Na rovinu řekl, že raději bude hrát první lajnu v první lize, než aby za zásluhy seděl ve čtvrté v extralize. „To by mě nenaplňovalo,“ prohlásil jeden z nejrychlejších českých hokejistů. „Nechci, aby to vyznělo egoisticky, ale mám hokej rád a pořád mám na to, abych těch osmnáct dvacet minut v extralize zvládl.“
Jenže v Třinci, s nímž získal oba tituly a působil v něm deset sezon, novou extraligovou smlouvu nedostal. A nabídky z jiných klubů nejvyšší domácí soutěže nebyly natolik zajímavé, aby je přijal. Upsal se Havířovu, byť v případě zájmu z extraligy, by mohl ještě zamířit o soutěž výše.
Zatím se počet jeho extraligových startů včetně play off za Plzeň a Třinec zastavil na čísle 932. Nastřílel 222 gólů a měl 190 asistencí.
Jak se váš přestup do Havířova zrodil?
Po neúspěšném jednání v Třinci se ozval Pavel (manažer Havířova Zdráhal – pozn. red.). Nechal jsem si nějaký čas na rozmyšlenou. Měl jsem i další nabídky, ale tato mě zaujala nejvíce. Je přede mnou nová štace, nová výzva. Doufám, že potvrdím svou pověst.
Adamský už má jasno. Z Třince zamíří do Havířova |
Znamená to, že už nemáte extraligové ambice, byť stále patříte mezi nejrychlejší hráče?
Doufám, že mi rychlost ještě vydrží... S Pavlem jsme dohodnutí, a byla to jedna z mých podmínek, že kdyby o mě nějaký zájem z extraligy byl, a doufám, že ještě bude, že bychom se domluvili na nějakém uvolnění. Stále chci ukázat, že na extraligu mám. Mohu mít před sebou poslední rok, možná dva, ale to záleží na zdraví.
Oceláři vám nabízeli smlouvu v partnerském Frýdku-Místku, který hraje stejně jako Havířov první ligu. Proč jste to odmítl?
V Havířově jsem braný, a berte to s velkými uvozovkami, jako Jarda Jágr (usmívá se). Tady jsem posila, na které by mužstvo mělo stát. Nést odpovědnost za výsledky, to mě vždy nabíjelo. Stáli o mě a to jim chci splatit výsledky, odpovědností. To mě žene dopředu. Chci dokázat, že nevzali zajíce v pytli.
V Havířově jste na konci minulého tisíciletí odehrál jednu sezonu. Jak na ni vzpomínáte?
Pamatuju si to stále dobře. Byl jsem v havířovské juniorce na zkoušku. Hrál jsem tam rok a trenér Karel Suchánek si mě v sedmnácti letech vytáhl na jeden zápas do první ligy (v sezoně 1998 až 1999 – pozn. red.). Tuším, že to bylo jen dvě tři střídání, ale kvalita tehdy byla velká. Pro sedmnáctiletého kluka byla první liga velký úspěch. V té době jsem ani nevěděl, že je i nějaká extraliga (směje se). Svůj první zápas za chlapy jsem odehrál za Havířov. Možná si za stejný klub zahraju i ten poslední...
Co se v Havířově za těch jednadvacet let změnilo?
Určitě šatny. Když jsem tady byl na zápase se synem, šel jsem se do své bývalé juniorské šatny podívat a byla úplně jiná. Jinak moc nevím, protože v áčku jsem tehdy nebyl, takže zázemí jsem neměl tak nastudované.
 |
V Havířově hrával i váš letitý spoluhráč Jiří Polanský, který rovněž v Třinci končí. Nelákáte ho, aby šel za vámi?
Ve hře to bylo. Jirka zvažuje, co dál. Jestli ukončí kariéru. Bylo by pěkné, kdybychom s Jirkou končili společně, když jsme tu moji lepší půlku hrávali spolu. Rád bych si s ním ještě zahrál, ale je to na něm. Uvidíme, jak se rozhodne.
Vy jste o konci kariéry neuvažoval?
Nechtěl bych končit ze dne na den. Hodit všechno za hlavu. Pokud se zdravotně cítím dobře a mám soudnost, chci hrát, dokud to jde. Hokej miluji. To, co se mi otevřelo v Havířově, mě nabije ještě více. Jako bych měl třicet.
