"Tuhá zima dokáže se stavbou udělat pěknou paseku," konstatuje Michael Balík, který se odvlhčováním a vadami staveb zabývá už několik desetiletí. Izolace lety stárnou a v náročných klimatických podmínkách se mohou projevit vady, kterých si předtím majitel objektu vůbec nemusel všimnout. "Střídání fází, jako je sněžení, mráz, obleva a další mráz patří k nejnáročnějším cyklům, které stavbu mohou potkat," upozorňuje odborník.
vstup do on-line poradnyV úterý 26. 1. od 9:00 do 12:00 se můžete ptát Michaela Balíka na své problémy s vlhkostí, plísněmi a dalšími vadami staveb vzniklými nejen tuhou zimou. |
Blahodárný sníh a mráz
"V poslední době se doslova roztrhl pytel s články, kde se varuje před jakoukoliv vrstvou sněhu na střeše. Ale každý by si měl uvědomit, že problém se sněhem skoro neexistuje. Sněžilo dřív a sněžit bude i v dalších letech. A sníh je v zimě ta nejlepší izolace. Pokud nemáte problém se statikou, odtáváním a hrozbou, že se bude sníh sesouvat na veřejný chodník, a to se týká i tvorby rampouchů, nechejte ho klidně na střeše odtát. Jen ušetříte na topení," říká Michael Balík.
Odtátý sníh na střechách odhalí kvalitu izolací v podkroví
Podle něho je zimní počasí, které teď trvá, to nejlepší, jaké může být: "Nasněžilo a trvají mírné mrazy." V mrazu stavba totiž netrpí vlhkostí. Daleko horší je střídání teplot pod a nad nulou. To jsou teprve jevy, které dávají budovám nejvíce zabrat.
Tání a detaily
Pokud je dům relativně "mladý a zdravý", nemusí se majitel bát. Problémy začínají až v případě, kdy se dlouhodobě zanedbávala údržba. To se týká například okapů a svodů. Začíná to obvykle tím, že se v místech s vysokými stromy pravidelně nečistí okapy. Zbytky listí zadržují vodu a nejběžnější okapy z pozinku tak proreznou daleko dříve. "Opticky mohou ještě vypadat v pořádku, ale taková zátěž, jako byla letos, s nimi může zatočit. Jen si to představte, okap plný odtávajícího sněhu následně zmrzlého do ledového bloku je ohromně těžký," vysvětluje Balík.
Beznadějně zamrzlé svody
Tento svod to nevydržel
Naráží tím nejen na to, že plné okapy nemohou pojmout další odtávající vodu, ale hlavně na to, že starý, napůl zrezlý okap se tlakem rozpínajícího se ledu snáze roztrhne a proděraví. Což majitel domu zjistí většinou až na jaře, kdy se projeví následky toho, že voda tekla po fasádě.
"Během zimy si toho nikdo nevšimne, ale na jaře nastane krušná chvíle. Kolem svodů se na fasádě začnou objevovat oprýskaná místa. Začne to nenápadně, napřed začne oprýskávat malba, později i samotná omítka," popisuje Balík. Připomíná tím nevratný proces vsakování vody do struktury omítky. Voda po zmrznutí zvětšuje objem, byl by div, kdyby to fasáda vydržela.
Zateplení, lodžie, balkóny
Problémy v aktuální zimě mohou působit i "zafoukané" lodžie a balkóny. "Často se u staveb setkáváme s problémy, které způsobují projektanti, kteří počítají dimenze zateplení domů tak, jako by trochu větší zima se sněhem vůbec neměla nastat. Stěny na lodžiích jsou dimenzované tak, jako by se nepočítalo s tím, že by vítr mohl nafoukat na lodžii vrstvu sněhu, mívají daleko horší tepelně-izolační parametry," stýská si Balík.
Na tento problém má jediný recept: uklízet. Už jen proto, že o zdravosti konstrukcí lze zvláště u starých panelových domů pochybovat a v extrémních situacích by skutečně mohlo dojít k přetížení konstrukce.
Velké vrstvy sněhu by měly dělat vrásky i majitelům čerstvě zateplených domů. "Až budete likvidovat napadaný sníh, odhazujte ho od fasády. Ač se to nezdá, vrstvami zateplovacího systému voda může vzlínat. Řeknete si, vždyť je tam polystyrén nalepený na zdi, kudy by se tam mohla dostat voda? Ale je to tak, vrstvy se odchlípnou a tím se do budoucna zhoršují izolační vlastnosti," doporučuje Balík.
Sůl zvětší objem 16x
Problémy, které se naplno projeví až s koncem zimy, způsobuje sůl. Ač se někde chodníky nesmějí solit, stejně se sůl do sněhu dostane, třeba z posolené silnice. Majitelé nemovitostí by si měli hodně dávat pozor, aby zbytky sněhu během kalamity nezůstávaly u fasády. Během tání fasáda navlhne, sůl zkrystalizuje, zvětší objem a problém je na světě. "Začne to barvou, pak přijde na řadu omítka a než se nadějete, máte kus omítky dole," popisuje Michael Balík.
Hromady sněhu odklízejte dále od fasády
Podobně na omítku působí i další vlivy. "Máme tu chloridy, ty se sem dostávají z už zmiňovaného solení, pak dusičnany, ty vznikají od holubího trusu, ale najdete je třeba i tam, kde vám pravidelně opilci čurají na fasádu. A nakonec sírany. V oblastech s hodně znečištěným prostředím v podstatě prší síra a to omítce opravdu nedělá dobře," dodává.
Vysušování zdiva v 50 příkladech
|
Michaelu Balíkovi nedávno v nakladatelství Grada vyšla kniha Vysušování zdiva v příkladech. V této knížce se nenabízejí stovky teorií, jak si s vlhkými zdmi poradit, nenajdete tu vzorce a teoretické úvahy přístupné jen odborníkům. Michael Balík ze své praxe vybral 50 nejtypičtějších příkladů a stručným a srozumitelným způsobem u nich popisuje: typ stavby, zjištění příčin vlhkosti, návrh odvlhčovacího opatření a návrh aplikace opatření, případně dalších alternativních řešení. Kdo má v domě nebo na chalupě problém s izolacemi, s velkou pravděpodobností najde v této knize recept na nejvýhodnější řešení.
