Tento škůdce dávno není problémem jen na Moravě, šíření nenápadného hnědobílého motýla zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) už se týká v podstatě celého území republiky. Přistěhoval se k nám z východní Asie: původní areál jeho rozšíření zahrnoval Japonsko, ruský Dálný východ, Koreu, Čínu, Tchaj-wan a částečně i území Indie.
Ke svému životu zavíječ potřebuje různé druhy zimostrázů. „U nás je to konkrétně zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), okrasná dřevina původem z jižní Evropy. Až 35 milimetrů velké zeleno-černo-žlutě zbarvené housenky způsobují rozsáhlé požerky až holožíry, jež mohou rostliny nenávratně poškodit,“ konstatuje entomolog Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Často si lidé zavíječe na zahradu zavlečou s novými sazenicemi, pozor tedy již při nákupu, zvláště na výhodné nabídky.
Zda je o mladý, či vzrostlý keř zimostrázu neboli buxusu, nehraje roli. Podstatné je, že si nebezpečných ožíračů v první fázi vůbec nemusíte všimnout. „Housenky zavíječe začínají žír hluboko v keři, viditelné poškození se tedy objeví až těsně před konečným ožráním zimostrázu,“ upozorňuje entomolog s tím, že v tu chvíli už většinou bývá na jakékoliv zásahy pozdě. Zimostráz totiž sice dobře snáší tvarování, ale poměrně špatně regeneruje.
Čerstvou zkušenost má se zavíječem náš redakční kolega, který po návratu z dovolené našel na zahradě nedaleko Úval u Prahy zhruba 25 let starý keřík buxusu v obležení nenažraných housenek. „Celý keř se doslova hýbal před očima, ručně jsme jich sundali přes tři stovky. Vypadá to, že už to náš oblíbený keř stejně nepřežije, dostal pořádně zabrat,“ popsal s tím, že všechny zahrady v okolí jsou na tom s buxusy srovnatelně špatně.
Přece jen ale ještě sáhl po insekticidu k hubení žravých škůdců, konkrétně mu soused, zkušený zahrádkář, poradil Reldan 22. Postřik nepůsobí přímo na housenky, ale otráví listy buxusu, jimiž se housenky živí. Po jejich pozření uhynou. Zhruba po deseti dnech od postřiku to vypadá nadějně, housenky jsou pryč a keřík začíná obrážet. Ale zda opravdu přežije, ukáže až čas.
Keř masivně napadený housenkami zhruba deset dní po postřiku insekticidem začíná obrážet.
Problém je, že v Evropě housenka nemá žádné přirozené nepřátele. „Asi jedinou výjimkou je nebezpečná sršeň asijská, rovněž zavlečený druh,“ vysvětluje Petr Šípek. Navíc má housenka proti predátorům účinnou chemickou ochranu, využívá pro ni jedovaté látky obsažené v listech zimostrázu.
A nejen to. „Nový areál rozšíření zavíječe bohužel zasahuje i do míst, kde se zimostráz vždyzelený vyskytuje v přírodě,“ konstatuje entomolog. Ohroženy jsou tedy nejen zahradní či parkové výsadby, ale také přirozené populace této dřeviny v jižní, západní i střední Evropě. Konkrétně na území Balkánu, v části Rakouska, Itálii, Německu, Francii, Anglii, na východě až v Turecku. Housenky zavíječe nedecimují keře zimostrázu jen u nás, v Německu či Francii už jsou z tohoto škůdce také zoufalí.
