Poprvé v historii viděli diváci v extraligovém klání čtyři prodloužení. Nový rekord překonal ten dosavadní přesně o 25 minut. Zápas, který začal v 17 hodin, trval takřka šest a půl hodiny.
Vítkovice právě napodobily výkon Znojma ze čtvrtfinále proti Pardubicím v roce 2007 a také Sparty z předloňského semifinále. Jako třetí v pořadí z kritického stavu 0:3 vyrobily nejdelší možnou bitvu.
Play off 2023servis iDNES.cz |
Doma budou mít Ostravané velkou psychickou výhodu a zřejmě nejlepší pozici k obratu, který české vyřazovací boje zatím nezažily. Však s Hradcem během dvou dnů svedli v podstatě čtyři zápasy. Obrovsky vyčerpávající klání zvládli, úsilí skleslých Východočechů vyšlo vniveč.
Ještě když rozhodující gól hostům přímo nabídli. Dej vystihl přihrávku Filipa Pavlíka ve vlastním oslabení a ujížděl s Lakatošem, kterému poslal puk. Nejproduktivnější hráč vůbec nejdelší série tuzemského play off si kotouč přetáhl na bekhend a zavěsil do protipohybu brankáře Machovského.
Ten inkasoval podruhé ze 49 střel. Jeho protějšek Aleš Stezka se ale překonával a s 80 zákroky (zatím neoficiálně) se ocitl ještě na jiné úrovni. Na historicky druhém nejvyšším počtu zásahů.
Hradec Králové - Vítkovice 1:2P (stav série 3:3) |
Přitom prodloužení začalo velmi opatrně, střel na oba brankáře letělo minimum. V závěru jeho první ze čtyř částí měl velkou příležitost před Machovským Krenželok, avšak Rosandič napravil svou chybu a zkušeného protivníka odzbrojil.
Téměř nepřekonatelný Stezka: Jeden rekord už máme, teď si půjdeme i pro druhý |
Krátce nato jel Bukarts sám, jenže s blafákem také neuspěl.
Právě lotyšský útočník se postaral o asi největší rozruch, hosté totiž už ve 105. minutě nadšeně slavili vyrovnání série na 3:3.
Jak se rychle ukázalo, zbytečně. Bukarts vedl dorážku Lakatošova úniku ze vzduchu nad úrovní horní tyče a čekání na úspěšného střelce pokračovalo dál.
Daleko přes hranice času 113:51, dosavadního extraligového rekordu, kdy někdejší útočník Vítkovic Peter Húževka v roce 2013 rozsekl páté utkání předkola s Českými Budějovicemi.
Ridera se ve většině nastavení bránila, působila dojmem, že má méně sil než protivník a čelila četným závarům. I kvůli tomu Stezka zapsal tolik zákroků. Po jednom z nich proti Okuliarovi mu pomohla také tyč. Hosté navrch přestáli hned tři oslabení.
Při čtvrté početní nevýhodě sami udeřili. Lakatoš, který v samostatném úniku figuroval u neregulérní branky, tentokrát při druhé příležitosti skóroval – v souladu se všemi regulemi.
Výběr kouče Tomáše Martince poslal do kolen. Teď se vyčerpaní domácí, ještě nalomení třetí porážkou v řadě, musí vydat na další štreku do Ostravy, kde se bude o finalistovi rozhodovat v sobotu od 15.30.
Navíc taková rána do psychiky musí být o to silnější, když se v potaz vezme průběh utkání. Domácí byli aktivnější i v základní hrací době.
Proti takticky bránícím Moravanům přesto inkasovali jako první, když neuhlídali Petera Kriegera. Toho přihrávkou oslovil Jarůšek a americký forvard zblízka zakončil za přesouvajícího se Machovského.
Tlak domácích dlouho rozmělňovaly stížnosti k rozhodčím. I tak ovšem rostl, až se v 51. minutě prosadil zadák Graeme McCormack, jehož střelu švihem přizvedl blokující Jarůšek nataženou holí těsně nad Stezkovu lapačku.
Jediný z celkem 160 střeleckých pokusů se ujal. Jinak si Mountfield nevěděl rady ani s obětavými soky v poli, ani s maskovaným mužem v brance.
I proto promrhal skvělý náskok. A umožnil soupeři dotáhnout úchvatnou stíhačku.
Tomáš Martinec (Hradec Králové): „Celý zápas byl o dobývání branky Vítkovic a hledání cesty, jak dát Stezkovi gól. Přestože jsme hráli dobře od začátku, tak jsme udělali chybu, Vítkovice nás za ni potrestaly a daly gól. My se tlačili a tlačili, dlouhou dobu jsme nebyli schopní vyrovnat. Povedlo se to ve třetí třetině. I v dalším průběhu jsme byli hodně aktivní, vypracovali si spoustu šancí, ale nebyli jsme schopní skórovat a rozhodnout. Vítkovice jsou kvalitní tým, všechny zápasy jsou o maličkostech a je to strašně vyrovnané. Bylo to několikáté prodloužení, obrovská únava na obou stranách a byla jen otázka času, kdy někdo z hráčů chybu udělá. Bohužel jsme ji udělali my ve vlastní přesilovce a byli jsme za ni potrestaní. Série je 3:3, musíme rychle zregenerovat, oklepat se z té prohry a co nejvíc se připravit na rozhodující sedmý zápas.“
Miloš Holaň (Vítkovice): „Bylo to vyčerpávající utkání. Obě mužstva zaslouží kredit, protože vydržela takovou dobu hrát nadoraz. Šli jsme do vedení, drželi jsme to, když Hradec tlačil. Dotlačil to až k tomu vyrovnávacímu gólu. My dostali příležitost hrát přesilovou hru před koncem základní hrací doby. Peter Krieger se tam objevil sám před gólmanem. Mohli jsme rozhodnout i v prvním prodloužení, kdy se Mikuš dostal sám mezi kruhy. Pak to bylo strašně vyrovnané. Je to tak od začátku série, každý zápas je boj o každý centimetr. Výborný a těžký zápas, ale se šťastným koncem pro nás. Hráči předvedli obrovské kvantum práce v oslabení a paradoxně jsme při něm ujeli a dali rozhodující gól. Obrovská pochvala do kabiny. Jsme šťastní, že to vezeme zpátky domů.“
Rozhodčí: René Hradil, Peter Staňo - Josef Špůr, Petr Šimánek. Vyloučení: 5:8. Využití: 0:0. V oslabení: 0:1. Zásahy brankářů: 47:86. Počet diváků: 6322 Stav série: 4:3
Přejít na on-line reportáž