navzájem kontrolují, a pokud při obchůzce nepotkají kamaráda, znervózní až do té míry, že probudí všechny spáče.
Mezi obyčejnými bandity jsou šéfové, kteří pošlou nižší šarži prozkoumat místo, kde vás před chvílí zahlédli („hey amigo, look over there“). Při každém výstřelu se všichni, kdo ho slyší, proberou z letargické ospalosti, a začnou cílevědomě prohledávat okolí.
Povaha toho kterého nepřítele je důležitá i ve způsobu, jakým (pokud vůbec) můžete upoutat jeho pozornost a odlákat ho někam, kde ho budete moci potichu umlčet. Někteří po spatření láhve s teqilou neváhají a pořádně si zavdají (a pak se potácí kolem, případně si hodí rovnou šlofíka), jiní reagují na pokerové karty nebo Johnovy hrací hodinky a další jsou úplně paf, když uvidí Kate, jak si upravuje podvazkový pás.
Ve hře platí důležitá zásada - nikdy nestřílej po bezbranném pianistovi! Civilisti vás nechají na pokoji do té doby, než vás zahlédnou se zbraní v ruce nebo s mrtvolou přes rameno. V takovém případě začnou panikařit a běží se schovat do nejbližšího domu, případně zákeřně a zatepla bonzují místnímu šerifovi. Bohužel, smrt civilisty (i když ji třeba nezaviníte vy) znamená automaticky konec mise a proto preventivně svažte a schovejte každého, kterého potkáte.
Kate O’Hara je rozhodně tou nejhezčí členkou vaší družiny a neváhá svých půvabů patřičně zneužít. Se svou třírannou pistolkou moc přestřelek nevyřeší, zato umí oslepovat ve dne chudáky Mexičany zrcátkem nebo je lákat nastraženými kartami. Její nejsilnější zbraní jsou ale krásné nohy a vzrušující podvazky. Každý pořádný chlap (až na přiteplené pupkáče), který ji uvidí, jak si upravuje punčochu, neváhá a jde se přátelsky bratřit. Bohužel, za nejbližším rohem ho čeká kopanec do rodinných šperků - kruté, leč účinné. Vychytávky: není-li poblíž John, který by umlčel omráčeného chudáka navždy potichu nožem, můžete ho s Kate ukopat k smrti. V některých misích najdete vyvěšené oblečení, Kate v civilu pak ignorují všichni včetně nepřátel. Kate se také jako jediná dokáže plížit tak potichu, že ji nepřátelé nemají šanci uslyšet.
U každého nepřítele si můžete nechat zobrazit místa, kam v daném okamžiku vidí.
Ve většině případů se zorná pole nepřátel složitě překrývají a je obtížné vymyslet, ze které strany se začít propracovávat a koho zneškodnit prvního. Barva zorného pole navíc indikuje aktuální náladu nepřítele. Zelená znamená klid a nulové podezření, že je něco v nepořádku, žlutá naznačuje, že je něčím zneklidněný a červená jistotu, že má v okolí nepřítele (v tuhle chvíli už po vás většinou zuřivě střílí).
Báječné je, že máte v misích daný cíl a je jen na vás, jakými prostředky ho splníte a jakou cestou se dáte. Proplížíte se pouze na druhou stranu městečka nebo po cestě zlikvidujete všechny stráže? Přilákáte pozornost a postřílíte dvacet banditů ze zálohy kulometem nebo je budete pomalu, ale jistě chytat a zabíjet pouze po jednom? Všechno záleží jen a jen na vašem rozhodnutí a to je myslím mnohem lepší než přímočaře nalinkované mise v nedávno vydaných Fallout Tactics.
Jsem si docela jistý, že Sanchéz bude vašim oblíbencem okamžitě od první mise, kdy ho získáte. Za prvé - jeho brokovnice má nejlepší zásahy v celé hře.
