„Špatně spím jen po vítězných zápasech, to mám v sobě ještě hodně adrenalinu. Když se prohraje nebo se mi nedaří, paradoxně usnu tvrdě. A těším se na další den, další utkání. Teď je rozdíl v tom, že už se nemám na co těšit...,“ svěřil se tři dny po vyřazení třiadvacetiletý Pavlát.
Odchytal všech pět duelů předkola. A protože jeho parťák Miroslav Svoboda je na odchodu, v příští sezoně by měl rodák z Tábora naplno převzít roli týmové jedničky.
Pořád vyřazení bolí?
Nějaký den už uběhl, ale pořád jo. A myslím, že to jen tak nepřetrvá.
Zlomeného plzeňského Pavláta utěšoval i gólmanský protějšek Kváča |
Po porážce 3:4 v prodloužení jste se neubránil slzám, v Liberci vás utěšovali i soupeři, gólman Kváča nebo útočník Bulíř.
Bylo to od nich moc hezké. S Buldou jsme hráli v Plzni minulý rok, s Petrem Kváčou se znám také dlouho. Bylo to pěkné, jenže v tu chvíli mi nic nepomohlo...
Co máte před očima nejvíc?
Ten nájezd Najmana v prodloužení, který rozhodl. Sice si lidi řeknou, že jsme vedli 3:0, ale bylo to v desáté minutě, celý zápas byl před námi. To pořád nic neznamená, což se potvrdilo. Ale pořád jsme byli ve hře, do třetí třetiny se šlo za stavu 3:3 a nekoukali jsme se na to, jak se duel vyvíjel. I před prodloužením jsem klukům říkal: Oni musí, my můžeme. Věřili jsme si, hráli dobře a cítili se skvěle. Bohužel, nakonec to pro nás nedopadlo.
Konec základní části se vám vůbec nepovedl, do předkola jste šli s devíti porážkami v řadě. Jak se vám za tou sérií podařilo udělat tlustou čáru?
Nad tím jsme vůbec nepřemýšleli. Ono to nebylo tím, že neumíme hrát hokej, ale už na nás ležela deka. Přišlo mi, že toužebně čekáme na závěr základní části. Aby něco skončilo a začalo se od nuly.
Liberecký útočník Adam Najman střílí plzeňskému brankáři Dominiku Pavlátovi rozhodující gól v prodloužení.
Nebo spíš od mínus jedna? Ani první duel série v Liberci se vám nedařilo.
To je pravda. (úsměv) Ale od druhého jsme se už nastartovali a hráli, co jsme chtěli. Play off je nová soutěž, nová výzva. Šli jsme do toho s tím, že nemáme co ztratit, po hlavě, chtěli jsme udělat úspěch. Přáli jsme si vyhrát jeden zápas v Liberci, což se nám povedlo. Bohužel, doma jsme ve třetím utkání za stavu 1:1 dostali hodně sporný gól. Další zápas nám ohromně pomohli naši fanoušci, zlomili jsme to v prodloužení a do Liberce jeli s tím, že je zlomíme. Je to velká škoda, byli jsme blízko.
Kdy jste se vlastně dozvěděl, že do předkola půjdete jako jednička?
Od pana Pejchara (trenéra gólmanů, pozn. red.) asi dva dny před play off. Pozval si nás s Mírou Svobodou každého zvlášť a mně oznámil, že půjdu do branky.
Udělal vám radost?
Jasně, bylo to skvělé. Mám rád, nebo spíš miluju, když se na mě tým může spolehnout a já na něj. A když vím, že mi kluci věří, moje výkonnost se tím ještě zvedá.
Plzeňský gólman Pavlát: Rvačky okolo branky? Já si raději poodjedu do rohu |
Také před rokem jste v předkole proti Mladé Boleslavi začal vy, ale poslední dva zápasy se mezi tyče vrátil Svoboda. Bylo to jiné?
Určitě. Loni tam byla trošku přemotivovanost, bylo to moje první play off v dospělém hokeji. Tenhle rok jsem byl klidnější, šel do toho jako do každého jiného zápasu. Beru to jako další krok v kariéře. Každou sezonu se snažím posunout výš, uvidíme, kde se to zastaví.
Teď je dalším krokem získat pozici jasné týmové jedničky?
Pokud tu roli dostanu, připravený už na ni jsem.
Vypadá to, že Miroslav Svoboda je na odchodu. Jaké bude zvykat si na nového kolegu?
Pokud Míra odejde, musím to vzít jako realitu. Ale nevidím problém. Nikdy jsem v brankářské dvojici nedělal neplechu. Naopak, s parťákem se snažím být za dobře, musíme být kamarádi. I zbytek týmu by poznal, že je něco špatně. Musíme táhnout za jeden provaz.
Plzeňský brankář Dominik Pavlát po druhém inkasovaném gólu.
Ještě k trenéru gólmanu Rudolfu Pejcharovi. Po vážných komplikacích po operaci slepého střeva, kdy byl v ohrožení života, vám v závěru sezony scházel na střídačce. Byla to velká komplikace?
Bylo to jiné, těžší. Hlavně jsme o něj měli strach a jsme šťastní, že to dobře dopadlo. V zápasech nám pak na střídačce chyběl. I během utkání dává nějaké poznatky a postřehy, takhle to bylo složitější.
Pro Plzeň to byla zvláštní sezona. Začali jste špatně, pak měli na dosah elitní čtyřku, závěr základní části přinesl dlouhou sérii porážek. Proč ta nestabilita?
Je to i tím, že jsme během sezony měli i dost zraněných hráčů a kádr nebyl tak široký. Sestava se doplňovala juniory, naskočili i dva dorostenci, obránci Jiříček se Skokem. A k nim mám velký respekt, odehráli to nadstandardně. Je možné, že nás ten užší kádr dohnal. Obrana byla vlastně kompletní teprve na play off. Bylo to znát, tam jsme byli v plné síle a do defenzívy hráli dobře.
Klub už čtyři roky čeká na účast ve čtvrtfinále. Je to deprimující?
Co k tomu říci. Každý rok chceme jako mančaft dojít co nejdál, stejné to bylo i letos. Nechali jsme na ledě úplně všechno, ale nestačilo to. Nikdo nám proti Liberci nevěřil, nám se málem povedl malý hokejový zázrak. Všechny nás to mrzí, ale můžeme se všem podívat do očí. Chyběl malý kousíček.
Dominik Pavlát zasahuje proti jedné z libereckých střel.
Co nyní plánujete, vyrazíte si někam vyčistit hlavu?
Zatím jsem nad tím vůbec nepřemýšlel. Najednou je konec sezony. Uvidíme, co vymyslím. Ještě máme nějaké klubové povinnosti, pohovory, rozloučení s fanoušky. Pak bude otázka pár dnů, než se rozhodnu, co udělám.
Budete dál sledovat play off?
Ale jo. Ne, že bych někomu vyloženě přál titul, ten přeji Plzni. Ale favority mám. Pardubice a Spartu. Mým tipem jsou Pardubice, kde jsou navíc Frodlík (Dominik Frodl) a Wilda (Roman Will), moji kamarádi.
