Na preklinické studii se ve spolupráci s Nemocnicí České Budějovice podíleli vědci z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně a Rockefellerovy univerzity v New Yorku. Na výzkumu spolupracoval i loňský laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Charles M. Rice.
Lékaři výzkum započali v roce 2018 prvotním screeningem 140 vytipovaných pacientů z jižních Čech, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu a měli nejkvalitnější protilátky. Vzorky vědci odeslali na Rockefellerovu univerzitu do USA, kde je zkoumali místní virologové.
„Právě na této fázi výzkumu se podílel i nobelista Charles Rice. Pro testování připravil takzvané pseudoviry, což jsou virové částice, které mají stejné strukturní vlastnosti jako viry klíšťové encefalitidy, ale nejsou infekční,“ řekl vedoucí českého virologického týmu, Daniel Růžek z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Z těchto vytipovaných vzorků následně vědci vybrali šest pacientů, takzvaných superneutralizátorů, jejichž protilátky bojovaly proti klíšťové encefalitidě nejúčinněji.
Nechtěl bych to zažít znovu
„Je zajímavé, že to nebyli pacienti s nejtěžším průběhem klíšťovky, přesto, jak někteří sami prohlásili, nechtěli by to prožít znovu a ani by to nepřáli nikomu jinému. Když jsme jim vysvětlili smysl studie, byli velice ochotní a nápomocní, každý věnoval půl litru krve. Právě díky jejich přispění může v budoucnu vzniknout preparát, který pomůže dalším nemocným,“ říká primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle.
Shromážděné protilátky pak vědci testovali jak na buněčných kulturách, tak například na myších. Vedoucí českého virologického týmu uvedl, že čtyři monoklonální protilátky fungovaly naprosto skvěle: „Jednak dokázaly kompletně zabránit rozvoji onemocnění, když byly podány před infekcí, ale zároveň měly vysokou účinnost, i pokud byly podány po infekci, měly tedy léčebný účinek,“ uvedl.
Studie protilátek také přinesla významné poznatky z hlediska prevence. V preklinické studii vědci tyto protilátky geneticky upravili tak, aby prodloužili dobu jejich účinku na dva měsíce. Budoucí látka by se tak mohla využívat například při cestování do oblastí výskytu klíšťové encefalitidy. Hotový preparát by se ale na trh mohl dostat nejdříve v řádu let.
Otestování přisátého klíštěte
Klíšťová encefalitida je závažné onemocnění centrální nervové soustavy člověka a v Evropě v posledních letech výrazně narůstá počet jejích případů. Například v Česku se jí loni nakazilo nejvíc lidí od roku 2012.
Klíšťovou encefalitidou se nakazilo nejvíc lidí od 2012, ubylo boreliózy |
Jelikož zatím, kromě očkování, neexistuje žádný protivirový prostředek, pacienti jsou odkázání jen na podpůrnou léčbu. Přitom u starších lidí a lidí s imunitními problémy hrozí riziko vážného průběhu nemoci.
Protilátky by ale mohly mírnit symptomy nemoci a eliminovat trvalé nebo dlouhodobé následky. „Uvažuje se o tom, že pokud člověk na sobě najde přisáté klíště, nechá jej otestovat v laboratoři a zjistí, že klíště bylo pozitivní, bylo by možné mu okamžitě podat tyto protilátky, které by ho bezprostředně ochránily před rozvojem onemocnění,“ řekl Daniel Růžek.
Klíšťová encefalitida může mít dlouhodobé následky:
