V Troubsku se laboratornímu chovu čmeláků věnují od 60. let minulého století, jejich chov je nejstarší a největší u nás. A zároveň jediný, kde si zájemci mohou už pět let legálně pořídit hnízda čmeláka zemního (Bombus terrestris) tuzemského původu (vše o jejich chovu zde). Čmeláky si lze objednat pouze přes webový formulář, na jaře si tu pak domluvíte termín osobního odběru.
Letos byl o čmeláky takový zájem, že už jednu hodinu po zahájení přijímání objednávek o silvestrovské půlnoci byly k nelibosti zájemců zásoby v Troubsku na rok 2017 vyčerpány. Někteří zájemci prý dávali své zklamání výzkumníkům až velmi nepříjemně najevo, vinili je z klamavé reklamy či upřednostňování některých zákazníků, což výzkumníci rezolutně odmítají.
„Pro řadu lidí je těžké pochopit, že čmelák je živý tvor, navíc zákonem chráněný, a nechová se vždy podle našich plánů a přání,“ vysvětluje zooložka, proč nelze jen tak navýšit produkci tohoto hmyzu. „Na jedné straně nás velmi těší zájem o čmeláky, ale samozřejmě nás mrzí, že nejsme schopni vykrýt všechny požadavky zákazníků. Těm, na které se letos nedostalo, jsme se to snažili spolu s omluvou vysvětlit i na našich webových stránkách.“
Prodej čmeláků nabízejí i jiní. Jenže nelegálně
Kdo už si pořídil čmelín a touží po tom, aby mu na jaře a v létě po zahradě poletovali zavalití plyšoví „medvídci“ - díky jejichž opylování se navíc dočká vyšší úrodu ovoce či zeleniny - poohlédne se tedy pravděpodobně jinde.
Nelegálním prodejcům hrozí pokuta až ve výši 1 milionuNěkteří prodejci nabízející čmeláky ze zahraničí zájemcům o nákup hnízd tvrdí, že jejich dovoz stačí nahlásit na Státní veterinární správu jako jakoukoliv jinou zásilku živých zvířat. To ale není pravda. „Veterinární předpisy skutečně nejsou jedinou oblastí, která musí být v tomto případě respektována. Všechny druhy čmeláků v ČR podléhají zvláštní ochraně podle zákona o ochraně přírody a krajiny. S ohledem na to je nejen zakázáno je zabíjet či ničit jejich hnízda v přírodě, ale také je držet, chovat, prodávat a dopravovat,“ vysvětluje mluvčí MŽP. A tato omezení se vztahují i na čmeláky pocházející ze zahraničního chovu. „Nakládání s nimi ve smyslu prodeje, převozu apod. je možné pouze na základě udělení výjimky, kterou vydává příslušný krajský úřad za podmínky prokázání převahy veřejného zájmu nebo zájmu ochrany přírody na dané činnosti. Běžný komerční prodej proto není možný a povolení musí splnit specifické podmínky tak, jak tomu bylo například u projektu Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku,“ uvedlo na dotaz iDNES.cz Ministerstvo životního prostředí. S dodatkem, že subjekty, které bez povolení výjimky prodávají nebo nabízejí k prodeji čmeláky nebo jiné zvláště chráněné druhy živočichů, se vystavují hrozbě postihu za porušení zákona formou tučné pokuty. Ta může být pro fyzické osoby vyměřena až do výše 100 tisíc korun, pro právnické pak až do výše 1 milionu korun. |
A na internetu opravdu stačí hledat jen chvíli a najdete nabídku „čmeláků z dovozu“. „Ano, hnízda čmeláků nabízejí i jiní prodejci,“ potvrzuje zooložka z Troubska. „Ti je ale dovážejí ze zahraničních chovných laboratoří, což není v souladu se snahami zachovat domácí genofond a neohrožovat druhovou diverzitu naší přírody,“ vysvětluje. A připomíná, že se v takovém v případě míjí účinkem snaha pomoci zachovat naše původní populace čmeláků. Není totiž čmelák jako čmelák.
Její slova potvrdila na dotaz iDNES.cz i tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková: „Zavádění druhů nebo poddruhů čmeláků z jiných oblastí není z důvodu zachování genofondu a místních adaptací našich populací rozhodně vhodné. A to především hlediska ochrany před degenerací a narušením rozmnožovacích schopností druhu.“
To jsou také důvody, proč si v Troubsku zakládají na tom, že české zemní čmeláky nešlechtí a snaží se o jejich chov v souladu s přírodou a zachováním přírodních populací.