Za druhé dokáže kamenem omráčit kohokoliv na neuvěřitelnou vzdálenost. Za třetí ovládá kombo siesta/křís_do_hlavy - jednoduše řečeno, někde se posadí, narazí sombrero na hlavu a odpočívá. Jakmile k němu přiběhne nějaký prudič/i („vstávej ty líný prase, co se tady válíš“), praští je brokovnicí po hlavě. Za čtvrté - tahá s sebou neustále flašku tequily. A za páté je krásně natvrdlý a má skvělé hlášky. Vychytávky: pokračujeme, za šesté unese dvě mrtvoly najednou. Za sedmé pokud vlítne do baráku, kde jsou schovaní nepřátelé, dá jim přes hubu a po jednom je vyháže omráčené ven dveřmi. A konečně za osmé - dokáže urvat ukotvený kulomet a spokojeně s ním vyčistit půl města. No uznejte, není sladký?
Ovládání je poměrně velmi jednoduché. Levý myšoklik znamená výběr nebo potvrzení akce, pravý její zrušení. Akce můžete vybírat buďto kliknutím na příslušnou ikonku a nebo (a to rozhodně doporučuji) klávesovými zkratkami. I tak se vám bude zřejmě občas zdát, že se něco nedá stihnout. Tramtaradá, dovolte abych vám představil další geniální featuru Desperados,
takzvanou quick action. Autoři mysleli také na situace, kdy budete potřebovat s Kate vylákat jednoho padoucha, ve stejnou chvíli Johnem podříznout druhého a pro jistotu hodit po třetím kamenem. Stačí tyhle akce jednoduše u každého nadefinovat do speciálního makra, a pak mezerníkem všechny najednou spustit. Původně jsem tuhle funkci úplně ignoroval a nepochopil, ale když jsem teď prošel znovu prvních deset misí s jejím použitím za poloviční dobu než při prvním odehrání a minimálním reloadovaním…
K filmové atmosféře celé hry přispívá také výborná hudba, která se navíc plynule mění podle situace - klidné motivy s foukací harmonikou v pozadí, pokud nepřátelé nic netuší, a naopak, hřmotné akční melodie, jakmile vás objeví. Okolní zvuky příjemně dokreslují náladu venkovské farmy nebo barové veselí ve městě. Skvělé a vtipné jsou také průvodní dialogy ke každé misi. Nejlepší ze všeho jsou ale hlášky, kterými vás častují nepřátelé, a dokonce jsem se přistihl, že rozhovory se známými v poslední době začínám slovy „hola hombré“ nebo „que pasa, amigo“ :o)
Poslední ze šestice statečných je malá Mia Yung, kterou bohužel potkáte až v závěrečné třetině hry. Mia má foukačku, kterou dokáže kohokoliv otrávit, a dotyčný potom zaútočí na každého ve své blízkosti. Píšťalkou dokáže přilákat pozornost i těch nejotrlejších banditů, a to samé způsobí také útok opičky Mr. Leone (nebo pohozené buráky). Bombička s třaskavinou dokáže oslepit vaše protivníky podobně jako zrcátko. Vychytávka - Mia se dokáže schovat v sudu, pokud nějaký najdete.
Desperados obsahují vše, co jsem vám zatím popsal, a ještě víc - noční mise a mise v bouřce, jízdu na koních, tutorialy pro každou z postav, kterou potkáte, přestřelku mezi bandity a armádou, několik aligátorů a dokonce i jednoho Indiána. Je to také jedna z mála her, kde objevujete neustále nové přístupy a finty, a má co nabídnout až do samotného konce. I přes svou obtížnost je výborně hratelná a zábavná. Hardwarové nároky jsou na dnešní dobu velice mírné, a ani nemusíte mít 3D kartu.
Co mi ještě zbývá na konec? Aha, hodnocení. Nejradši bych Desperados dal 100% za čirou a destilovanou zábavu na desítky hodin, jenže takové hodnocení se prostě nedává ;). Takže to máme mínus jedno procento za tu jedinou chybu, kterou jsem ve hře našel (neřeknu, hledejte), mínus pět procent za vysokou obtížnost a nutnost spoléhat občas přece jenom trochu na štěstí, a ehm, mínus jedno procento za Indiána. Těch tam totiž mělo být mnohem víc :-)
Desperados: Wanted Dead or Alive | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
