Biomasa je téměř jakákoli hmota organického původu, ať už rostlinného či živočišného. V kontextu s energetickými zdroji se většinou jedná o dřevní odpad, slámu a další zemědělské zbytky a odpad, ale i exkrementy užitkových zvířat.
BiomasaSuchá biomasa, což je například dřevní a suchý rostlinný odpad, se většinou zpracovává suchými procesy, jako jsou spalován či zplyňování. Mokrá biomasa, tedy například právě tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat či siláž, se zpracovává mokrými procesy v bioplynových stanicích. Mezi další možnosti jejího zpracování pak patří lisování olejů a jejich úprava například při výrobě bionafty. |
Mrkví nezatopíte, peletami ano
Kateřina Jacques bude v červnu za Stranu zelených kandidovat do Evropského parlamentu. Možná by si ale měla do té doby buď doplnit znalosti, nebo svoje místo na kandidátce postoupit někomu fundovanějšímu. Jacques si totiž mimo jiné myslí, že pokud chcete topit biomasou, dá se do kamen přikládat i mrkev. Alespoň to tedy radila minulý pátek Janu Krausovi v jeho pořadu Uvolněte se, prosím. Díky jejímu vystoupení si také můžete přečíst, jak bodovala svým výstředním slovníkem.
Principiálně vzato, mrkev je sice také biomasa, v kotli na biomasu ji ale nespálíte. V tomto případě se pod pojem biomasa spíše rozumí nejen na topení běžně používané kusové dřevo, ale i dřevní hmota jako je například kůra, štěpka či piliny. Tyto hmoty se ale pro uživatelské pohodlí zpracovávají do formy pelet. Pořizovací náklady na podobný speciální kotel jsou vyšší v porovnání s běžným plynovým. V současné době je ale možné zažádat si o dotace, které snad přechod na toto ekologické vytápění zpřístupní.Proč jsou pelety ekologické
Pelety jsou granule získané vysokotlakým lisováním dřevního odpadu. Tím se rozumí nejen nejčastěji používané piliny, ale například i sláma nebo třeba šťovík. Protože se jedná o nenákladný a obnovitelný zdroj energie, obecně se pelety považují za palivo budoucnosti.
Při jejich spalování totiž nedochází ke zvyšování emisí skleníkových plynů, protože emise CO2 vznikající při spalování jsou pohlcovány pomocí procesu fotosyntézy. Vzniká přitom jen minimální množství popela, který lze navíc využít jako hnojivo navracející půdě potřebné živiny (vyčerpané například při vypěstování rostlinné biomasy). V tomto koloběhu také spočívá princip plně obnovitelného zdroje energie.
Z tabulky potřeb a cen paliv a energií na vytápění například vyčtete, že při spalování dřevěných peletek vás roční výdaje přijdou zhruba na 17 tisíc. Což je srovnatelné například s náklady na uhlí. Za hnědé utratíte zhruba 15 tisíc, za černé 19 a půl tisíce. Zato topení zemním plynem vás přijde na 33 tisíc a topení elektrickými přímotopy dokonce na 48 tisíc ročně.
Příklady biostanic z české praxe
Další kategorií zpracování biomasy tvoří takzvané bioplynové stanice (ty dokáží zpracovat i mrkev). 
Bioplynová stanice je v podstatě zařízení, ve kterém se díky procesu řízené fermentace přemění mokrá biomasa na bioplyn.
Zpracovávat se v ní dají nejen tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat, ale i siláž. Výsledkem produkce bioplynových stanic je nejen elektrická energie dodávaná do sítě. Jako "vedlejší" produkt vzniká i teplo využitelné například pro vytápění rodinných domků, ohřev vody, sušárny zemědělských produktů apod.
Bioplynové stanice u nás zažívají velký rozmach a ročně jich nyní vznikají desítky. Přesto bývá jejich výstavba i provoz stále ještě spojena s velkými emocemi těch, v jejichž okolí se taková výstavba plánuje. Je tomu tak pravděpodobně proto, že široká veřejnost toho o nich ví většinou jen tolik, "že se v nich zpracovává kejda, a ta přece smrdí". Pravda je to tak napůl.
Tak například v Chrobolech u Prachatic funguje bioplynová stanice téměř dva roky, vstupními surovinami – tedy zpracovávanou biomasou – jsou travní a kukuřičná siláž, chlévská mrva a dokonce i pivovarské mláto. V Kralovicích u Plzně zase takto kromě kukuřičné siláže zpracovávají také prasečí a kachní hnůj. Všechno funguje, jak má. A ve Vejprnicích u Plzně míchají kukuřičnou siláž s podestýlkou z drůbežárny, zkušební provoz zahájili v prosinci 2008.
Trocha osvěty nikoho nezabijeNavštivte veletrh o odpadech: Na Výstavišti v pražských Letňanech se od 15. do 17. dubna bude konat Mezinárodní veletrh pro nakládání s odpady, recyklace, průmyslové a komunální ekologie FOR WASTE. V rámci tohoto veletrhu máte mimo jiné navštívit 15. 4. v 16:00 seminář nazvaný Státní dotace na pořízení tepelného čerpadla a jiných obnovitelných zdrojů, kde byste měli dostat vyčerpávající informace o základních typech opatření, která budou podporována v rámci poskytování státní podpory na pořízení ekologického zařízení (kotle na biomasu, solární systémy a tepelná čerpadla) včetně podmínek pro předkládání žádosti o podporu. Zajeďte si na exkurzi do biostanice: Firma Agri Fair, která u nás vybudovala již několik bioplynových stanic, pořádá v květnu Dny bioplynu ve Vejprnicích u Plzně. Právě tam totiž probíhá zkušební provoz biostanice zpracovávající zemědělskou biomasu. Konkrétně podestýlku z drůbežárny včetně exkrementů a kukuřičnou siláž. Jak nám prozradil Josef Slavík ze zmíněné firmy, rádi by lidem dokázali přímo v praxi, že okolí biostanice nutně nemusí být nepříjemně cítit a že správná technologie a obsluha zvládne naprosto bezproblémový provoz neobtěžující okolí. Sledujte, kdo energetické zdroje využívá ekologicky: Ve Veletržním paláci v Praze proběhne 14. dubna 2009 Energy Globe World Award, slavnostní předávání cen projektům, které šetrně a ekologicky využívají naše společné energetické zdroje, nebo jejich obnovitelné formy. Ceremonie proběhne za účasti předsedy Evropské rady a premiéra Mirka Topolánka, místopředsedy vlády a ministra životního prostředí Martina Bursíka, ministrů životního prostředí EU, komisaře pro životní prostředí S. Dimase a dalších významných osob. Třeba přijde i Jacques a bude zase veselo. |
