Tým vědců z Přírodovědecké fakulty UP a Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno prokázal spojitost mezi intenzitou výskytu těchto nebezpečných infekčních nemocí a přemnoženými hraboši. „Hlodavci jsou hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka,“ vysvětluje zpráva.
Klíšťata představují pro člověka hned dvojí hrozbu a v případě první z nich – klíšťové encefalitidy statistiky pro Česko nevyznívají vůbec příznivě. Mezi zeměmi EU totiž figuruje na prvním místě ve výskytu onemocnění.
Češi dokonce představují čtvrtinu všech případů hlášených v Unii. Proočkovanost zdejší populace činí pouhých 29 %. Nemoc přitom může být pro rizikové skupiny fatální.
„Je paradoxní, že lidé volají po neexistujícím očkování proti covid-19, ale na druhou stranu plně nevyužívají očkovací látky, které lékaři k dispozici mají a které chrání před dalšími vážnými onemocněními,“ říká Lenka Petroušová z Fakultní nemocnice Ostrava.
Mladší ročníky přistupují k hrozbě onemocnění podstatně zodpovědněji než generace jejich rodičů a prarodičů, což jednoznačně potvrzují čísla.
Ve věku od 18 do 24 let je jich očkovaná polovina. Oproti tomu mezi lidmi ve věku 55 a více je to pouze každý čtvrtý. Podle Petroušové je paradoxní, že se senioři očkováním nechrání, když právě oni mohou na nemoc doplatit nejvíce.
„Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že onemocnění u starších osob mívá horší průběh, často se rozvine těžší neurologické postižení, dochází ke zhoršení funkcí nervového systému i ve smyslu zhoršení paměti, výbavnosti, poruch spánku,“ vysvětluje s tím, že u starších nemocných navíc často v důsledku akutního onemocnění dochází ke zhoršení stávajících onemocnění, jako je cukrovka nebo také nemoci srdce.
Na encefalitidu přitom neexistuje specifická léčba. Jakmile propukne, lékaři mohou pouze tlumit její projevy, tedy například zmírňovat otoky mozku nebo horečku. Na boreliózu, druhou nemoc přenášenou klíšťaty, naopak existuje účinná léčba v podobě antibiotik.
Problém však mnohdy bývá ji včas rozpoznat. Bakterie borrelie totiž mohou nepozorovaně putovat tělem, pronikat do buněk a nemocný nemusí mít tušení, že se nakazil. Typická červená skvrna s vybledlým středem, která už krátce po kousnutí klíštětem signalizuje problém, se totiž nemusí objevit ve všech případech.
Jak se vyznáte v klíšťatech a encefalitidě?Zde se otestujte se v kvízu, který vás provede problematikou kousnutí klíštětem. |
O to větší riziko pak vyvstává do budoucna. „Projevy pozdního diseminovaného stadia se mohou dostavit i měsíce až roky po nákaze a mohou vést k nejrůznějším neurologickým projevům až ochrnutí,“ upozorňuje Vít Nádvorník z ambulance Synlab.
Podívejte se na Rozstřel o klíšťatech s Hanou Roháčovou, primářkou infekčních, parazitárních a tropických nemocí z Nemocnice Na Bulovce:
