Dostali jsme se do situace, která je pro většinu z nás neznámá. Nemůžeme dělat úplně to, na co jsme byli zvyklí, máme omezenou svobodu pohybu. Většině lidí to způsobuje nadměrný stres. Pod velkou psychickou zátěží může vzrůst agresivita, vztek, beznaděj, strach nebo úzkost.
Nevyčítejte si to. K tomu, co prožíváme, tyto emoce patří. Důležité však je, aby nás nepohltily, protože potom by nám nebo našemu okolí mohly ublížit. Pokud se dokážeme udržet v dobré psychické kondici, můžeme vše zvládnout mnohem lépe, a to i v případě, že onemocníme.
1. Nikdo není dokonalý
Nezlobte se na sebe, pokud vám občas ujedou nervy. Strpěte, když ujedou nervy druhým a buďte vůči jejich rozkolísaným náladám shovívaví. K náročným situacím to prostě patří. Důležité je, co s tím uděláte potom, až se zklidníte. Nemá smysl se urážet, dělat dusno a hledat, kdo za to může. Je fajn, pokud si o tom dokážete promluvit.
2. Hýbejte se
Psychika je úzce propojena s naším fyzickým tělem. Cvičení obecně snižuje úroveň stresu a zlepšuje psychickou kondici. Doma můžete cvičit například jógu, trochu posilovat, protahovat se. Na internetu je zdarma mnoho různých cvičebních programů. Pokud je to možné, běžte každý den aspoň na chvilku ven na procházku do míst, kde není moc lidí. Samozřejmě s rouškou.
3. Relaxujte a meditujte
Vědecké studie ukazují, že při relaxaci a meditaci dochází k dlouhodobému snížení prožívání stresu a úzkosti. Také se zlepšuje imunita a tělo tvoří více protilátek. Posiluje se koncentrace, paměť a schopnost se učit.
4. Snažte se myslet pozitivně a „nekrmte bubáky“
Pozitivní přístup má moc zlepšovat naše životy. Neznamená to předstírat, že je něco skvělé, když tomu tak není. Naopak. Situace je potřeba vidět reálně takové, jaké jsou. Mnoho lidí má přirozenou tendenci vidět vše v horším světle a negativním událostem dávat mnohem větší význam, než těm pozitivním. Realista je ten, kdo vidí svět „spravedlivě“ – v dobrém i zlém.
Nehledejte jenom to, co nefunguje, ale soustřeďte se na to, co ještě funguje. Podobně, když vás něco bolí, uvědomte si také to, že vás něco nebolí. A hlavně neztrácejte víru a naději, že se vše obrátí k lepšímu.
5. Plánujte, co budete dělat
Struktura dne snižuje stres. Zařaďte si do denního programu vše, co vám pomáhá. Vyřiďte maily, roztřiďte fotky, seřaďte si poznámky, vyhoďte zbytečné věci, dodělejte resty, zavolejte blízkým, zamalujte skvrny na zdi, vyměňte žárovky, přesaďte květiny, pleťte, naplánujte si ruční práce.
Pokud jste doma s dětmi, tak je zapojte, ty menší to většinou baví. Hodně lidem pomáhá uklízení – udělejte si generální jarní úklid.
6. Komunikujte s druhými a nechte si pomoci
Sociální kontakty jsou při stresu léčivé. Pokud se kvůli současné krizi dostanete do nepříznivé situace například finanční nebo zdravotní, nezůstávejte se svým problémem sami. Vyhledejte pomoc – poraďte se s blízkými, kamarády, kolegy. Nebojte se kontaktovat psychologa nebo krizové centrum. Pamatujte, že rozhovor s druhým člověkem, i když pro vás nemůže moc udělat, má velmi často velký vliv na to, jak svou situaci budete vnitřně prožívat a jaké řešení vás napadne.
7. Pomáhejte druhým
V těžkých dobách se ukazuje lidský charakter. Z mnoha studií o štěstí vyplynulo, že to, co většinu z nás nejvíce v životě naplňuje a dává nám pocit smyslu, je dělat něco pro druhé. Nezapomínejte na své blízké, seniory a nemocné lidi. Buďte k nim ohleduplní, tolerantní a udržujte s nimi kontakt. Pokud budou něco potřebovat, snažte se pomoci.
8. Vyzkoušejte techniku journalingu
Radka Loja |
Při journalingu píšete sami sobě. Můžete přijít na řešení mnoha situací a také si uvědomit, co chcete dělat dál. Odkrýváte myšlenky, které jsou schované hluboko ve vašem podvědomí. Vy si je běžně neuvědomujete, ale ony silně ovlivňují vaše emoce – strach, radost, vztek, úzkost a tím i vaše chování. V okamžiku, kdy zjistíte, o co jde, můžete je začít změnit.
Samotné cvičení není složité. Vezmete si větu s otevřeným koncem, například: „Teď mě momentálně stresuje …“ a dáte si určitý čas, třeba pět minut. Po tuto dobu pak píšete všechno, co vás k této větě napadne. Můžete psát i o čemkoli jiném, co vám přijde na mysl. Snažte se nepřemýšlet o tom, co píšete. Nechte všechny své myšlenky proudit na papír. Pište, dokud neuplyne čas. Pokud nevíte, co psát, tak pište „nevím, co mám psát“. Buďte k sobě naprosto upřímní, nemusíte to nikomu ukazovat a ani sami neposuzujte to, co jste napsali.
Abyste ze cvičení získali maximální efekt a mysl si na něj zvykla, je dobré vydržet psát každý den aspoň jeden měsíc. Můžete si napsat nedokončené věty, témata, která vás zajímají „do zásoby“, dát je do krabice a každý den jednu z nich vytáhnout – a psát.
Příklady nedokončených vět: „Bojím se, že …“, „Ve svém životě bych rád/a ještě udělal/a …“ „Zítra udělám …“, „Chtěl/a bych se naučit …“ „Radost mi dělá …“ „Právě potřebuji …“ „Jako matka/otec/partner/partnerka se cítím …“
Po pěti minutách se podívejte na to, co jste napsali a pokud chcete, můžete některé výroky dále rozebrat. Napsali jste něco, co můžete a chcete ovlivnit? Pokud ano, vypracujte si konkrétní plán, co uděláte a kdy. Jsou na vašem papíře věci, které ovlivnit nemůžete? Potom se je pokuste přijmout takové, jaké jsou. Uvidíte, na co všechno se dá tímto způsobem přijít, změnit a co všechno si uvědomíte.
Přeji všem hodně zdraví. Ať celou situaci zvládneme co nejlépe!