„Ptáci si vyvinuli vlastní městské melodie, které spočívají v tom, že své původní melodie přetransformovali do vyšší, pronikavější a rychlejší verze. To proto, aby se jim povedlo přehlušit dopravní hluk,“ uvedl biolog Simon Watt na festivalu vědy v britském Cheltenhamu.
Ptačí zpěv na Slow Radiu Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich uší Poslechněte si v přímém přenosu cvrlikání ptáků, bzučení brouků i kuňkání žab. Slow Radio vysílá živě, nepřetržitě a přes špičkové mikrofony na utajeném místě uprostřed ptačího ráje. Pro přímý poslech klikněte ZDE. Web je responzivní, funguje tedy i na mobilu nebo tabletu. Na zařízeních s OS Android funguje i integrovaný Chromecast. Pro více informací klikněte ZDE. |
Podle něj se to děje napříč ptačími druhy a prodlužuje se i doba, kdy zpívají. „Kvůli osvětlení ztrácejí orientaci v tom, kdy mají jít spát. To je pro ně velký stres. Ale musejí se aklimatizovat, pokud v tom prostředí mají přežít,“ tvrdí.
Na druhé straně je moderní prostředí pro ptáky celkově výhodné, protože ve velkých městech bývá v zimě až o pět stupňů Celsia tepleji než v otevřené krajině a navíc jim člověk poskytuje mnohem více potravy než příroda.
Například sokol stěhovavý se už také začal živit za umělého osvětlení. Ví, že vždy najde hodně drobných ptáků, kteří tvoří část jeho potravy.
Biolog také vypozoroval, že ptáci, kteří se shromažďují ve městech, mají kratší křídla. To jim dává schopnost lepšího manévrování, i když by se jim hůře letělo při delším letu, který však už teď tolik nepotřebují. Navíc mají delší zobáky, kterými se lépe dostanou k potravě v krmítkách.
„Pokud někdo bude chtít v našem světě hledat stopy evoluce, nemusí jezdit do divočiny, ale měl by se podívat do našeho městského prostředí. Tady se dějí daleko překotnější změny ve vývoji,“ tvrdí Watt.
