Optimismus neznamená předstírat, že je něco skvělé, když tomu tak není, nebo popírat pocity smutku, vzteku či psychické bolesti. Naopak tyto nepříjemné pocity je potřeba prožít, ale pak je nechat včas odejít a umožnit, aby na jejich místo přišlo něco lepšího. Pozitivní myšlení znamená vidět svět reálně, v dobrém i špatném, objevovat nové úhly pohledu, možnosti a neztrácet víru a naději v těžkých situacích.
Psychologie popisuje dva krajní typy: optimistu a pesimistu. Samozřejmě, že většina z nás se pohybuje někde mezi nimi. Všimněte si ale, ke komu máte blíž. Lidé, kteří jsou přirozeně optimističtí, automaticky předpokládají, že mohou svými schopnostmi a úsilím ovlivnit výsledek situací a překonat překážky. Jsou si jisti, že neúspěchy jsou pouze dočasné a vztahují se pouze ke konkrétním okolnostem.
Naproti tomu pesimisti v sobě mají hluboce zakořeněné přesvědčení, že nemohou ovlivnit to, jak situace dopadne, že jsou bezmocní. Domnívají se, že neúspěchy jsou dlouhodobé a zobecňují je na všechny oblasti života. Věří, že selhání je způsobeno jejich vlastními nedostatky, a proto je nelze překonat.
Radka Loja
|
Jistě si domyslíte, že výše popsaný rozdíl v tom, jak sami sobě vysvětlujeme události, má obrovský dopad na naše životy. Když neuspěje optimista, přijde na to, jak situaci příště zvládnout lépe. Naproti tomu pesimista předpokládá, že s problémem nemůže nic udělat a vzdává se.
Naučte se myslet jako optimista
Naštěstí optimismus je něco, co se dá naučit. Přitom optimismus začíná realistickým a objektivním náhledem na situace. Co to znamená?
Naší přirozeností je, že v životě věnujeme mnohem více pozornosti událostem negativním, než pozitivním. Například jste lektor a po přednášce dostanete devět skvělých hodnocení a jedno špatné. Je pravděpodobné, že si budete daleko víc pamatovat to špatné. Nebo váš potomek přinese na vysvědčení devět jedniček a jednu trojku. O čem budete večer přemýšlet? O těch jedničkách? A to platí pro všechny aspekty našeho života.
Krok 1 Vnímejte své úspěchy
Prvním krokem je přiznat si vlastní silnou zaujatost pro vnímání negativních zkušeností. Je zcela možné, že v našem životě máme mnohem větší úspěch než neúspěch. Nám se to ale nezdá, protože neúspěchům věnujeme mnohem více pozornosti, než úspěchům a ještě je často pro sebe zveličujeme. Naopak úspěchy občas ani nevnímáme, protože je dokonce bereme jako samozřejmost.
Někdy klientům dávám za domácí úkol napsat seznam všech úspěchů za poslední rok. Očekávala bych, že jim nebude stačit papír, ale je to většinou naopak. Na seznamu vidím obvykle jen pár věcí. Nedokážeme vidět drobné úspěchy všedních dnů. Pouhé pochopení tohoto principu může změnit způsob, jakým vidíte sami sebe a okolní svět a dodat vám spoustu energie a chuti do života.
Krok 2 Pojmenujte své emoce
Druhým krokem je pozornost. Učení se optimismu vyžaduje, abychom byli objektivní vůči našim vlastním zkušenostem. Konkrétně, kdykoli zažijete úspěch nebo neúspěch, přeneste pozornost do svého těla – jak se cítíte? Pojmenujte emoci, kterou právě prožíváte. Jaké myšlenky vám běží hlavou? Jak si vysvětlujete událost? Cítíte se mocní nebo bezmocní? Jak souvisí vaše myšlenky s vašimi emocemi? Pokud je tato událost zážitkem úspěchu, všimněte si, jestli máte tendenci ji bagatelizovat. Pokud se jedná o selhání, uvědomte si, jestli její účinek na vás není nepřiměřeně silný.
Krok 3 Změňte své myšlení
Posledním krokem je změna myšlení. Když se vám cokoli povede, třeba i maličkost (např. doběhnete autobus), uvědomte si to, navoďte si prožitek úspěchu a vychutnejte si ho, případně přijměte uznání od druhých. Tento druh myšlení vytváří mentální zvyk věnovat náležitou pozornost pozitivním událostem ve vašem životě. Pokud dojde k selhání, zaměřte se na realistické důkazy naznačující, že tento pokles může být dočasný.
Pokud vás napadají myšlenky „jak jste nemožní“, vzpomeňte si na to, co se vám minule povedlo. Pokud pocítíte nějakou naději, okamžitě na ni zaměřte pozornost a začněte ji zkoumat, přestože se vám v tom okamžiku nemusí zdát reálná. Může vám to připadat trochu jako popírání skutečnosti, ale není to tak, jde o vyvážení vaší přirozeně silné předpojatosti k prožívání negativních událostí. Budujete si vlastní psychickou odolnost a nové mentální návyky, takže když dojde příště k selhání, vaše mysl rychle najde způsob, jak se z neúspěchu zotavit a jít dál ke svým cílům. A tak se vytváří optimismus.
