Šestatřicetiletý forvard se čtyřmi stovkami startů v NHL a dvacetiletý olomoucký bek. Vendeta? Tu nikdo z Hanáků neplánoval. „To určitě ne. Nejsem mstivý člověk!“ povídal Rutar. „Já to vůbec neřešil, bylo mi to jedno.“
Jedno mu však nebylo, že znovu musel skousnout porážku. Tentokrát aspoň za bod, Mora prohrála 2:3 až v prodloužení.
A Rutar byl jednou z hlavních postav zápasu. V první obraně kohoutů byl vidět více než Kosticyn. Nikoli proto, že hrál s mřížkou na helmě, jež mu chrání zlomený nos. Ve třetí třetině geniální přihrávkou, která může kandidovat na asistenci sezony, na centra Knotka pomohl srovnat stav. Naznačil u kruhu střelu, objel soupeře a vybídl parťáka k teči na brankovišti. „Já jsem ho tam viděl ještě před tím, než jsem naznačoval střelu,“ culí se Rutar. „Jak jsem ale měl puk na dlouhou hokejku, tak jsem to dával už naslepo.“
Jenže v prodloužení se nechal za brankou zbourat zadákem Nakládalem a z brejku Poulíček rozhodl. „Tam jsem udělal chybu. Jeli dva na jednoho a proměnili,“ kál se. „Když nevyhrajeme, nemůžu být spokojený. Byli jsme trošku slabší v obraně, nicméně lepší v útoku než v jiných zápasech, ale neproměnili jsme některé šance.“
Naposledy se pak vrátil ke Kosticynově zkratu. „Z mého pohledu to tak hrozné nebylo,“ uzavřel s nadhledem.