„Jinak je to u velkých producentů čmeláků v zahraničí, kteří prodají miliony hnízd čmeláků po celém světě, a to zejména do skleníků velkopěstitelů s rajčaty a a podobně. Ti mají jiné priority a prodávají hnízda celoročně,“ vysvětluje Olga Komzáková s tím, že zákazníci jejich výzkumného ústavu jsou převážně zahrádkáři, případně ovocnáři a pícnináři, kteří v zimě čmeláky nepotřebují.
Navíc se jedná o chráněný živočišný druh, proto jej bez povolení výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů nelze jen tak chovat a prodávat. „O to je potřeba požádat odbor životního prostředí na krajském úřadě, případně správu CHKO či NP, kde je chov umístěn. A nejen to, povolení této výjimky jsme si museli vyřídit i všude tam, kam hnízda prodáváme,“ vysvětluje Olga Komzáková s tím, že každoročně musí ústav také nahlásit i konkrétní oblasti, kam byla jednotlivá hnízda prodána.
Důvod je prostý. „Pro zachování genofondu našich populací je vhodná především podpora a zlepšování či obnova podmínek pro přirozený výskyt čmeláků v přírodě, tedy zlepšování stavu biotopů a tím i přirozené potravní nabídky. Což samozřejmě platí pro všechny opylovače i volně žijící druhy obecně. Případné projekty aktivního chovu a vysazování čmeláků by pak optimálně měly být řešeny na místní či regionální úrovni,“ uvedla pro iDNES.cz tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
Čmeláky můžete na svou zahradu nalákat i skladbou rostlin
V Troubsku se zabývají výzkumem čmeláků desítky let. Dobře tedy vědí, že problém introdukce cizích poddruhů čmeláka zemního - a možná rizika plynoucí z jejich šíření do nepůvodních míst - už řeší vědci po celém světě. Chceme-li zachovat životní prostor pro zhruba třicet druhů čmeláků žijících u nás, není žádoucí jim dovážet konkurenci ze zahraničí.
Například u nás i v zahraničí chovaný čmelák zemní (Bombus terrestris) je sice u nás nejběžněji se vyskytující druh, ale v ostatní Evropě má několik odlišných poddruhů. „Navíc jsou čmeláci ze zahraničních komerčních chovů pravděpodobně šlechtěni. Respektive jsou jejich chovné linie selektovány tak, aby hnízda produkovala velké množství silných jedinců, kteří budou co nejefektivněji opylovávat. Čmeláci s takovými vlastnostmi pak mohou přírodní populace takzvaně převálcovat. Navíc se s nimi kříží a uvažuje se i o rizicích týkajících se přenosu chorob a škůdců,“ konstatuje výzkumnice.
Těm, kteří chtějí mít na své zahradě čmeláky pro radost a ne z komerčních důvodů, proto Olga Komzáková radí: „Pokuste se raději svoje čmelíny nabídnout na jaře matkám, které pátrají po vhodném hnízdišti ve vašem okolí. Na svou zahradu je společně s dalšími opylovači nejlépe nalákáte dostatečnou potravní nabídkou, tedy kontinuálně kvetoucí druhovou skladbou rostlin. To je základ pro podporu opylovačů v přírodě.“ (Jak je to se skladbou vhodných kvetoucích dřevin a rostlin u včel, čtěte pro inspiraci zde.)
Podívejte se, jak takový čmelín vypadá, jak ho lze vyrobit, a jak se v něm čmeláci chovají (více v článku zde, další rady i na webu cmelaci.cz):
2. května 2013 |
„Kdo přece jen touží po hnízdě čmeláků odchovaných u nás a chtěl by si ho příští rok zakoupit, může spolu s námi doufat, že letošní rok bude v produkci matek a jejich úspěšném zimování příznivější než ten loňský. Jen tak budeme moci k prodeji nabídnout více hnízd než je tomu letos,“ uzavírá výzkumnice.
Co ovšem troubští chovatelé čmeláků slibují už teď, je lepší objednávkový systém. A úprava doby zahájení prodeje tak, aby byla uživatelsky příznivější.
