"Stop Garlic Made in China," hlásala trička dvou česnekových aktivistů z polabského Strašova, kteří si to ve slamácích a s česnekovou zmrzlinou korzovali po rušném nádvoří buchlovského zámku. "Je to hnusný, nemá to žádnou chuť," shrnul svůj postoj k česneku z Říše středu nositel trička Jindřich Handlíček.
Do Buchlovic přijel poprvé před čtyřmi lety, když v rodném Strašově založili česnekový spolek Strašovský paličák. "Tehdy jsme přijeli autem. Od té doby sem pořádáme zájezdy autobusem," doplnil ho spolubojovník v triku Martin Volný. Potvrzují tak, že česnek se stal symbolem ekologicky zvrácené stránky globalizace, kdy se k nám plodiny mdlé chuti dováží několik týdnů přes půl planety, zatímco čerstvou zeleninu z našich polí vytlačuje řepka na biolíh. Buchlovický festival proti tomu bojuje legrací.
"11,26 metrů," jmenuje v úvodu zmíněný dlouhán František Hrňa hodnotu rekordu v plivání česnekem na dálku. Pár telefonátů a na tradiční kolbiště v parku přijíždí na segwayi jeho syn Štepán. "Je to kožař, léčí česnekem lidi i na dálku," představuje ho otec.
Česnekový běh i Miss česnek
Štěpán je trojnásobný mistr republiky s osobním rekordem 9,23 metru. "Začátečníci používají všichni jeden stroužek," postraší reportéra Hrňa starší. MF DNES se však nenechá odradit a s mistrem republiky prohrála nakonec "jen" o nějaký metr a půl výkonem kolem sedmi metrů. Naštěstí jsme vyfasovali každý svůj stroužek.
Festival česneku zakládali folkloristé František Hrňa a Miloslav Hrdý a jejich agentura Buchlov. Dnes má akce plná moravské lidové muziky dokonce i svou česnekovou hymnu.
"Je to taková recesistická nadsázka," říká Hrňa nad disciplínami typu česnekový běh muzikantů s nástroji nebo věkově neomezená Miss česnek. "Má to ale i vážnou rovinu, totiž podporu českomoravského česneku," dodává. A tady už legrace končí.
Poté, co vloni někteří stánkaři prodávali česnek ze Španělska, zpřísnili letos pořadatelé kontroly a zapojily do nich i státní inspekci. V jednom dni se tu totiž prodá až šest tun pálivé komodity za víc než milion korun.
Jedním ze zhruba padesátky prodejců česneku je i Milan Pípal z nedalekých Vések. Zvláštní je tím, že kromě zahraničního upřímně nesnáší i česnek tuzemský, přesněji řečeno ten živený umělými hnojivy. S prodejní cenou kolem dvou set korun za kilogram je jeho "100% bio" zboží po loňské neúrodě dokonce žádanější, než by si přál. "Musel jsem pole 28 dní hlídat, jinak bych nesklidil nic. A stejně mi třicet kilo ukradli," tvrdí.
Na tržnici jsou k mání odrůdy jako Vekan, Slavín, Ruský, Dukát nebo Unikát. "Moravský Rus je do prasete lepší, jak Dukát. Nedej bože nějaká Čína, Itálie nebo Španělsko," vysvětluje zasvěceně Pípal. Právě osvěta v tom, že není česnek jako česnek, je jednou z hlavních ambic festivalu.
"Snažíme se to lidem trochu vnucovat," přiznává Hrňa. "Máme tu třeba čichací soutěž s ochutnávkou třinácti druhů česneku, kde si zkoušíte orientaci, rozeznávat silice, intenzitu, aroma, dochuť. Na to jsme docela hrdí," tvrdí pořadatel akce, kde se letos k slavnostnímu přípitku vypilo 96 litrů česnekového mléka a pojídala se i česneková čokoláda, mimochodem velmi dobrá.
