Malý sklípkánek, největší česká včela drvodělka, žravá kudlanka. Co mají společného? Patří mezi hmyzí druhy, které se na Třebíčsku objevily nově.
Pokud by někdo sázel pouze na oteplování, mýlil by se. Entomologové hovoří o více faktorech, proč se v regionu setkávají s dříve nespatřenými bezobratlými.
Některé druhy jdou opravdu za teplem, jiné tu byly, ale unikaly pozornosti odborníků. Další se před desítkami let staly obětí agresivních zemědělských postřiků, v dnešní době se vracejí do lepšího prostředí. Jiné druhy se vymkly kontrole při pokusech a teď putují Evropou.
Naprosto specifickou skupinu tvoří hmyz zavlečený transportem nákladu z jižních zemí. "Takovými miniaturními zástupci hmyzí říše jsou náklaďáky doslova obsypané. Jejich šance na přežití a na to, že zde utvoří kolonii, jsou však v podstatě nulové. Muselo by se sejít víc dokonale sladěných okolností, aby uspěli. Potřebují dostatečný počet jedinců, ideální klimatické podmínky, nesnášejí zimu," objasnil entomolog Václav Křivan z Českého svazu ochránců přírody Kněžice.
Zápřednice na loukách v Rakousku zraní ročně 200 lidí
Třebíčsko tvoří přirozený předěl mezi teplou jižní Moravou a chladnou Vysočinou. Proto se sem začínají stěhovat teplomilní bezobratlí. Letos přírodovědci zjistili novou lokalitu výskytu největšího českého brouka roháče obecného u Náměště nad Oslavou.
Kudlanka nábožná.
Nedaleko hranic okresu, na Znojemsku, už se zabydlela zápřednice jedovatá. Malý pavouk s výraznými a silnými kusadly, jehož kousnutí je opravdu bolestivé, vyvolává alergické reakce a malátnost. Žije ve vysoké trávě, v Rakousku při kosení luk každoročně zaznamenávají až 200 případů zranění.
Entomologové taky nacházejí bezobratlé, kteří tu evidentně museli být celou dobu, ale unikali jejich pozornosti.
Například motýl modrásek rozchodníkový, pavouci sklípkánek hnědý a stepník moravský. "Sklípkánka jsme objevili nedávno. Patří k prastaré vývojové skupině, žije v lokalitě Staré duby na břehu řeky Jihlavy u Plešic. Jde o příbuzného obrovských tropických sklípkanů. Tento malý český pavouk žije velmi skrytě v dutinách v obtížně přístupném místě, člověku není nebezpečný," přiblížil Křivan.
Asijská slunéčka se na Vysočinu dostala z Holandska
Stepník moravský, podle všeho jeden z nejkrásnějších pavouků střední Evropy, žije taky nenápadně v dutinách.
Entomolog Milan Řezáč, který je jeho objevitelem, hovoří o Mohelenské hadcové stepi jako jednom z míst, kde se tento pavouk nachází. Stepník má neurotoxin, který dokáže u dospělého zdravého člověka vyvolat na několik hodin horečnatý stav. Pavouk sám od sebe ale nikdy neútočí.
Další kategorii tvoří druhy, které se vracejí poté, co české zemědělství upustilo od drastických postřiků. Sem patří motýl modrásek jetelový, drvodělka fialová - obrovská neagresivní samotářská včela, která si s oblibou ve starém dřevě vykusuje hluboké komory. K vidění je v Jaroměřicích nad Rokytnou i jinde na Třebíčsku.
Na jihu a východě Třebíčska v trávě ploch, které leží ladem, lze po desítkách let spatřit deset centimetrů velkého predátora kudlanku nábožnou.
Samostatnou kapitolu tvoří asijské slunéčko Harmonia axyridis. To se nekontrolovaně rozšířilo tisíce kilometrů daleko z pokusných plantáží Holandska a Německa a začíná i na území Vysočiny konkurovat slunéčku sedmitečnému.
"Teritoria hmyzu nejsou neměnná, ale různě se posouvají," uvedl entomolog Křivan.
