„Klienti žádají dužnaté ovoce, jako jsou švestky místo třeba jablek, která jsou teď sezónní. O ořeších nebo jedlých kaštanech ani nemluvě,“ říká prodejce zeleniny na trhu v Toulouse. O situaci francouzských zelinářů a ovocnářů informuje agentura AFP.
Pěstitelé ovoce a zeleniny se potýkají s mnoha problémy. Výrobní náklady prudce vzrostly, letní sucho srazilo objem plodin a spotřeba, která poklesla kvůli vysoké inflaci, je časově posunutá, vysvětluje Laurent Grandin ze sdružení Interfel.
„Spotřeba je rozladěná stejně jako celé klima,“ míní Grandin a zmiňuje vysoké jarní teploty, díky kterým dozrály nezvykle brzy třešně nebo meruňky. Lidé ale v polovině května nevěřili, že jde o místní ovoce, a odmítali ho kupovat, vysvětluje.
Předseda zemědělců: Kvůli Zelené dohodě hrozí potravinová krize |
Teplý podzim je dvojsečný. Může mít určité výhody, protože prodlužuje sklizeň polních plodin, jako jsou fazole nebo cukety. Nadále trvající sucho je ale znepokojivé, obtíže mají zejména zemědělci na severovýchodě a jihovýchodě Francie. Nedostatek vláhy znamená menší a sladší plody, které jsou ale náročnější na skladování.
„Je takové horko, že na slupce jablek vznikají praskliny, kudy se do ovoce dostávají nemoci. Ovoce hnije i v lednici,“ uvedla Françoise Rochová, předsedkyně Federace producentů ovoce a farmářka z Moissacu. „Spotřebitel si to neuvědomuje, protože to řešíme my, ale naše ztráty jsou obrovské a spotřeba prudce klesá, zatímco naše náklady rostou,“ říká.
Jablek letos ve Francii vypěstovali o 12 procent více než loni, ale trh je na tom „bledě“, píše v dovětku ke statistice ministerstvo zemědělství. Cenu jablek navíc tlačí dolu levná konkurence z Polska, která ve Francii nově nahrazuje výpadek produkce z východní Evropy, kterou ovlivnila válka na Ukrajině.
Pěstitelé ve Francii už několik týdnů tvrdí, že kvůli kombinaci nízkých prodejních cen a rostoucích cen energií jsou „na pokraji sil“. Jablka a hrušky se uchovávají ve velkoobjemových skladech při teplotě mezi nulou a osmi stupni Celsia. Rochová se obává, že v příštím roce náklady na chlazení vzrostou o 400 procent.
Poslední ranou pro ovocnáře by byla mírná zima. Bez vlny mrazu totiž stromy na jaře dobře nevykvetou a mají méně plodů. Dalším rizikem je také prudké ochlazení ve chvíli, kdy už stromy začnou kvést, popisuje další obavy Rochová.
