Korýš pocházející ze západního Atlantiku byl zjištěn na jaderském pobřeží Albánie v roce 2006. Vědci ho považují za invazivní druh, který škodí původní mořské biodiverzitě i sociálně ekonomické aktivitě.
Jižně od metropole Tirany, v národním parku Karavasta, kde jsou laguny, kanály a močály, si čtyřiačtyřicetiletý Besmir Hodža stěžuje na přítomnost „uchvatitele“, který vděčí za svoje jméno bleděmodrým klepetům a jehož krása si v ničem nezadá s jeho agresivitou, píše agentura AFP.
„Náhle tu bylo málo ryb. Berou nám náš denní chléb,“ říká rybář, který musí živit pětičlennou rodinu. Jeho kolega, čtyřicetiletý Stilian Kisha, ukazuje zjizvené prsty, následek stisku obávaných klepet, která rovněž ničí sítě a vybavení rybářů.
„Jsou velmi agresivní a zlí, je to pravé prokletí,“ povzdechne si. „Letos je ten krab všude, na pobřeží moře, podél pobřeží, ale také v řekách a lagunách. Škody jsou obrovské,“ dodává.
Dravých a červených ryb ubývá, úhoři podle místních rybářů zcela vymizeli. Krabi roztrhají ryby na kousky dokonce i v sítích. A že krabů modrých, jejichž samičky kladou miliony vajíček, přibývá, potvrzuje Sajmir Beqiraj, profesor hydrobiologie na Tiranské univerzitě.
Povodí Moravy vysadilo malé jesetery. Zkouší, zda se rozmnoží |
„Oteplování klimatu vytvořilo podmínky pro přítomnost exotických druhů v místech, kde ještě před několika lety nebyly vhodné podmínky, zejména teplota,“ uvádí vědec. Dnes krab modrý patří mezi stovku druhů považovaných za nejvíce invazivní ve Středomoří a na Jadranu.
„Narušil již přirozenou rovnováhu původních druhů a kvůli němu klesají počty některých druhů, z nichž některé dokonce vyhynuly, zvláště místní krabi,“ říká vědec. Krab modrý poškozuje podmořské rostlinstvo, které slouží jako potrava místním rybám, a žere slávky a hlemýždě, zejména mladé, které snadněji dohoní.
Útočí dokonce i na ptáky, uvádí Besmir Hodža. Modrý krab zlomil nohu jednomu plameňákovi, doplňuje.
„Dnes krabi zase vyhráli“
Oba rybáři líčí, jak v některé dny sesbírají až 300 kilogramů krabů, ale vyloví jen pět až šest kilogramů ryb. Maso korýšů se těší oblibě pro svou jemnost, ale jejich konzumace není v Albánii rozšířená. Kilogram kraba stojí v přepočtu deset korun, zatímco kilogram červených ryb asi 360 korun.
„Pro kraby tady není žádný trh,“ říká Hodža. Ani vývoz není možný, protože export nezmrazených výrobků do Evropské unie je zakázaný.
Na životního sumce čekal pět let. „Drobek“ z Labe měřil 205 centimetrů |
Besmir a Stilian bezmocně pohlížejí na hory krabů zachycených do sítí a do přehrady, kterou postavili na jednom z kanálů v naději, že do ní chytí ryby. „Denně soupeříme s krabem, kdo první uloví ryby, ale také dnes ráno krabi zase vyhráli,“ říká s trpkým úsměvem Stilian.
Rybáři čekají, až s tím úřady něco udělají, a zatím mají za spojence slunce. A sílu svých paží, když táhnou modré kraby na pevnou zemi, aby je tu nechali uhynout.
„Házíme je daleko, aby nemohli klást vejce do moře. To je všechno, co nám zbývá: nechat je rozložit se na slunci,“ říká sedmadvacetiletý rybář Adrian Kola a hází velký pytel s korýši na mrtvoly jejich kolegů. „Je třeba rychle najít řešení, jinak bude brzy těžké kontrolovat invazi stejně nebezpečnou, jako je koronavirus,“ dodává.
