"Praha má v současné době registrovaných asi 130 studánek, některé na soukromých pozemcích, jiné na pozemcích městských částí nebo hlavního města. Ty se teď magistrát snaží postupně zprovoznit a udržovat," vysvětluje Pavel Jeřábek z Hnutí Brontosaurus, které právě pro pražský magistrát na přelomu října a listopadu rekonstruovalo pražskou studánku Pod Děvínem.
V Praze se přitom podle něj o velkou část studánek starají chataři nebo zahrádkáři z okolí, pak také Lesy hlavního města Prahy, městské části, ČSOP, skauti, Brountosauři a podobně. (Přehled pražských studánek najdete zde.)
Celorepublikový národní registr (seznam registrovaných studánek najdete na stránkách zde) se zase snaží ve spolupráci s veřejností hledat a podchytit všechny veřejně přístupné přírodní zdroje jako jsou prameny či studánky, aby lidí věděli, kde ve svém okolí nebo třeba na výletě najdou chladivé osvěžení.
Zprovoznění po desetiletí chátrající studánky je pěkná dřina
U některých studánek stačí jen čas od času vyhrábnout listí a uklidit okolí, jindy je nutná kompletní rekonstrukce. Jako u studánky nedaleko radlického hřbitova na Praze 5, kam jsme za Pavlem Jeřábkem dorazili s kamerou.
Studánka Pod Děvínem |
Místní usuzují, že původně studánku Pod Děvínem přibližně před sto lety postavily jeptišky z nedalekého kláštera, jako zásobárnu vody pro místní hřbitov. Ale může být i starší. Podle jedné pamětnice prý sloužila místním sedlákům při práci na polích okolo Radlic jako zdroj pitné vody pro lidi i hospodářská zvířata ještě dříve.
"Někdo ji pamatuje ještě v jakž takž dobrém stavu, ale to jsou opravdu pamětníci, kterým je přes osmdesát. Ostatní o ní už jen slyšeli, nebo tuší, že tady někde byla," konstatuje Jeřábek, u kterého se kolemjdoucí zastavovali, jakmile začal studánku u cesty křísit k životu.
"Nám se za Hnutí Brontosaurus podařilo od města získat grant na vyčistění a zrekonstruování několika studánek v Praze. Samozřejmě v rámci možností, protože stav každé z nich je velmi individuální," vysvětlil Jeřábek, proč má právě studánka Pod Děvínem ještě poměrně štěstí.
Když s jejím čištěním ekologičtí nadšenci začali, vypadala spíš jako skládka cihel. Takže nejprve se vyházely cihly, vykopalo bahno a napadané kamení. "Ukázalo se, že je zanesená téměř půlmetrovou vrstvou bahna. Části byly tak zpečené, že to nešlo ani ukopnout krumpáčem," popsal Jeřábek. Dno se ale nakonec podařilo vyčistit natolik, že teď jsou vidět cihly, kterými je studánka vyložena.
"Světlé kameny jsou původní, tmavé jsem nazdíval. Ty původní jsou možná z nějaké stavby, protože na jejich boku jsou místy zbytky omítky. Ale taky mohla být studánka kdysi i zevnitř omítnuta," spekuluje Jeřábek. Studánka není celá zaklenutá ani po rekonstrukci, klenba je jen trochu naznačena a zadní část tvoří dlouhé kameny. I podle pamětníků totiž bývala klenutá jen natolik, aby do ní nespadávala zemina ze svahu.
Protože je situovaná hned u silničního příkopu, bylo nutno příkop snížit, aby voda z něj do studánky nevtékala. "Strouhu nad a pod studánkou jsme vyložili betonovými skružemi, aby voda okolo co nejrychleji odtékala a aby se strouha dobře čistila," popsal Jeřábek. Jen před studánkou příkop z estetických důvodů vyložil kameny, stejně jako přístup ke studánce od cesty.
Voda ve studánce sice asi nikdy nebude v kvalitě pitné vody, protože do ní přitéká voda z drenáží či hnojených zahrádek na kopci. Ale pořád může posloužit kolemjdoucím k umytí rukou, opláchnutí v horku, příjemné je i samotné zurčení pramínku, kterou do ní voda přitéká.
Přepad je vyřešen nenápadným odtokem pod kameny na dně vstupu do studánky, spárování nově zabudovaných kamenů zůstane na jaro. Po zimě se ukáže, jak zapracoval mráz, a co přesně je ještě potřeba se studánkou udělat. Některé spáry mezi kameny jsou navíc ponechané volné úmyslně. Aby v případě, že by se odtok ucpal, voda mohla odtékat mezi kameny.
Bahno ze dna studánky dokonce našlo svoje využití. "Zatím leží na hromadě, ale chtějí si ho vzít zahrádkáři. Až vyschne, odvezou si ho do kompostu. Do strouhy posypová sůl prakticky nestéká, takže je to především splavená zemina a tlející listí ze stromů," má Jeřábek radost, že bahno nepřijde nazmar. A radost mají i místní. Potěšilo je, že Praha do její opravy investovala.
