VIDEO: Zprovoznění zanedbané studánky je dřina. Ale stojí za to

  8:02aktualizováno  8:02
Kolik studánek se časem ztratilo v bahně, už nikdo nespočítá. Přitom pramínek čisté vody, sloužící jako osvěžení člověku i zvířatům, do krajiny patří a měl by v ní i zůstat. Proto jsou cenné veškeré snahy o znovuzprovoznění alespoň těch studánek, které ještě nebyly zničeny úplně. Ať už jde o iniciativu soukromníků, zájmových sdružení nebo obcí.

"Praha má v současné době registrovaných asi 130 studánek, některé na soukromých pozemcích, jiné na pozemcích městských částí nebo hlavního města. Ty se teď magistrát snaží postupně zprovoznit a udržovat," vysvětluje Pavel Jeřábek z Hnutí Brontosaurus, které právě pro pražský magistrát na přelomu října a listopadu rekonstruovalo pražskou studánku Pod Děvínem.

V Praze se přitom podle něj o velkou část studánek starají chataři nebo zahrádkáři z okolí, pak také Lesy hlavního města Prahy, městské části, ČSOP, skauti, Brountosauři a podobně. (Přehled pražských studánek najdete zde.)

Celorepublikový národní registr (seznam registrovaných studánek najdete na stránkách zde) se zase snaží ve spolupráci s veřejností hledat a podchytit všechny veřejně přístupné přírodní zdroje jako jsou prameny či studánky, aby lidí věděli, kde ve svém okolí nebo třeba na výletě najdou chladivé osvěžení.

Zprovoznění po desetiletí chátrající studánky je pěkná dřina

U některých studánek stačí jen čas od času vyhrábnout listí a uklidit okolí, jindy je nutná kompletní rekonstrukce. Jako u studánky nedaleko radlického hřbitova na Praze 5, kam jsme za Pavlem Jeřábkem dorazili s kamerou.  

Studánka Pod Děvínem

Místní usuzují, že původně studánku Pod Děvínem přibližně před sto lety postavily jeptišky z nedalekého kláštera, jako zásobárnu vody pro místní hřbitov. Ale může být i starší. Podle jedné pamětnice prý sloužila místním sedlákům při práci na polích okolo Radlic jako zdroj pitné vody pro lidi i hospodářská zvířata ještě dříve.

"Někdo ji pamatuje ještě v jakž takž dobrém stavu, ale to jsou opravdu pamětníci, kterým je přes osmdesát. Ostatní o ní už jen slyšeli, nebo tuší, že tady někde byla," konstatuje Jeřábek, u kterého se kolemjdoucí zastavovali, jakmile začal studánku u cesty křísit k životu.

"Nám se za Hnutí Brontosaurus podařilo od města získat grant na vyčistění a zrekonstruování několika studánek v Praze. Samozřejmě v rámci možností, protože stav každé z nich je velmi individuální," vysvětlil Jeřábek, proč má právě studánka Pod Děvínem ještě poměrně štěstí.

Když s jejím čištěním ekologičtí nadšenci začali, vypadala spíš jako skládka cihel. Takže nejprve se vyházely cihly, vykopalo bahno a napadané kamení. "Ukázalo se, že je zanesená téměř půlmetrovou vrstvou bahna. Části byly tak zpečené, že to nešlo ani ukopnout krumpáčem," popsal Jeřábek. Dno se ale nakonec podařilo vyčistit natolik, že teď jsou vidět cihly, kterými je studánka vyložena.

"Světlé kameny jsou původní, tmavé jsem nazdíval. Ty původní jsou možná z nějaké stavby, protože na jejich boku jsou místy zbytky omítky. Ale taky mohla být studánka kdysi i zevnitř omítnuta," spekuluje Jeřábek. Studánka není celá zaklenutá ani po rekonstrukci, klenba je jen trochu naznačena a zadní část tvoří dlouhé kameny. I podle pamětníků totiž bývala klenutá jen natolik, aby do ní nespadávala zemina ze svahu.

Protože je situovaná hned u silničního příkopu, bylo nutno příkop snížit, aby voda z něj do studánky nevtékala. "Strouhu nad a pod studánkou jsme vyložili betonovými skružemi, aby voda okolo co nejrychleji odtékala a aby se strouha dobře čistila," popsal Jeřábek. Jen před studánkou příkop z estetických důvodů vyložil kameny, stejně jako přístup ke studánce od cesty.

