Na zavíječe zatím pomáhá jedině chemie a pravidelná kontrola, zda není rostlina napadená. „Kdo má jednu rostlinku, má to snazší, může je detailně a pravidelně kontrolovat. Pokud máte ze zimostrázu (u nás se mu také říká krušpánek) třeba živý plot, nemáte šanci housenky najít,“ říká vedoucí výuky z Odborné školy stavební a zahradnické v Praze na Jarově Jaroslav Čuba. Podle něj pomůže jen postřik insekticidu proti žravým škůdcům.
Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid nebo na bázi Bacillus thuringiensis. V každém zahradnictví poradí, který přípravek jejich návštěvníci chválí. Například Karate či Decis.
Problémem je, že buxus je tak hustý, že si zpočátku vůbec nemusíte všimnout, že se něco děje. Housenky žijí vevnitř keře. A když si jich všimnete, už může být pozdě, vnitřek porostu může být mrtvý. V současné době je možná jarní vlna napadení pryč, je třeba však počítat, že z housenek se vylíhne motýl, který naklade vajíčka a z nich se někdy kolem června vylíhnou nové housenky, které udělají další škody. A v některých sezonách může být generací i více, někdy se totéž opakuje i v průběhu září až října.
Někdy se traduje, že pomůže housenky prostě „sestřelit“ z keře proudem tlakové vody, ale Jaroslav Čuba se tomuto způsobu tak trochu usmívá. Podle něj se škůdce tímto způsobem nelze zbavit, jediné, co pomůže, je pravidelná kontrola a postřik, jakmile objevíte prvního „žrouta“.
Zavíječ zimostrázový je u nás invazivním druhem, původní domovinu má v Asii. K nám byl zřejmě zavlečen s rostlinami z dovozu. Poprvé byl jeho výskyt zaznamenán v roce 2006 v Německu, u nás prvně v roce 2011 na Moravě. V současné době jsou hlášené případy i z Prahy nebo Neratovic.
