Při úpravě bazénové vody v zahradním bazénu metodou salinace se rozkládá roztok NaCl pomocí elektrolýzy. Při ní probíhá řízený proces úpravy vody pomocí plynného chloru, což je ta nejúčinnější a nejpřesnější metoda úpravy bazénové vody. „Ne nadarmo jsou touto metodou čištěné například i kojenecké bazény, kde se provozuje plavání batolat,“ říká bazénový odborník František Všetečka.
Metoda úpravy vody salinací probíhá zcela automaticky. Majitelům bazénů šetří čas, který jinak musí věnovat svému bazénu, pokud používají jinou formu úpravy vody. Salinace se zpravidla nevyskytuje u levnějších typů bazénů, protože samotný automat na výrobu plynného chloru, tedy salinátor, stojí kolem 20 tisíc korun. Často si ho však můžete koupit za zvýhodněné ceny v sadě při koupi bazénu a dalšího příslušenství.
Voda v bazénu se čistí plynným chorem
Při výrobě konvenčních přípravků se používají takové látky, které umožňují dostat aktivní složku chloru do pevného skupenství tak, aby se „chlor“ dal dávkovat, ale jde o látky, které ve vodě nemusí mít žádnou jinou funkci. Kdežto při elektrolýze vzniká plynný Cl2. Nic čistějšího do vody přimíchat nelze. „Salinace má navíc výhodu i v tom, že na mnoho lidí působí slaná voda příznivě, například na pokožku,“ komentuje výhody bazénový specialista František Všetečka ze společnosti Mountfield.
Plynný chlor je úplně bez zápachu. „Lidé ho nemohou cítit do doby, kdy neudělá tu svou práci, neodstraní bakterie nebo řasy. Teprve když zreaguje, vznikají sloučeniny chloru (chloraminy), které mohou lidé s citlivějším nosem i cítit,“ říká odborník.
Čištění je automatické, po uživateli se žádá jediné: postupně pomalu obnovovat vodu v bazénu. Aby se v bazénu nehromadily nežádoucí látky, je nutné doplňovat do bazénu čerstvou vodu, která však bývá bez soli. Proto je zpravidla 1x ročně do takového bazénu třeba sůl přisypat. To vše ale nepředstavuje vůbec žádný problém: část vody vycákají děti, část vody se během léta odpaří, takže dopouštět se musí tak jako tak. Jednou za čtrnáct dní navíc děláte průplach filtrace, kdy přijdete o další vodu. A větší výměna vody probíhá mimo sezonu, kdy se na zimu vypustí přibližně třetina až čtvrtina bazénu a na jaře se zase dopustí voda čistá.
Co dobrý bazénář neudělá
Solidní bazénář by vás před pořízením technologie čištění vody salinací měl upozornit na nebezpečí, které vás mohou potkat. „Slané prostředí je agresivní, toho si můžete všimnout například u moře. Pokud si vyberete slanou vodu, rozhodně byste neměli volit bazén s plechovými stěnami, i když jsou pozinkované a oplastované. U těchto bazénů s plechovými stěnami se neubráníte tomu, aby byl celý povrch kompletně uzavřený. A navíc nikdo není schopen zaručit, co se děje v zemi z hlediska bludných proudů,“ upozorňuje na nebezpečí vzniku elektrického článku, který přináší další korozi.
„Já osobně bych takovou kombinaci, tedy plechový bazén a salinátor, nikomu neprodal,“ tvrdí. Naopak kompozitní bazény, keramické nebo sklolaminátové bazény jsou pro salinaci naprosto ideálním typem bazénu.
Slaná, nebo mořská
Některé bazény lákají na to, že mají mořskou vodu. Technologie čištění u bazénu se slanou vodou pracuje s množstvím 0,3-0,5 % soli, u mořské vody je koncentrace soli běžně až desetinásobná.
U výběru bazénu a způsobu úpravy vody musíte počítat i s tím, že nerezové žebříky do bazénu po čase změní trochu barvu. Pokud je budete chtít mít pořád jako nové, budete je muset jednou za čas přeleštit. Ale i zde bazénový trh nabízí řešení – integrované schody, které jsou již součástí bazénu.
Počítejte také s tím, že pokud k vytápění využíváte ohřevu „z domu“ (zdrojem tepla je např. kotel), budete muset koupit o něco dražší titanový výměník, běžný nerezový by nevydržel. Naštěstí moderní tepelná čerpadla pro ohřev bazénové vody už se slanou vodou počítají, takže jim mírně slaná voda nevadí.
