Následně dojde k omezení pěstování náročných plodin na energii a lidskou sílu, a stále větší přechod na obiloviny a řepku olejku. Domnívají se to laureáti letošního ročníku soutěže Zemědělec roku, která hodnotí ekonomické zdraví firem. Evropská unie určí totiž celkovou výši podpor na další období, se zvyšováním dotací každý rok kvůli inflaci obecně nepočítá. A příští pětiletý cyklus začne od nového roku.
Dalším problémem je podle nich to, že ještě nejsou schválená nová dotační pravidla, podle kterých se má hospodařit od příštího roku. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého se očekává, že je Evropská komise odsouhlasí nejpozději do poloviny prosince.
„Jestli ministerstvo nebude navyšovat dotace o inflace, je možné, že zemědělci půjdou jednodušší cestou,“ řekl na dotaz MF DNES vítěz v kategorii pěstitel Václav Hanzal z Žatecka. Sám pěstuje chmel, a zatímco loňská úroda byla podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského nejvyšší za poslední čtvrt století, letošní je podle Hanzala zklamáním. „Letos jsem dosáhl výnosu v průměru půl tuny proti loňskému 1,8 tuny na hektar. To je 13 metráků rozdíl a při realizační ceně 270 tisíc za tunu je to veliký propad,“ řekl.
Podle něj i další pěstitelé tvrdí, že s těmito riziky v příštím roce do pěstování chmele nepůjdou. Pokud se ale pěstitelé od těchto plodin odkloní, tak se znehodnotí peníze, které v minulých letech získali z Programu rozvoje venkova na investice do chmelařských technologií.
Na Hané hlásí podprůměrnou úrodu chmele, škodilo vedro a sucho |
Předseda představenstva Zemědělského družstva Kouty, které vyhrálo v chovatelské kategorii, Lubomír Pisk, si myslí, že zemědělci omezí investice. „Zemědělec je konzervativní člověk. On to tak bude dělat rok, dva, tři, ale pět už ne,“ vysvětlil. Farmáři si podle něj nebudou ničit půdu, ale budou dočasně dělat ekonomicky výhodnější plodiny. „Aby přežili a jednou se to mohlo dělat dál,“ dodal.
Vítěz kategorie smíšená výroba – předseda představenstva Zemědělského družstva Bernartice Pavel Rozhoň – je optimističtější. „Už z minulosti pamatujeme takovou inflaci, která se vyrovnala dnešní. A zemědělci i tenkrát přežili,“ řekl. Omezení investic také očekává.
Další mimořádné podpory?
Ministerstvo zemědělství dotace podle vývoje inflace valorizovat nebude, podle mluvčího úřadu Vojtěcha Bílého se ale bude snažit podporovat zemědělce například i mimořádnými platbami, jako tomu bylo letos, kdy vyplatilo 831 pro chovatele prasat, kuřat, skotu na mléko a pěstitele jablek a brambor. Dvě třetiny z této sumy byly z českého rozpočtu, zbytek z EU. Už nyní se podle něj hovoří o možných podobných podporách v příštím roce.
V ČR se pěstuje hlavně pšenice, která zabírala letos 56,2 procenta polí. Ječmen byl na necelých 14 procentech, kukuřice na zrno na 3,3 procentech. Zbytek zrnin byl zastoupen méně. Olejniny se pěstovaly na 17,8 procentech, z toho naprostou většinu (14 procent z celku) zabírala řepka. Pícniny byly na 8,6 procentech, stejně jako kukuřice na zeleno a na siláž. Brambory zabírají necelé procento polí.
