Před necelými deseti lety byla Ivana Fábryová studentkou bakalářského studia na Vysoké škole bezpečnostního managementu v Košicích. Škola tehdy hodně propagovala studijní pobyty na zahraničních univerzitách a ona o něm uvažovala. „Tehdy mi ale jeden spolužák řekl, že ví i programu Erasmus+, který nabízí praktické stáže ve firmách, a že ho chce zkusit,“ vzpomíná Ivana Fábryová. Sama se pro to tuto myšlenku nadchla také a rozhodně nelituje, že před studijním pobytem dala přednost pracovní stáži.
„Na takové praxi, kdy člověk nabírá nové zkušenosti, totiž nejlépe zjistí, zda chce zůstat ve svém studijním oboru, nebo to není jeho ‚šálek kávy‘. Dovolím si tvrdit, že žádné teoretické znalosti nenahradí praktickou zkušenost,“ říká Fábryová. Ona sama zjistila, že se trefila do správného studijního oboru. Když jí tedy v M2C po dokončení stáže nabídli stálé místo, s tím, že jí umožní dokončit inženýrské studium při práci, přijala ho. Dnes ve firmě působí již osmým rokem, a dokonce již několika studentům na stáži dělala sama mentora.
Jak praktická stáž funguje
Stáže o teorii opravdu nejsou. Například v M2C nabízí stáže nejen v oblasti bezpečnosti, ale dnes už i v technologiích, personalistice, ekonomice, marketingu a projektovém řízení. Stáž je přitom většinou obdobou juniorní pozice na daném zařazení. „Stážista je vždy přidělen mentorovi, tedy některému zkušenému kolegovi, kterého stínuje a pomáhá mu spravovat jeho agendu. Samostatně zpracovává menší úkoly, které s mentorem průběžně vyhodnocuje,“ popisuje Kristina Novotná z oddělení vzdělávání společnosti M2C. „Studenti se tak učí dílčí zodpovědnosti, firemní komunikaci a získávají představu o svém budoucím zaměstnání.“
Co zhruba by měl student nebo čerstvý absolvent ve firmě dělat, ví předem. Mentor mu to pak první den ještě vysvětlí již přesně. Nahlédnou také do provozu dané divize, později i celé společnosti, aby měl přehled o chodu firmy jako celku. „Kromě denní agendy, na kterou mě mentor zaškolil a s níž jsem mu pomáhala, jsme v průběhu stáže dostávali za úkol vypracovat praktické a tréninkové projekty na různá témata v rámci oboru. Ty jsme později společně s mentorem a koordinátorem Erasmu v M2C vyhodnocovali, což mi dalo zpětnou vazbu,“ popisuje Fábryová své zkušenosti z doby, kdy ve firmě sama praxi absolvovala.
Stejně to funguje i dnes. Kromě toho tu pro stážisty mají připravené také exkurze na referenční zakázky společnosti. A mohou se zúčastnit rovněž školení pro zaměstnance.
Kam lze na stáž v rámci Erasmus+ vyjet
Firmy či organizace, tedy své partnery, si univerzity pečlivě vybírají. Kritériem je souvislost předmětu činnosti firmy nebo organizace se studijními obory školy, její spolehlivost, zkušenosti s trainee programy a kvalitní mentoři, kteří budou studenta během stáže vést, přidělovat mu úkoly, průběžně je vyhodnocovat a poskytovat zpětnou vazbu. Například Univerzita Karlova tak primárně spolupracuje se subjekty jako laboratoře, výzkumná centra, fakultní školy, fakultní nemocnice, kulturní centra a podobně. Univerzity mají samozřejmě také možnost navštívit danou firmu či organizaci a zkontrolovat průběh stáže, zda odpovídá všem domluveným parametrům.
Na stáže lze přitom vyjet do kterékoliv země, která je zapojená do programu Erasmus+, kromě České republiky. Nabídka je široká: Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Dánsko, Finsko, Island, Irsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Norsko, Švédsko, Belgie, Francie, Itálie, Kypr, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Slovinsko, Severní Makedonie a Turecko.
