Letos se přiotrávilo houbami na 150 lidí. Zbytečně, stačilo je řádně uvařit

Lidé sní často jedovatou houbu z neznalosti, navíc se také stává, že ač je houba jedlá, je málo uvařená. Přitom po důkladném povaření lze prý bez problémů sníst třeba i hřib satan.

Podle Jaroslava Klána z Národní referenční laboratoře pro jedovaté houby lze houbu podobnou hřibu, u které si člověk není jistý, klidně zasyrova ochutnat a pak jej vyplivnout. Pokud hříbek nechutná dobře, je třeba hořký, Klán radí jej nesbírat. Takovéto ochutnání prý nezpůsobí žádné zdravotní potíže.

Stejné pravidlo ale neplatí u ostatních druhů hub. Jedovaté houby jiného druhu než hřibovitého totiž mohou otravu způsobit ihned, jen při pouhém ochutnání. Třeba jed muchomůrky zelené působí na organismus okamžitě, otrava se rozšíří do celého těla a bez lékařské pomoci zničí člověku játra. Zasyrova je prudce jedovatá muchomůrka navíc velmi chutná, což může lidi zmást.

Sbíráme všechno

"Češi sbírají kde co," konstatuje Jaroslav Klán, který působí i jako soudní znalec v oboru toxikologie. Místo holubinky si tak lidé někdy donesou domů čirůvku, místo pýchavky třeba pestřec. Denně mu pak do Národní referenční laboratoře volá šest až deset lékařů, kterým přijde pacient s příznaky otravy z hub.

Výjimkou prý nejsou ani přiotrávení cizinci, třeba Vietnamci nebo Mongolové. Ti sice ve své domovině hřiby nesbírají, ale po vzoru Čechů se taky občas vydají s košíkem do lesa. Protože ale houbám nerozumí, sbírají, co najdou.

Jak řešili otravu předkové

Naši předkové poznávali jedovaté houby tak, že dávali do vařících hub kousek cibule. Zůstala-li bílá, byly houby neškodné, zčervenala-li, byly houby jedovaté. Někdy dávali do vařící vody s houbami stříbrnou lžíci, zčernala-li, byly houby jedovaté.
Když už k otravě došlo, dávali postiženému prsty do krku tak hluboko do úst, až došlo ke zvracení. Poté mu dávali pít teplou vodu, v níž předtím vařili kroupy nebo olej a zkyslé mléko. Po vrhnutí dávali otrávenému pít odvar andělíku, bedrníku, šťovíku nebo pelyňku. Rovněž se radilo podávat vlašské ořechy, česnek a rout.

Při podezření na otravu je nejlepší zvracet

Pokud člověk omylem sní jedovatou houbu a udělá se mu nevolno, měl by se snažit vyvolat zvracení, sníst živočišné uhlí a vypít co nejvíce tekutin. V žádném případě to nesmí být alkohol nebo mléko. Důležité je přivolat lékařskou pomoc. Pro stanovení vhodné léčby je třeba přinést k lékaři vzorek požitých hub.

Ročně se v Česku přiotráví houbami kolem 400 lidí, zemřou maximálně čtyři.

Pokud se lidé přiotráví po požití hub v restauraci, není to většinou proto, že by se do kuchyně dostaly jedovaté houby. Častější je spíš to, že personál houby špatně skladoval.

Pozor na igelitky

Zvláště v teplém a vlhkém počasí se houby sbírané do igelitové tašky zapaří. Rychleji se začnou množit plísně, bakterie a další mikroorganismy. To pak může způsobit výrazné zažívací potíže. Houby se v horku mohou zapařit i v kufru auta. Zvláště u václavek nebo hřibu koloděje je zcela zásadní tepelná úprava alespoň po dobu 20 minut - v syrovém stavu obsahují látky, které jsou toxické.