„V podstatě existují dva typy rostlin, které se používají na to, abyste si mohli nechat obrůst stěnu. Jedním jsou ovíjivé a druhé přísavné,“ popisuje Jaroslav Čuba ze Střední odborné školy stavební a zahradnické. Ovíjivé rostliny potřebují, aby se před zdí postavil nějaký rošt nebo konstrukce, kolem kterých se budou rostliny ovíjet. Druhý typ se dokáže sám pomocí přísavek udržet na stěně bez opory.
„Ty popínavé rostliny u zdi mají částečně i stavební význam, protože dokážou vysát dost vody zpod základů domu, takže mohou částečně pomoci v případech, kdy je narušena izolace,“ tvrdí Čuba.
Podle něj je mýtem to, co se někdy říká, a to že by se po rostlinách do domu dostávaly například myši. „Ty žádnou rostlinu nepotřebují. Pokud budou chtít, vlezou tam i tak,“ říká.
Nejžádanější přísavná je přísavník
Mezi nejběžnější a nejžádanější rostlinu pro popnutí stěny je přísavník trojcípý. Jeho listy se kryjí jako tašky na střeše, takže do jisté míry i chrání fasádu před deštěm. Má však malé nenápadné květy a patří mezi opadavé rostliny. Na druhou stranu, pokud byste chtěli pěknou rovnoměrně pokrytou plochu, je ideálním kandidátem.
Pokud by někomu vadilo, že listy na podzim opadají, mohl by z přísavných volit břečťan, ale ten má také své minusy. Dost pomalu roste, takže dlouho trvá, než pokryje celou plochu.
„Když ho dáte na stěny s nepříznivou expozicí, může přes zimu namrznout a listy hnědnou, i když neopadají. Potřebují vlhčí stanoviště, protože listy odpařují vodu i v zimě,“ vysvětluje zahradník. Z toho vyplývá, že než se rozhodnete, kterou rostlinu vybrat, měli byste začít podle toho, na kterou světovou stranu je orientovaná zeď a jak budou rostliny schopny přežít zimu.
Pro rozkvetlé stěny třeba ovíjivou vistárii
Mezi nejatraktivnější ovíjivé rostliny patří vistárie. Má nádherné hrozny modrých květů a poměrně rychle roste, takže rychle zaplní celou stěnu.
Mezi další používané ovíjivé rostliny patří i některé popínavé lonicery (zimolez), třeba honicera heryi je stálezelená. „Pokud nejsou silnější zimy, tak listy na ní vytrvávají po celý rok,“ říká Čuba.
Je zajímavé, že některé jsou pravotočivé, například zimolez kozí list, chmel, dlouhatec. Jiné jsou levotočivé, třeba fazole a vistárie květnatá. Jsou i takové, které se někdy otáčejí doprava a jindy doleva, například lilek potměchuť.
