Psi jako pochoutka v Koreji končí
Do špinavé haly dopadá úzký proužek denního světla. Je horko. Jihokorejský farmář v pantoflích a tílku vstupuje mezi desítky usmolených psů různých velikostí.
Bez změny výrazu tváře praští dřevěným pendrekem jednoho vší silou po hlavě. Aby ho nekousl, chytí omráčené zvíře za krk speciálním nástrojem, zvedne ho do výšky a praští znovu. Vedle stojící pes čichá a sleduje, co se děje, všude se ozývá štěkot.
Chlupaté zvíře je odnášeno pryč, ve vedlejší prostorách následují procedury jako vykuchání, za silného zápachu opálení srsti plynovým hořákem, další čistění, nakonec skončí mrtvý pes na pultu stánku na tržišti, na hromadě dalších desítek zvířat určených ke konzumaci.
Procedura zabíjení psů a tradice jejich pojídání je v Jižní Koreji stará stovky let. Teď končí, vláda naprostou většinou zvyk od roku 2027 zakázala. „Jižní Korea je vyspělá země, lidé ji považují za kulturní velmoc. Pro cizince je šok, když se dozvědí o zdejší konzumaci psího masa,“ vyzdvihla poslankyně Han Čeounge, která návrh pro zrušení obchodu se psím masem jihokorejské vládě předložila, mezi hlavní podporovatele zákazu patří třeba i jihokorejská první dáma.
Psí maso se konzumuje i ve Vietnamu, Číně a dalších zemích, včetně několika států Afriky, Jižní Korea však byla jediná, kde v minulých letech vyrostly stovky komerčních psích farem. Ty loni poslaly na jatka asi milion psů ročně, před deseti lety to byly dokonce tři miliony těchto zvířat, tedy přibližně stejný počet psů, jaký se dnes odhaduje v celé České republice.
Foie gras mnohde zakazují
Foie gras nigiri
Další příběh je tentokrát z farmy ve Francii nebo třeba v Maďarsku, dvou největších světových producentů pokrmu zvaného foie gras, jehož výroba je dnes v mnoha zemích zakázána.
Starý muž sedí na farmě u kachny či husy, kterou drží za hlavu. Zvíře má otevřený zobák a hluboko v hrdle kovovou sondu, kterou jí farmář sype do žaludku množství příkrmu, hlavně kukuřice.
Vyzkoušejte slavný steak Rossini s lanýžem a madeirskou omáčkou |
To má za následek, že játra drůbeže po několika týdnech či měsících silně ztuční a narostou. Zatímco obyčejné kachně se játra za sezonu zvětší o 30 až 50 procent, při produkci pochoutky foie gras narostou desetkrát, tedy až o tisíc procent.
Proces násilného krmení i přerostlá játra však zvířatům působí stres, zhoršuje se pohyb i možnost se nadechnout. To vedlo v minulých letech k tomu, že většina zemí Evropy a část světa produkci foie gras a přikrmování drůbeže pro týrání zvířat úplně zakázala, dovoz je však stále povolen.
Zatímco obyčejné kachně se játra za sezonu zvětší o 30 až 50 procent, při produkci pochoutky foie gras narostou desetkrát.
Indie zakázala dovoz i konzumaci, stejně tak i americký New York, od prodeje „tučných jater“ se odklání i světové obchodní řetězce. Vyhlídky kontroverzní pochoutky zhoršují také vědecké výzkumy, které uvádějí, že v těle takto vykrmovaných opeřenců se mohou hromadit škodlivé bílkoviny.
Jejich konzumace, alespoň u myší, ale s předpokladem přenosu i na člověka, vyvolává amyloidózu – soubor onemocnění projevující se dušností, problémy se srdcem či purpurovými skvrnami v obličeji lidí.
Nechutné vepřové a hovězí
Uctívání krav není jen otázkou Indie, Nepálu a dalších hinduisticky smýšlejících zemí, dříve měly výsadní postavení i ve starém Egyptě, Řecku a Římě.
V různých částech světa považují za „nechutné“ něco jiného. Muslimové by nepozřeli vepřové, islám totiž považuje prase za nečisté a zakazuje konzumaci jeho masa.
Indičtí hinduisté by kvůli víře v posvátnost krav zase nesnědli hovězí, které bývá samozřejmou pochoutkou ve stravě jak v Evropě, tak v Americe.
Fugu i haggis
Slavnostní rozříznutí haggis
Ale jsou i další druhy mas či pokrmů, které mají tam či onde svůj zákaz:
Fugu – japonský pokrm z jedovaté ryby fugu má v zemi vycházejícího slunce obrovskou tradici. Rybu smí upravovat pouze licencovaní kuchaři, přesto se jejím jedem ročně otráví desítky Japonců. V Evropské unii je tato ryba zakázána, v USA se nejedná o naprostý zákaz, ale protože je velmi složité získat k její přípravě licenci, jde de facto o zákaz.
Haggis – skotské národní jídlo, kdy se hodinu v ovčím žaludku vaří směs ovčích vnitřností jako srdce, játra a plíce, k tomu se přidá ovčí lůj, cibule, koření i sůl, někdy ovesné vločky nebo ječná krupice. Zkrátka takový skotský prejt.
Pochoutka, u které se neptejte po surovinách. To je tradiční skotský haggis |
Jeho dovoz je však v USA zakázán. Američané nemají na seznamu potravin ovčí plíce, z konzumace byly vyškrtnuty v roce 1971, zákaz platí dodnes.
Židovská kuchyně – lidé židovské víry mají poměrně striktní pravidla ohledně konzumace jednotlivých potravin. Ty musejí být košer.
Které nejsou, mají v kuchyni zákaz – jedná se například o koňské maso, různé druhy ptáků, jako je například pštros, ale i netopýr, který byl dříve mezi ptáky řazen. Zakázána je konzumace jakékoli krve, ale třeba i ryb, které nemají šupiny, například úhoře.
