Výlet za gorilami do Ugandy zvládl s Markem Ždánským i desetiletý kluk

Vstát v pět ráno a několik hodin šlapat v tropech do horských kopců zvládl i nejmladší člen výpravy za gorilami. Desetiletý Pepík se vypravil na týden do Ugandy spolu s Markem Ždánským jako zkušeným průvodcem, aby viděl horské gorily v jejich přirozeném prostředí.

Pepa Zeman je třeťák, letadlem letěl poprvé a má rád zvířata. Během týdne v Africe se o nich nepochybně dozvěděl víc než za celý svůj dosavadní život. A to především díky zkušenému průvodci Markovi Ždánskému, bývalému chovateli goril v pražské zoo, který se mu v Africe věnoval doslova jako táta.

Pepík spolu s Markem a několika dalšími účastníky výpravy Go za gorilou absolvoval pěší safari africkou savanou, kdy mohl pozorovat například žirafy, hrochy či antilopy v jejich přirozeném prostředí. V den D - kdy opět vstávali za tmy, aby byli včas na smluveném místě - pak zdárně zvládl i náročnou cestu deštným pralesem po vlastních nohách až k horským gorilám.

„Stoupání do horských kopců v tropech je náročné pro dospělého, natož pro školáka. Pepík to zvládl naprosto skvěle a určitě na to nikdy nezapomene,“ popsal pro iDNES.cz Marek Ždánský.     

Právě na území Ugandy, Rwandy a Konga se v současné době pohybuje 21 habituovaných skupin goril, za kterými je možné se vypravit přímo do horského pralesa. Samozřejmě za tučný poplatek, díky kterému místním stojí za to gorily chránit.

Desetiletý hrdina výpravy

Desetiletý Pepík Zeman byl před rokem nemilosrdně konfrontován s osudem - následkem vážného úrazu utrpěl těžké popáleniny na třetině těla. Život mu tehdy zachránili lékaři na Klinice popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Sílu na návrat do normálního života mu od té doby pomáhá najít nejen maminka a dva sourozenci, ale i spolek Bolíto, nezisková organizace, která pomáhá podobně postiženým dětem. 

„Vše má přísná pravidla, která musíte respektovat. Například lze gorily pozorovat jen jednu hodinu denně a nesmíte se k nim přiblížit blíže než na sedm metrů. Kdyby se od lidí něčím nakazily, mohlo by to pro ně mít fatální následky,“ vysvětluje Žďánský.

Každou výpravu je také nutné rezervovat alespoň rok dopředu, protože o pozorování je velký zájem a množství turistů je logicky omezené. Dopředu nevíte, kam za skupinou goril půjdete a nemůže si vybrat ani průvodce, přidělí vám ho na místě. „Doufali jsme, že budeme - už kvůli malému Pepovi - stopovat nějakou nejbližší gorilí skupinu. Tak jsme se to také snažili dopředu domluvit. Ale v Africe to tak úplně nefunguje, všechno má svá vlastní pravidla,“ vypráví Marek Ždánský.

Povedlo se a česká výprava zažila setkání s horskými gorilami v Ugandě doslova z očí do očí.

K nejbližší skupině sice nešli, zato ovšem ve finále mohli pozorovat skupinu 14 nádherných zvířat. Stoupali k nim ve vedru a vlhku téměř čtyři hodiny, o to úžasnější pak jejich setkání s velkou rodinou goril horských bylo.

Televizní kanál Prima ZOOM připravuje o této výpravě za horskými gorilami dokumentární film, premiéru bude mít na jaře. Navíc díky projektu Go za Gorilou během několika týdnů vznikne nový dětský koutek pro pacienty dětského oddělení popálenin vinohradské nemocnice. 

Organizátor projektu (společnost Mountain Gorilla Coffe) totiž spolupracuje se spolkem Bolíto, neziskovou organizací při Klinice popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, která pomáhá dětem s popáleninami překonávat jejich těžký životní úděl.

Finanční podpory se díky celé akci dočkala i mezinárodně uznávaná nezisková organizace Gorilla Doctors, působící hlavně na území Ugandy, Rwandy a Konga. Zaměstnává desítky veterinářů z celého světa, kteří dohlížejí na zdraví a bezpečí vzácných horských goril přímo v náročném terénu afrického deštného pralesa.

„Byla to krásná klidná zvířata, dokonce skupina se dvěma stříbrohřbetými samci. Jeden byl alfa samec a druhý byl ve skupině trpěný jen proto, že neprojevuje zájem o samice,“ popsal český průvodce, který byl v Africe za gorilami už šestkrát. Toto byla desátá gorilí skupina, kterou mohl pozorovat v přirozeném prostředí.

Spolu se samicemi a několika mláďaty mezi 2 a 4 lety k ní patřil i dospívající sameček, který Marka během pozorování dokonce chytil za nohavici. „Z jeho strany to byl jen pokus o hru, byl to podobný puberťák jako Kiburi v Zoo Praha. Pepíka to přece jen trochu vyděsilo,“ vzpomíná Ždánský. „Ale vysvětlujte gorile, že se od vás má držet na předepsaných sedm metrů. Vy víte, že k nim blíž nesmíte, ale když se ony vydají směrem k vám, tak prostě nemůžete začít utíkat.“

I díky turistům, kteří sem přinášejí peníze, se podařilo v této oblasti zastavit kácení deštného pralesa. A podle sčítání v loňském roce poprvé stoupl počet žijících goril horských - zatím se přehoupl zpět alespoň přes tisícovku.