Stejně se spoléhá vedoucí Liberec na souhru Marka Kvapila s Tomášem Filippim. I proto ostatně obě dvojice nechyběly v nominaci reprezentačního trenéra Miloše Říhy pro nedávné Švédské hry. Solidní vyhlídky mají i pro mistrovství světa v Bratislavě.
„Právě před reprezentační pauzou jsem byl v Liberci na zápase s Plzní a viděl je. Jsou fantastičtí,“ říká bývalý kanonýr Petr Ton.
Není náhoda, že právě Plzeň s Libercem nastřílely v extralize nejvíce gólů. Bílí Tygři by bez Kvapila zřejmě tak nedominovali. Na začátku sezony ze spolupráce s ním těžil Michal Bulíř, jenž ještě dva měsíce po odchodu do KHL vládl tabulce střelců. Teď vedle Kvapila vyčnívá Filippi.
V Plzni zase dlouho tápal kanonýr Gulaš, jenž rozkvetl po příchodu Kováře. Především díky souhře s ním je momentálně druhý v bodování za Kvapilem a tým válí.
Nejsehranější v extralize75 bodů nastřádala liberecká dvojice Filippi, Kvapil. Vedle něj předtím zářil Bulíř 68 bodů zařídila dvojice Gulaš, Kovář. Ten odehrál o čtyři zápasy méně než Filippi 125 bodů má brněnský útok Holík, Mueller, Zaťovič. V extralize nemají konkurenci |
„Fungující dvojice jsou základ, já jich zažil několik. Fungovalo nám to s Honzou Markem, Ondrou Kratěnou nebo Martinem Štrbou. A nakonec i s Tomášem Rolinkem, byť jsme nebyli takoví kamarádi a trenér Jandač nám ve Spartě nevěřil,“ vzpomíná Ton. „Chemie na ledě fungovala: já s Jardou Hlinkou do kombinace – on přihrával, já střílel. A Rolas před bránou. Sedlo si to a soupeři se mohli připravovat, jak chtěli.“
V Plzni aktuálně těží ze spolupráce Kováře s Gulašem mladý Pour, v Liberci rychlík Valský. Rozdíly jsou vidět především v přesilovkách. Individuálně schopný Kvapil umí hrát zleva, zprava, zpoza branky i od modré. Díky zkušenostem se nenechá rozhodit a trpělivě čeká na svou šanci. Tak jako ve zmiňovaném duelu s Plzní, který byl dlouho 0:0 a který nakonec spolurozhodl dvěma góly v závěru.
„A Kovář? Ten vypadá, že neumí bruslit, ale nikdo mu nevezme puk. Jeho největší devízou je, že ví, co udělá, ještě předtím, než mu přistane kotouč na čepeli. Rozhodování dělá hráče hráčem,“ přidává svůj pohled Ton.
Ten přesto upřednostňuje libereckou dvojici. Především díky Kvapilovi, jehož obdivuje. Tak trochu se v něm Ton vidí: „Stejně jako mně se mu vyčítá, že neumí tolik bránit. Že není tolik týmový. Nebo že je to také uzavřený introvert. Já ale tvrdím, že všude, kde hrál, ho měli rádi. U spoluhráčů má velký respekt. Když má takový hráč chuť a sebevědomí, tak je to zabiják.“
Nesmí se zapomenout na Kometu, která nesází jen na sehranou dvojku, ale rovnou na celé trio. Formace Holík, Mueller, Zaťovič je vůbec nejproduktivnější: všichni tři jsou v top pětce bodování extraligy, což je unikát. Nic z něj nesnižuje ani fakt, že mají obrovský prostor na ledě. To platí obzvlášť o Muellerovi, který ve hře stráví v průměru téměř 23 minut, tedy víc než většina obránců. Není výjimkou, že při přesilovkách zůstává na celé dvě minuty.
V Třinci je zase hodně vidět Martin Růžička, ke kterému po příchodu ze Sparty dobře zapadl Petr Vrána. A počítat se musí i s vítkovickým duem Ondřej Roman, Radoslav Tybor. „Řadím je ke špičce. Koukal jsem na statistiky a Tybor dal většinu gólů po nahrávkách od Romana. Jsou na sebe vázaní,“ podotýká Ton.
Produktivita a nebezpečnost dvojiček bude v play off důležitým aspektem. Záležet bude také na tom, kolik jich jednotlivé týmy mají – jinými slovy, zda se nespoléhají pouze na jednu lajnu.
Na to loni po suverénním vítězství v základní části doplatila Plzeň. Letos se - zdá se – poučila, zbraní má víc. Posílila, má solidní obranu i brankáře. Že teď vystřelila, není jen díky Kovářovi s Gulašem, protože dlouhodobě měla o dva tři odehrané zápasy méně, což je v tříbodovém systému znát. „S Plzní se musí počítat úplně stejně jako s Libercem a Třincem. A Kometa? S tou taky, ale nejdřív musí uhrát šestku,“ upozorňuje Ton.