„Obrovsky si toho vážím. Vést tenhle klub po takových hráčích jako jsou Guli (Milan Gulaš), Krtek (Ondřej Kratěna) a Dědek (Martin Straka) a být všeho součástí, je pro mě veliká čest,“ říká čtyřiatřicetiletý Kindl, rodák z Šumperka, který v minulosti odehrál 351 utkání v NHL za Detroit a Floridu.
Koho jste volil vy?
Petera Čerešňáka. Hráli jsme spolu, v Plzni je osmou sezonu a je to strašně zkušený hokejista. I za tu dobu, co jsem tady nebyl, šel dál nahoru, jezdí na reprezentaci a je tahounem slovenského nároďáku. Bude mým asistentem. Stejně jako Kody (Petr Kodýtek). Obrovský pracant, kluk, který přijde první do posilovny a odchází z ní poslední, další lídr týmu, reprezentant.
Jaký budete kapitán. Mírný a klidný, nebo pořádně hlasitý?
Budu se snažit předávát zkušenosti, které jsem pobral. Když jsem byl mladý, také mě cepovali. Je to dobře, bez toho to nejde. Strašně mě vadí, když na tréninku nebo při zápase někdo na něco se... Tím se nikam jako tým nedostaneme. Takže když se mi něco nebude líbit, řeknu to a budu se snažit dotyčného nastavit lépe po pracovní stránce. A zároveň se musím soustředit na svoji hru, být pro tým platný. Nejsem tu sám, kormidla se ujme i někdo další, když bude potřeba.
Když vás poslouchám, vlastně se ani nedivím, že volba padla právě na vás...
I když jsem předtím v Plzni nebyl kapitánem, mladším klukům jsem se vždycky snažil pomoci. Patřím tu k nejstarším, ale na druhé straně, je to pořád jenom číslo. Vzájemně se v kabině podporujeme. Za ty dva roky ušli někteří kluci obrovský kus cesty, jsou z nich chlapi, zkušení hráči. Když ucítím, že je potřeba něco říci, tak to udělám. Ale hlavně musíme být všichni na jedné lodi a táhnout za jeden provaz. Co se stane v kabině, to tam také zůstane. A pomocníků mám okolo sebe dost. Je tady Dominik Graňák, obrovsky zkušený internacionál se spoustou zápasů, Mertlík (Tomáš Mertl), Šlajska (Jan Schleiss), který se po letech ve Vítkovicích vrátil domů...
Vy jste se vrátil po jedné sezoně v Německu a jednom roku bez hokeje. Proč zrovna do Plzně?
Nikam jinam se mi jít nechtělo. Plzeň mi vždycky vyšla ve všem vstříc, miluju to tady. Když to řeknu laicky, strašně se tady z hráčů ždíme. Trenéři s hráči velmi dobře pracují, ať přišel kdokoliv zvenku nebo z juniorky, byl schopen hrát. To mi vyhovuje. Dril, tvrdý trénink. Pak víte, že v takovém levelu můžete odjet celou sezonu. Proto jsem se vrátil. Věděl jsem, že když budu tady a takhle trénovat, kariéru si můžu ještě protáhnout.
Loňskou sezonu jste kvůli covidu vynechal, co vám dala ta předchozí v Kölner Haie?
Neudělali jsme play off, za dva dny přišel covid. Takže jsme se s manželkou sbalili a mazali domů. Asi taková sezona to byla. I loni jsem byl s klukama v kontaku, ale asi už to nemá cenu ani rozebírat. Je třeba se dívat dopředu.
 |
Přípravu Plzně ovlivnila řada zranění, vlastně žádný přípravný zápas jste nebyli kompletní. Jaká je tedy síla Škody?
Cíle jsou pořád stejné. Byl jsem tu dva roky a vždycky se hrálo nahoře, Plzeň předváděla velice atraktivní hokej. Laťka je tady vysoko nastavená a cíl bude znovu jasný – dostat se co nejdál v play off.
Čeká vás hodně ostrý start. V pátek hrajete v Pardubicích, v neděli hostíte mistrovský Třinec.
A moc dobře si uvědomuji, že je třeba mít dobrý začátek. Když pak přijde v lednu nebo v únoru nějaký útlum, máte z čeho brát, když je nahráno. Díky tomu se dá všechno lépe zvládnout. Můžou přijít zranění, to ke sportu patří. Proto je důležité start do sezony zvládnout. Hned v pátek bude na ledě plno emocí. Po roce a půl budou plné stadiony, tím to pro všechny bude stejné. Taktiku, jak na to vletíme, vám sice říkat nebudu, ale máme to v hlavách. (úsměv)
Mimochodem, váš bratr Denis zřejmě bude jako kapitán táhnout prvoligový Šumperk. Držíte si pěsti na dálku?
Nevím, jestli ho opravdu zvolili. Ale když jsme v Plzni proti sobě hráli přípravu, céčko měl. Přeji mu to. A dva Kindlové kapitáni, to se přece nevidí každý den.
