Z obsáhlé analýzy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vyplývá, že se poptávka po uhlí ve světě bude vyvíjet značně odlišně. V nadcházejících čtyřech letech zeslábne v Evropě, USA, Kanadě i v Číně, mohutně investující do obnovitelných zdrojů.
V jiných velkých ekonomikách naopak vzroste. To se týká v prvé řadě Indie, druhého největšího spotřebitele uhlí na světě, kde bude pokračovat rychlý růst populace a postupovat industrializace. Spotřeba tam do roku 2022 podle odhadů stoupne skoro o čtvrtinu na 685 milionů tun uhelného ekvivalentu. V absolutním vyjádření jde o 135 milionů tun navíc. Indie budující svoji infrastrukturu hodlá výrazně zvýšit výrobu oceli a v ní se bez uhlí neobejde.
Celosvětová poptávka po uhlí v letech 2015 - 2022 (v milionech tun)
Mnohem více uhlí bude spalovat ještě pět dalších ekonomicky dynamických asijských zemí, kde jsou v současné době rozestavěny četné uhelné elektrárny. Experti IEA jmenují Pákistán, Indonésii, Vietnam, Malajsii a Filipíny.
Spotřeba v Číně poroste ve střednědobém výhledu jenom mírně, což souvisí s bojem, který Peking vyhlásil silně znečištěnému ovzduší. „Nebe nad naší zemí bude zase modré,“ slibuje premiér Li Kche-čchiang. Čína nadále bude mít největší vliv na světový trh s uhlím, neboť na ni připadá skoro polovina globální spotřeby.
Poptávka by se měla zvyšovat také v zemích na území bývalého Sovětského svazu, ale i v Africe a na Blízkém východě.
Rozvinuté ekonomiky dál na zelené vlně
Ve vyspělých západních zemí je tendence opačná. V USA přestalo být uhlí loni vůbec poprvé v jejich historii největším zdroje energie. Pocházelo z něj 30,4 procenta elektřiny, zatímco ze zemního plynu skoro 34 procent, uvádí Ministerstvo energetiky ve Washingtonu. Celková spotřeba uhlí v USA v roce 2016 proti předchozímu roku klesla o 7,5 procenta na 665 milionů tun. Do roku 2022 by měla klesnout o dalších zhruba pět procent. Prezident Trump nicméně slibuje, že produkce a zpracování uhlí čeká v USA renesance.
Nestíháme, hlásí rodící se německá koalice k omezení emisí CO2 |
Ještě více než v USA klesla loni spotřeba v Evropské unii, a to o 8,1 procenta na 632 milionů tun. Ale stalo se tak hlavně zásluhou Británie, která ji ve výrobě elektřiny omezila skoro o čtvrtinu (absolutně o 11 milionů tun), když uhlí nahradila zemním plynem.
Německo z uhlí jen tak vycouvá
Největší producenti uhlíZemě - Rok 2016 - Meziroční změna v % Německo 171,5 -4 Rusko 73,7 0 USA 66,5 2 Austrálie 63,6 -3 Polsko 60,2 -5 Turecko 56,9 1 Indie 45 3 Česko 38,5 1 Srbsko 38,4 2 Řecko 32,3 -30 |
Uhelné elektrárny v Británii loni vyrobily 9,2 procenta veškeré elektřiny, zatímco v Německu je to stále přes 40 procent. Rýsující se staronová koalice v Německa však poslední dny avizovala, že plán snížit emise oxidu uhličitého do roku 2020 o 40 % oproti úrovni z roku 1990 nejspíš nenaplní.
Hlavními spotřebiteli uhlí v Evropské unii zůstávají dvě země - Německo, které ho loni spálilo 230 milionů tun (z toho 172 milionů tun uhlí hnědého), a Polsko s celkovou spotřebou 136 milionů tun. Na uvedené země připadá více než polovina unijní spotřeby.
Spotřeba uhlí v zemích Evropské unie by se měla do roku 2022 snížit výrazněji než v USA. Podle Mezinárodní agentury pro energii zhruba o osminu.
