To je i případ jednoho z chovatelů z Prahy. Když se mu ani po měsíci nezahojilo odřené koleno a rána stále mokvala, vypravil se k lékaři. Zjišťování příčiny nakonec trvalo tři čtvrtě roku. Až lékaři z kliniky tuberkulózy pražské Všeobecné fakultní nemocnice ji dokázali najít.
Chovatel se při čištění akvária od ryb nakazil laicky řečeno rybí tuberkulózou. Neboli infekcí odborně zvanou mykobakterióza. Toho, že by s rybami nebylo něco v pořádku, si přitom nevšiml. Až poté, co mu lékaři zakázali s akváriem manipulovat, si všiml, že těla rybek pokryly boule a svěsily se jim ocasní ploutve.
"Mykobakterióza u akvarijních rybek může způsobovat kožní léze. A při manipulaci s rybkami, většinou při čistění akvária, se mohou akvaristé poranit a vznikne špatně se hojící ranka, popřípadě vřídek," uvedl mluvčí veterinární správy Josef Duben s tím, že infekci přenáší osazenstvo akvária, tedy ryby, ale třeba i plži.
Podle lékaře Juraje Šimoviče z 1. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1. LF UK patří mykobakterióza mezi onemocnění s méně častým výskytem. "V letech 2000–2009 bylo v Praze hlášeno 106 onemocnění mykobakteriózou, to je v průměru jeden případ na 100 000 obyvatel ročně a výskyt měl mírně stoupající tendenci," upozornil Šimovič. Vzrůstající počet případů si lékaři vysvětlují tím, že přibývá lidí, kteří berou léky na potlačení vlastní imunity.
Mykobakteriózu způsobuje čtrnáct druhů bakterií. V případě infekce od ryb či plžů jde konkrétně o Mycobacterium marinum.
"Mykobakterie jsou všudypřítomné a jejich rezervoárem jsou především vodní zdroje, vodovodní rozvody, půda, prach, ptáci, drůbež," uvedl Šimovič. Podle něj jsou klinické projevy obdobné jako při tuberkulóze a bez druhové identifikace původu nelze tuberkulózu od mykobakteriózy běžně odlišit.
"Diagnóza mykobakteriózy není těžká, pokud se na toto onemocnění myslí. Opírá se o komplexní zhodnocení symptomů, rentgenový nález, izolaci a druhovou identifikaci mykobakterií, případně v kombinaci s histologickým nálezem zánětu," popisuje lékař.
Zásadním rozdílem je ovšem to, že na rozdíl od tuberkulózy není mykobakterióza přenosná z člověka na člověka. Léčba proto nemusí probíhat v izolaci. Lékaři nemoc léčí takzvanými antituberkulotiky, která někdy doplňují také antibiotiky.
Podle Šimoviče mohou chovatelé nemoci předcházet kvalitní filtrací v akváriích. "Spolehlivým preventivním opatřením je bakteriální filtrace v přívodním potrubí a kontrolování výtokových částí bez nánosů a usazenin. Ty jsou právě místem množení mykobakterií," uvedl Šimovič.
Chovateli nakonec akvárium likvidovali přímo pracovníci veterinární správy.
Roman Slaboch z webového magazínu Akvarium.cz nemá pro chovatele příliš dobré zprávy. "Jsou dva druhy rybí tuberkulózy, infekční a neinfekční. Problém je v tom, že jeden druh od druhého prakticky nepoznáte. Ale infekční bývá invazivní, takže se příznaky objeví u všech rybiček najednou, u neinfekční někdy jen u jedné. Ale nemusí to být pravidlem," upozorňuje.
Neinfekční tuberkulózu je někdy možné vyléčit úzkostlivou hygienou akvária, u infekční pomůže jenom likvidace celého chovu. "Musíte začít od začátku. Vydenzifikovat akvárium savem a začít od nuly. Ale hlavně nešetřete na kvalitě filtrace. Infekci totiž ryby chytnou hned. Může být ve vzduchu, vodě, ale klidně i v krmení," upozorňuje.
Trochu jinak je tomu u akvárií s mořskou vodou. "Teoreticky mohou mořské ryby onemocnit také, ale v jejich případě se nemoc projeví jinak. Protože jsou velmi citlivé, hynou na nějakou sekundární infekci. Ale přiznám se, že osobně jsem se s tím v praxi nesetkal. To je ale možná dáno tím, že mořských akvaristů je u nás minimum," říká Josef Vala z prodejny pro mořské akvaristy Aquavala.