VIDEO: Žravé housenky zavíječe zimostrázového opět decimují keře

  10:54aktualizováno  10:54
Housenky nekompromisně ožírající keře buxusů se v Česku poprvé objevily v roce 2011 na jižní Moravě, v Praze pak o tři roky později a evidentně se jim u nás líbí. Takže se vám klidně může stát, že se vrátíte z dovolené a keříky, které před vaším odjezdem kypěly zdravím, jsou na pokraji kolapsu.

Tento škůdce dávno není problémem jen na Moravě, šíření nenápadného hnědobílého motýla zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) už se týká v podstatě celého území republiky. Přistěhoval se k nám z východní Asie: původní areál jeho rozšíření zahrnoval Japonsko, ruský Dálný východ, Koreu, Čínu, Tchaj-wan a částečně i území Indie.

Fotogalerie

Ke svému životu zavíječ potřebuje různé druhy zimostrázů. „U nás je to konkrétně zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), okrasná dřevina původem z jižní Evropy. Až 35 milimetrů velké zeleno-černo-žlutě zbarvené housenky způsobují rozsáhlé požerky až holožíry, jež mohou rostliny nenávratně poškodit,“ konstatuje entomolog Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Často si lidé zavíječe na zahradu zavlečou s novými sazenicemi, pozor tedy již při nákupu, zvláště na výhodné nabídky. 

Zda je o mladý, či vzrostlý keř zimostrázu neboli buxusu, nehraje roli. Podstatné je, že si nebezpečných ožíračů v první fázi vůbec nemusíte všimnout. „Housenky zavíječe začínají žír hluboko v keři, viditelné poškození se tedy objeví až těsně před konečným ožráním zimostrázu,“ upozorňuje entomolog s tím, že v tu chvíli už většinou bývá na jakékoliv zásahy pozdě. Zimostráz totiž sice dobře snáší tvarování, ale poměrně špatně regeneruje.

Čerstvou zkušenost má se zavíječem náš redakční kolega, který po návratu z dovolené našel na zahradě nedaleko Úval u Prahy zhruba 25 let starý keřík buxusu v obležení nenažraných housenek. „Celý keř se doslova hýbal před očima, ručně jsme jich sundali přes tři stovky. Vypadá to, že už to náš oblíbený keř stejně nepřežije, dostal pořádně zabrat,“ popsal s tím, že všechny zahrady v okolí jsou na tom s buxusy srovnatelně špatně.

Přece jen ale ještě sáhl po insekticidu k hubení žravých škůdců, konkrétně mu soused, zkušený zahrádkář, poradil Reldan 22. Postřik nepůsobí přímo na housenky, ale otráví listy buxusu, jimiž se housenky živí. Po jejich pozření uhynou. Zhruba po deseti dnech od postřiku to vypadá nadějně, housenky jsou pryč a keřík začíná obrážet. Ale zda opravdu přežije, ukáže až čas.

Napadený keř zhruba deset dnů po postřiku insekticidem - objevily se první nové...
Napadený keř zhruba deset dnů po postřiku insekticidem - objevily se první nové...
Napadený keř zhruba deset dnů po postřiku insekticidem - objevily se první nové...

Keř masivně napadený housenkami zhruba deset dní po postřiku insekticidem začíná obrážet.

Problém je, že v Evropě housenka nemá žádné přirozené nepřátele. „Asi jedinou výjimkou je nebezpečná sršeň asijská, rovněž zavlečený druh,“ vysvětluje Petr Šípek. Navíc má housenka proti predátorům účinnou chemickou ochranu, využívá pro ni jedovaté látky obsažené v listech zimostrázu.

A nejen to. „Nový areál rozšíření zavíječe bohužel zasahuje i do míst, kde se zimostráz vždyzelený vyskytuje v přírodě,“ konstatuje entomolog. Ohroženy jsou tedy nejen zahradní či parkové výsadby, ale také přirozené populace této dřeviny v jižní, západní i střední Evropě. Konkrétně na území Balkánu, v části Rakouska, Itálii, Německu, Francii, Anglii, na východě až v Turecku. Housenky zavíječe nedecimují keře zimostrázu jen u nás, v Německu či Francii už jsou z tohoto škůdce také zoufalí.

Autor:

Nejčtenější

VIDEO: Velikonoční nádivka nesmí chybět u žádného slavnostního stolu

Zlatavá velikonoční nádivka by měla být s chutí másla, uzeného masa a plná...

Dobrá nádivka je hotový poklad. Uvnitř nadýchaná, zvenčí krásně dozlatova zbarvená. Máslová, s vůní uzeného masa a...

KVÍZ: Jak se vyznáte ve velikonočních tradicích

Kraslice Jaroslavy Vaňousové z Chebu zdobené drátkováním

Velikonoční svátky výrazně provázejí tradice. Mnohé z nich se ale udržují pouze lokálně a některé zvyky dokonce už...

I do té nejmenší zahrady ve městě lze dostat hloubku. A pořádnou terasu

Jakmile trvalkový podrost a keře zesílí a rozrostou se, jednotlivá místa v...

Co bych za takovou zahradu dal, napadne asi téměř každého obyvatele velkoměsta, jež po zahradě marně touží, nad obrázky...

Máte větší pozemek a nechce se vám sekat tráva? Pořiďte si lamu

Lama má přední zuby pouze na dolní čelisti.

Lama krotká a lama alpaka jsou stále oblíbenější díky svojí nenáročnosti a všestrannosti. Jejich chov je poměrně...

Mikroplasty už nejsou jen ve vodě, vědci je našli i v alpském ledu

Mikroplasty jsou přítomné prakticky všude - zde v podobě polyesterových...

Vědci studující čistotu vzduchu v pyrenejských Alpách zažili šok, když našli vzorky mikroplastů v horských oblastech...

Další z rubriky

I do té nejmenší zahrady ve městě lze dostat hloubku. A pořádnou terasu

Jakmile trvalkový podrost a keře zesílí a rozrostou se, jednotlivá místa v...

Co bych za takovou zahradu dal, napadne asi téměř každého obyvatele velkoměsta, jež po zahradě marně touží, nad obrázky...

Silničáři by měli podél cest sázet keře, sníží se tím emise, tvrdí vědci

Ilustrační snímek

Klasická stromořadí podél cest nedokážou zastavit emise z dopravy. Měla by být doplněná souvislými pásy keřů, které se...

Máte kousek lesa? Sledujte desatero, jak bojovat proti kůrovci

 Kůrovec neboli lýkožrout smrkový napadá smrky převážně v nížinách. K jeho...

V České republice je více než 300 tisíc drobných vlastníků, kteří obhospodařují téměř třetinu lesů. Často jim však...

Najdete na iDNES.cz