PORADNA: Jak mám poznat, že dřevo k topení je dostatečně vysušené

Pořád se píše, že máme k topení použít dřevo, které má maximálně 20 % procent vlhkosti, píše čtenář Martin. Ptá se, jak to v domácích podmínkách poznat.

U čerstvého dřeva tvoří voda přes polovinu hmotnosti. Sušením se odpaří třetina váhy. Pro měření vlhkosti existují různé sofistikované metody.

Nejpoužívanější a dostatečně přesné je měření digitálním vlhkoměrem. Jde o kapesní přístroj se dvěma ocelovými hroty, jež se zapichují do dřeva, nikoliv do kůry. Do tvrdého dřeva lze sondu zarazit tak dva milimetry hluboko, čím je dřevo sušší, tím obtížněji lze vlhkoměr do polínka zapíchnout.

„Na povrchu může být polínko již pěkně oschlé a přesto vlhkost uvnitř, která nás zajímá, může být i trojnásobná. Poleno je proto vhodné těsně před měřením rozštípnout a měřit ve středu,“ upozorňuje Karel Hruška ze společnosti BSP holding, která se na svých stránkách hodně věnuje určování kvality dřeva pro topení.

Vlhkoměr lze koupit už od cen kolem 500 korun, postačí pro orientační zjištění vlhkosti a lze je použít i pro měření ostatních materiálů. Typicky například pro měření vlhkosti betonových potěrů před pokládkou plovoucích podlah v případě, kdy se staví nebo renovuje dům nebo byt.

Jak připravovat dřevo na topení

Dřevo na topení se řeže a štípe vždy jako čerstvé. Poražený strom bude ležet dva měsíce a vlhkost dřeva se téměř nezmění; může klesnout, může i vzrůst. Necháme-li kmeny v terénu ležet déle, dřevo dříve shnije, než vyschne, nejdříve od vlhké hlíny a pak od deště zatékajícího do hrubé kůry (např. dub, akát, měkké dřevo). Teprve až se kmen tzv. otevře, tedy nakrátí, naštípe a uskladní, začíná v podstatě proces vysychání.

Vhodnost k topení se dá také zjistit uzavřením polene na noc do neprodyšného sáčku, pokud zevnitř nebude orosený, můžeme přikládat. Výsušné trhliny na řezu nejsou spolehlivé, někdy jsou brzy výrazné, jindy ale mohou být i u suchého dřeva neznatelné.

Naprosto jednoduchou metodou je měřit hmotnost vybraného polene. Vlastně je to podobné, jako když kuchař Vojtěch Kalášek z britského vyslanectví vysouší vepřovou kýtu a vyrábí z ní domácí pršut. Kýtu zváží před přípravou a pak sleduje, kdy „zhubne“ o 30 %. Pak ví, že je dostatečně vysušená. 

Podobně to můžete udělat i s měrným polínkem. Jakmile se zastaví úbytek hmotnosti, dřevo je vzduchosuché. 

Zkušení topiči dřevem to mají daleko jednodušší. Jakmile dřevo začne „zvonit“ při nárazu kus na kus, je vyschlé a kamnům a komínu neublíží.