Za vzestupem cen v posledních měsících je podle analytiků především přiškrcení nabídky černého zlata na světových trzích. A také propad těžby ve Venezuele, kde se těží nejméně za posledních třicet let. Cena severomořské ropy Brent se během minulého týdne přehoupla přes 70 dolarů za barel. Loni v lednu stála 55 dolarů, v létě dokonce jen 45 dolarů.
Vývoj ceny ropy Brent za barel za posledních 5 let.
Země ropného kartelu se - spolu s dalšími producenty v čele s Ruskem - koncem loňského listopadu dohodly, že budou letos druhým rokem pokračovat v omezování objemu těžby. A podle všeho dohodnuté kvóty vesměs dodržují.
Ani ceny kolem 70 dolarů za barel však nejspíš nepřimějí kartel k tomu, aby si na své červnové schůzce pospíšil s ukončením „režimu“ těžebních kvót. Pokud však začnou Spojené státy zásobovat světový trh větším množstvím ropy, mohou jejich snahy o rovnováhu na trhu stejně přijít vniveč.
Hledání ropného vrcholu
„Vyšší ceny ropy s sebou přinášejí více nabídky na trh,“ uvedl kartel OPEC ve své lednové prognóze. To však povede k nasycení trhu a vyššímu tlaku na pokles ceny. Podle IEA se nedá čekat, že tempo růstu poptávky po ropě letos nějak výrazněji stoupne. Čína se snaží proměnit svou ekonomiku a odpoutat ji od ropné závislosti, další země zase místo ropy začaly více využívat zemní plyn.
Ochrana přírody jde stranou. Trump chce těžit ropu v rezervaci na Aljašce |
Na druhou stranu, nedá se ani čekat, že by poptávka po ropě začala nějak výrazněji klesat - a že by měla v dohledné době dosáhnout vrcholu, o němž se mluví už od 70. let minulého století. I kdyby nastal a spotřeba začala klesat, svět bude potřebovat velké množství suroviny ještě desítky let.
„Světová poptávka po ropě pravděpodobně dál poroste. A to díky zvyšování prosperity v rychle rostoucích rozvojových ekonomikách,“ píší v aktuální společné analýze hlavní ekonom BP Spencer Dale a šéf oxfordského Institutu pro energetická studia Bassam Fattouh.
„Ale tempo růstu pravděpodobně postupně zvolní a nakonec se ustálí,“ dodávají. Vše souvisí s tím, jak se v dopravě začnou postupně prosazovat jiná paliva - ať už půjde o elektřinu či auta na vodík. A také s tím, jak se bude zvyšovat účinnost a jak se budou vylepšovat technologie současných motorů.
Právě toto by mohlo podle názorů z ropné branže i od některých automobilek vést k rychlejšímu snižování emisí než čekání na průlom v oblasti elektroaut. A proto ropní giganti ještě nesklánějí hlavu, byť se vedle ropy koukají i jinde.
Například Shell minulý týden schválil investici do těžby ropy v Severním moři za miliardu dolarů. Jde o první významnou investici po šesti letech. Ale zároveň udělal dvě velké investice v oblasti solární energetiky v řádu stamilionů dolarů. Podobně Saudi Aramco investuje do petrochemie, která bude ropu potřebovat bez ohledu na vývoj v sektoru dopravy.
Oběť vlastního úspěchu
Spojené státy loni těžily podle údajů amerického ministerstva energetiky v průměru za celý rok 9,3 milionu barelů ropy denně, ke konci roku však denní produkce vystoupala na 9,9 milionu barelů. Za necelé dva roky má podle předpovědi překročit 11 milionů barelů.
Současná úroveň cen totiž podle amerických ropných manažerů umožňuje výrazně navýšit těžbu ropy z břidlic. Pro srovnání: nynější světová jednička a dvojka - Rusko a Saúdská Arábie - těží kolem 10,5 milionu barelů denně.
Trump uspěl s výzvou, Indie poprvé kupuje ropu od Američanů |
Producenti mimo USA, kterým se díky omezení těžby podařilo během loňska cenu vyšponovat, tak nyní mají strach, aby se nestali obětí vlastního úspěchu.
Ostatně svět už podobnou situaci zažil v roce 2014. Rostoucí ceny tehdy nalákaly velké množství amerických těžařů. Jenže koncem roku 2014 pak kvůli obrovskému převisu nabídky trh prakticky zkolaboval. Během následujícího roku spadla cena ze stovky až k 30 dolarům za barel.
A toho se bojí další země, které nyní na vyšších cenách ropy slušně vydělávají. Například Rusko, jehož státní finance jsou na těžbě ropy (a zemního plynu) závislé. Ačkoliv ceny vyjádřené v dolarech jsou ve srovnání s rokem 2008 ani ne poloviční, v ruské měně se cena barelu vyšplhala už téměř na 4 000 rublů. Přes tuto částku se přehoupla jen jednou, v únoru 2014.
To je pro ruský rozpočet vítaná vzpruha. V podobně příznivé situaci jako Rusko jsou i další země jako Kazachstán či Ázerbájdžán. „Jejich centrální banky a ministři financí považují nynější vysoké ceny ropy jako příležitost, aby ozdravili své rezervy, které utratili během krizí,“ říká Oleg Kouzmin, hlavní ekonom investiční banky Renaissance Capital.
„Nakupují zahraniční měny, když ropa zdražuje. To brání domácím měnám v posilování, což tlačí ceny ropy vyjádřené v národní měně k novým rekordním úrovním,“ vysvětluje Kouzmin.