„Nejoblíbenějšími destinacemi pro praktické stáže jsou Německo, Portugalsko, Francie a Španělsko. V případě absolventských stáží je to především Německo, Rakousko a Itálie,“ doplňuje Petra Klusáková z odboru vnějších vztahů na Univerzitě Karlově. Tyto, ale i další země vyžadují odpovídající znalost angličtiny, která je stěžejním jazykem. Kdo by se toho obával, může zvolit podobné řešení, jako Ivana Fábryová. Jako Slovenka si vybrala firmu v České republice, kde jí jazyková bariéra zcela odpadla.
Na stáž i vícekrát, dokonce i jako absolvent
V nabídce programu Erasmus+ jsou dva typy stáží – praktické a absolventské. Ty první jsou určené pro studenty, přičemž každý může využít jednu z nich pro každou úroveň vysokoškolského studia. To znamená, že může vycestovat jednou během bakalářských studií, jednou během magisterských nebo inženýrských studií a případně znova během doktorského studijního programu.
Pokud studenti nevyužijí možnost mobility přímo během studia, mohou tuto šanci využít ještě jako nadcházející absolventi. Tedy na absolventskou stáž vyjet po ukončení studia, například ihned po státnicích. Účastník však již nemůže mít status studenta a stáž je třeba ukončit do 12 měsíců od absolutoria.
Délka praxe může být dva až 12 měsíců. Zájem o ně je rok od roku vyšší. Například z Univerzity Karlovy vyjelo na praktické stáže v akademickém roce 2021/2022 celkem 264 studujících, o rok později jich bylo 443 a v akademickém roce 2023/2024 vyjelo již 510 studentů a studentek.
U absolventských stáží jsou čísla nižší. V akademickém roce 2021/2022 na ně vyjelo 127 studujících, o rok později 73 a v akademickém roce2023/2024 opět počet vzrostl na zatím 90 studujících. „Absolventské stáže obvykle více než z poloviny realizují absolventky a absolventi lékařských fakult,“ upřesňuje Klusáková.
Několikaměsíční pobyt v zahraničí sice není levnou záležitostí, lze na něj však získat stipendium. Pro pracovní stáže se pohybuje v rozmezí od 690 do 810 eur na měsíc, v závislosti na konkrétní zemi. „Výše stipendia je stanovena Domem zahraniční spolupráce pro všechny vysoké školy v České republice jednotně,“ dodává Klusáková. Jak se stipendiem bude stážista hospodařit, už je na něm. Největší část jde ale zpravidla na dopravu, ubytování, stravování, víza a další výdaje spojené s pobytem v zahraničí.
Vedle těchto delších stáží existují ještě tzv. krátkodobé Ph.D. mobility, jejichž délka činí od 5 do 30 dnů. „Krátkodobé Ph.D. mobility jsou v programu Erasmus+ relativně nové, objevily se v roce 2021 jako jedna z inovací programového období 2021-2027,“ říká Petra Klusáková. Doplňuje, že řada Ph.D. studentek a studentů má zahraniční zkušenost integrovanou jako povinnou součást individuálního studijního plánu. A právě této možnosti využívají pro její splnění.
Kde hledat a jak se přihlásit
Konkrétní firmu či organizaci si studenti mohou najít sami, prostřednictvím kontaktů univerzity nebo na specializovaných webových stránkách, jako je například https://erasmus-plus.ec.europa.eu.
„O možnostech stáže v naší společnosti se mohou studenti dovědět také na kariérních dnech, kterých se na partnerských univerzitách pravidelně účastníme. Zároveň možnosti studentům představujeme na našem webu, sociálních sítích a dalších kanálech,“ říká Novotná. „Důležitým zdrojem, jak jsem za ty roky vypozorovala, jsou rovněž reference od studentů, kteří už na stáži byli a spokojenost se stáží šíří mezi spolužáky.“
A se stáží je samozřejmě spojené i „papírování“. Přihlášky na praktické stáže jsou obvykle již od počátku konkrétní. Konkrétní pracoviště si totiž studující domlouvají standardně již před podáním přihlášky. A předběžně jsou také žadatelé akceptování přijímající firmou či jinou organizací.
Podáním přihlášky ale ještě nemusí být zcela vyhráno. Na obsazení míst na praxe probíhají výběrová řízení (je třeba splnit dané podmínky), z něhož vzejde pořadník úspěšných uchazečů o praxi. Také finance nejsou neomezené. Na každého se tak dostat nemusí.
Hledáte práci v zahraničí? Vyberte si z aktuální nabídky práce na internetovém portálu jobDNES.cz |
