Podíl uhlí v britském energetickém mixu klesl na méně než sedm procent. Informoval o tom list Financial Times s odkazem na organizaci Carbon Brief, sledující globální klimatické změny a světovou energetiku.
Spojené království odstupuje od uhlí nejrychleji ze všech vyspělých zemí, konstatuje Královská univerzita v Londýně. Vláda rozhodla, že všechny uhelné elektrárny budou odpojeny ze sítě nejpozději v roce 2025. Právě omezování uhelné energetiky přispělo k poklesu emisí CO2 od roku 1990 o 42 procent, což je nejlepší výsledek mezi sedmi hospodářskými velmocemi tvořícími skupinu G7 (USA, Kanada, Japonsko, Německo, Británie, Francie a Itálie).
Jádro, plyn i uhlí
Klesl také podíl plynu, který je pro britskou elektroenergetiku stále nejdůležitější – dosáhl necelých čtyřiceti procent. „Musíme ale urazit ještě dlouhou cestu, abychom splnili v zákoně zakotvený cíl omezit emise v roce 2032 ve srovnání s rokem 1990 o 57 procent,“ upozorňuje Simon Evans, analytik Carbon Brief.
Nestíháme, hlásí rodící se německá koalice k omezení emisí |
To podle něj vyžaduje, aby se obnovitelné zdroje a jádro podílely na výrobě elektřiny alespoň třemi čtvrtinami. „Výrazného pokroku je nutné dosáhnout také ve snižování emisí při vytápění a v dopravě,“ dodává britský expert. Soudí rovněž, že Británii chybí jasná strategie, jak omezovat emise z plynových kotlů, které používají četné domácnosti.
Zastánci obnovitelných zdrojů se spoléhají na výstavbu bateriových úložišť, která pomohou dlouhodobě vyřešit problémy související s výkyvy větrné a solární energetiky. Oponenti se naopak domnívají, že Británie se bude muset ještě dlouhou dobu spoléhat na kombinaci plynových a jaderných elektráren zaručujících stabilní dodávky elektřiny.
Jaderné elektrárny, podílející se v Británii na výrobě elektřiny zhruba pětinou, jsou pro nízkoemisní energetiku klíčové, je přesvědčen Evans. „Jejich význam obzvlášť vyniká ve srovnání s Německem, kde se kolem čtyřiceti procent elektřiny stále vyrábí v uhelných elektrárnách,“ konstatuje.