Voda ve studánce sice asi nikdy nebude v kvalitě pitné vody, protože do ní přitéká voda z drenáží či hnojených zahrádek na kopci. Ale pořád může posloužit kolemjdoucím k umytí rukou, opláchnutí v horku, příjemné je i samotné zurčení pramínku, kterou do ní voda přitéká.

Přepad je vyřešen nenápadným odtokem pod kameny na dně vstupu do studánky, spárování nově zabudovaných kamenů zůstane na jaro. Po zimě se ukáže, jak zapracoval mráz, a co přesně je ještě potřeba se studánkou udělat. Některé spáry mezi kameny jsou navíc ponechané volné úmyslně. Aby v případě, že by se odtok ucpal, voda mohla odtékat mezi kameny.

Bahno ze dna studánky dokonce našlo svoje využití. "Zatím leží na hromadě, ale chtějí si ho vzít zahrádkáři. Až vyschne, odvezou si ho do kompostu. Do strouhy posypová sůl prakticky nestéká, takže je to především splavená zemina a tlející listí ze stromů," má Jeřábek radost, že bahno nepřijde nazmar. A radost mají i místní. Potěšilo je, že Praha do její opravy investovala.   

Autor:

Nejčtenější

Jižní Morava může za 50 let vypadat jako spálené vnitrozemí Středomoří

Jak bude vypadat Jižní Morava v roce 2069? Odborníci se shodují, že se oteplí...

Také jste četli, že u nás kvůli globálnímu oteplování vznikne step, či dokonce další Sahara? Tak zle nebude. Magazín...

Chtěl bydlet v lese. Tak postavil dům na kraji města a kolem vysázel stromy

Jezírko má plochu zhruba 1 000 metrů čtverečních, lesní porost okolo vznikl...

Takový malý soukromý les si pro sebe a svou rodinu založil na okraji Pardubic pan Milan. Takzvaně na zelené louce,...

Čtenáři ocenili citlivý přístup k téměř stoleté zahradě po předcích

Vítězné zahrady 1. kola soutěže Nejkrásnější zahrada

Celý týden měli čtenáři iDNES.cz možnost hlasovat a vybrat pětici nejkrásnějších zahrad, u nichž oceňují jak jejich...

Tatarák s koňakem i indické kari. Uvařte si oblíbená jídla Karla Gotta

Takto si Karel Gott užíval v restauraci u italského kuchaře Emanuela Ridiho.

Karel Gott, který 14. července slaví životní jubileum, nepatří k vybíravým celebritám. Miluje tradiční česká jídla, ale...

Statek v malebném údolí s rozlehlou zahradou, které dopřávají volnost

Jezírko v zahradě založili rodiče před třiceti lety. (Statek v údolí na...

Téměř tři čtvrtě hektaru na jihovýchodním svahu a na něm zpustlá zahrada se starými třešněmi. To byla před třiceti lety...

Další z rubriky

ANKETA: Výběr pěti nejkrásnějších zahrad z prvního kola soutěže

Vyberte z našich soutěžních zahrad až tři takové, které se vám opravdu zalíbily...

V prvním kole soutěže Nejkrásnější zahrada se nám sešla řada opravdu nádherných míst. Ozeleněná střecha na sídlišti...

Více než 90 let starou zahradu obnovili s úctou k předkům i krajině

Zahradu založenou v roce 1926 obnovoval jeden z členů rodiny po dobu dvaceti...

Zahrada z roku 1926 se rozkládá na velkorysé půlhektarové ploše a do roku 1998 se na ní podepsalo období, kdy byla tak...

Na Křivoklátsku buduje zahradu jako ze žurnálu, u domku z první republiky

Souvislá řada keřů a cestička s pochozí dlažbou odděluje dům od zeleně.

Hrad Křivoklát měl odedávna várečné právo a chmel k vaření piva se pěstoval přímo pod hradem. Za první republiky se z...

Letní pohledy ke stažení: Vytiskněte, vymalujte a pošlete
Letní pohledy ke stažení: Vytiskněte, vymalujte a pošlete

Chcete někomu udělat radost pohledem, který domalujete a vybarvíte s dětmi? Připravili jsme celou sérii, kterou si zdarma stáhnete. Využít ji mohou i účastníci našeho Letního kolotoče.

Najdete na iDNES.cz