Bavili jste se s trenérem Jiřím Režnarem o ambicích mužstva?
Co jsem se díval, tak minule kluci skončili pátí, což není nejhorší. Je to dobrá vizitka klubu. Cílem je samozřejmě play off.
Jak se těšíte na spolupráci s koučem Režnarem, který si do svého řemesla nenechá mluvit?
Je to můj nadřízený. Nepřišel jsem do Havířova proto, abych tady učil lidi hrát hokej nebo říkal trenérovi, co bychom měli hrát nebo jak to chci. Budu plnit jeho pokyny.
Havířov má jedno z nejmladších mužstev v soutěži. Nepřijde vám to, jako byste se vrátil do juniorky?
Jsem zde proto, aby výsledky byly leště lepší než loni. Když kluci uvidí staršího kluka, tak je to snad nakopne a uvědomí si, že aby někdy hráli extraligu, tak musejí přidat. V sedmnácti jsme všichni měli svou hlavu. Rád mladým pomůžu a snad se zamyslí, aby se posunuli někam jinam.
Nejste rozmazlený špičkovými podmínkami, které jste měl v Třinci?
Bavíme se o profesionálním prvoligovém klubu, kde podmínky jsou. Nechci říct, že srovnatelné, ale masérské linky a další věci tady jsou. A mohu říct upřímně, že jsem nikdy rozmazlený nebyl. Přišel jsem do Havířova hrát hokej, a ne vymýšlet.
Bude první liga atraktivnější, když do ní kromě vás jdou i další vynikající hráči jako Jan Výtisk do Litvínova a Michal Trávníček do Ústí nad Labem
Hlavně se zvedne kredit první ligy. Znám Honzu i Trávu, jsou to podobné typy jako já, buldoci. Je vidět, že oba mrzel konec v extralize. Budou prožívat to samé co já – satisfakci, že na to mají, i když první liga je ulítanější než extraliga, chybějí v ní trochu zkušenosti. Takoví matadoři soutěž pozvednou. Bude to lákadlo pro první ligu. A řekl bych, že nějaká jména ještě přibudou.
Pro vás by nemusel být problém, že je první liga ulítaná, jak říkáte, což
Doufám, že nebude. Za minulé dva tři roky jsem měl jedno zranění, vypadl jsem asi na měsíc. Jinak držím po kupě a mám chuť hrát. Mohu se tak do ligy vrhnout rovnýma nohama. Jen doufám, že nepřijde nějaký unfair zákrok, že si někdo nebude chtít zbytečně něco dokazovat.
Počítáte s tím, že by se něco takového mohlo stát, že by se mladíci na vás mohli chtít vytáhnout a sestřelit vás?
Samozřejmě, ale musím zaklepat, že dokážu být o krok napřed a mám předvídavost. Budu věřit, že co se mi nestalo za devět set zápasů v extralize, že mě nepotká ani v první lize, že mě nikdo nenajde... Mám na to svou fintu.
Říkal jste, že jste první ligu trochu sledoval. Co by mohlo kromě posil v podobě extraligových hráčů přispět k její úrovni a větší atraktivitě?
Směřuji k tomu pohledu, že když do ní přijdeme my zkušenější borci, tak tím vyburcujeme mladíky k větší dřině, že si řeknou: Mám dvacet a prohánějí mě frajeři, co mají čtyřicet. Že mladí do toho dají víc. To český hokej obecně potřebuje. Když přidají v první lize všichni, pomůže to všem.
Vaším koníčkem je dřevařství a chození po lese. Mohl byste se tím i živit
Duší jsem lesák, takže koníčky jako myslivost a dřevorubectví mám. V řezání dřeva jsem se celkem zhlédl. Pro kamarády řežu samozřejmě zadarmo, ale když jde o státní nebo firemní zakázku, tak to je pochopitelně jiná. Živit bych se tím mohl. Ale fakt nevím, co bude a jak dlouho ještě budu hrát, jestli rok, dva, tři. Až to přijde, shrnu si svou hokejovou půlku života a uvidím, kam mě nohy ponesou. Ale v lesnictví bych si dokázal sám sebe představit.
