V deltě Neretvy je zpozorovali počátkem tohoto století. Pravděpodobně je sem dopravily v balastních vodách lodě kotvící v nedalekém přístavu Ploče. Během let krabi zaplavili oblast, kde dříve dominovali úhoři, upozornila agentura Reuters. Podobné problémy pozorují i albánští rybáři.
„Jsou všežravci a způsobují obrovské škody v místních populacích ryb a měkkýšů, což nově utváří ekosystém. Je logické, že klesající počet úhořů musel mít dopad na tradiční podobu místní gastronomie,“ uvedl expert Branko Glamužina z Dubrovnické univerzity.
Populace úhoře podle odborníků v posledních desetiletích postupně klesala kvůli rozšiřování zemědělství, ale zdá se, že jí krab modrý zasadil velkou, ne-li poslední ránu.
KrabiKrabi (Brachyura) jsou polyfyletická skupina vodních živočichů. Mají pět párů kráčivých nohou (pereiopody), první pár je zakončen klepety. Mají široce oválný plochý krunýř, zpravidla mohutná klepeta a jedno z klepet bývá dominantní. Největší zaznamenaný krab je velekrab japonský (Macrocheira kaempferi) s rozpětím nohou až 3,7 m. Pravděpodobně nejčastěji chovaný krab v Česku je krab suchozemský (Cardisoma armatum), známý pod názvy krab harlekýn nebo krab tříbarvý. Zdroj: Wikipedia |
Před půl stoletím místní rybáři ročně ulovili přibližně 150 tun úhořů, v současnosti je to pouhých deset tun.
Zatímco krabi jsou ve Spojených státech a Japonsku vyhlášenou pochoutkou, Chorvaté o ně nejeví valný zájem a místní krabí populace není dost velká, aby mělo smysl ji vyvážet.
„Majitelé místních restaurací nemají o kraby žádný zájem, chtějí se držet tradiční nabídky úhořů a žab. Na export je množství modrých krabů příliš malé. Lze je jen nabízet hostům v luxusních hotelech v letoviscích, jako je Dubrovník nebo Split,“ uvedl Glamužina.
„Nevím o nikom v této oblasti, kdo by dal kraby na jídelníček,“ souhlasí Pavo Jerković z restaurace ve městě Metković v deltě Neretvy. „Ochutnal jsem je a jsou opravdu dobří, ale tady jsou mimozemský druh. Byli bychom raději, kdyby zmizeli,“ dodal.
