Projekt HUGSI (Husqvarna Urban Green Space Index) odstartoval celosvětový výrobce venkovního nářadí Husqvarna teprve před nedávnem. Díky nejnovější digitální technologii a díky spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA se mu daří sbírat konkrétní data z celého světa. Satelitní fotografie projektu zpracovává umělá inteligence a výsledkem je hodnocení městské zeleně.
Žebříček nyní čítá 155 měst ze šedesáti zemí. Postupně by měla přibývat další metropole. Třeba Bratislava na indexu zatím nefiguruje. Praha v žebříčku skončila na 13. místě, čímž předběhla dokonce i Vídeň, která je přitom tuzemskému hlavnímu městu často dávána za vzor.
Podle indexu pokrývá Prahu městská zeleň z 56 procent. Na jednoho rezidenta tak připadá zelený prostor o rozměru 179,8 metrů čtverečních. Na 28 procentech Prahy jsou vysázené stromy, travnaté plochy si pak ukrajují 27 procent městského prostoru. Z hlediska zdraví vegetace, které index měří na základě absorpce světla, získala Praha na škále od nuly do jedničky hodnotu 0,74.
Město chytré jak horákyně. Moderních technologií se nemusíme bát |
Otázkou je, proč se Praha umístila v žebříčku tak dobře. Možný důvod lze hledat v rázu pražských sídlišť, která jsou pro symbiózu se zelenými plochami jak stvořená. Vyplynulo to například z nedávné ankety ČTK s odborníky z realitních společností. Podle nich se v 70. a 80. letech při stavbě panelových domů s lesoparky a podobnými místy pro život prostě počítalo. Od té doby se zeleni podařilo zapustit silné kořeny.
„Sídliště ještě před nedávnem vypadala šíleně. Když se lidé v 80. letech stěhovali do paneláků, sídliště byla neupravenými plochami posetá zbytky betonu. Prostor se časem kultivoval do poměrně pěkné zeleně, protože lidé jsou tu zvyklí starat se o místa, kde žijí,“ komentuje náměstek primátora Petr Hlubuček, který má na magistrátu na starosti agendu životního prostředí. „Na každém místě v docházkové vzdálenosti je zde park, zeleň či dětské hřiště,“ dodává. Dobré umístění Prahy v indexu ho proto nijak nepřekvapuje.
Za posledních dvacet let vzrostla plocha veřejné zeleně o více než 300 hektarů, což je na poměry evropských metropolí naprosto unikátní nárůst.
Vít Hofmantiskový mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy
Milion stromů
Více zeleně je navíc jedním z hlavních témat současného vedení Prahy v čele se Zdeňkem Hřibem (za Piráty). Před dvěma roky se magistrát zavázal například k tomu, že za osm let vysadí v Praze milion stromů. Podle Hlubučka se jim zatím podařilo vysázet zhruba 300 tisíc. Jak uvádí náměstek, v Praze též vznikají zcela nové lesy, například v Satalicích, Běchovicích nebo Na Musile.
„Praha z minulosti ‚zdědila‘ některé významné plochy zeleně, ale kromě nadstandardní péče o stávající celoměstsky významné plochy zeleně také dlouhodobě systematicky pracuje na rozvoji a zakládání nových ploch zeleně, a to jak na původně zemědělské půdě, tak i na neudržovaných plochách,“ říká k tomu tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman.
„Za posledních dvacet let tak vzrostla plocha veřejné zeleně o více než 300 hektarů, což je na poměry evropských metropolí naprosto unikátní nárůst. Tento trend navíc stále pokračuje, v současné době je tak ve stádiu rozpracovanosti dalších zhruba 35 hektarů,“ uvádí Hofman.
Evropa a Severní Amerika to vyvažují
Nejzelenějším městem světa je podle indexu HUGSI americké město Charlotte v Severní Karolíně. V Evropě zase vede litevský Vilnius. Naopak, co se týče zeleně, je na tom nejhůř hlavní město Peru Lima, které v konečném hodnocení indexu nedostalo ani jeden bod. Praha naproti tomu získala 73,04 bodů ze sta možných.
Aby chudí nechudli. Trh si žádá obří rekvalifikace, zní z ekonomického fóra |
V rámci výzkumu a sběru dat si HUGSI pokládá otázku, zdali se svět díky klimatickým apelům stává zelenější. Odpověď zní: zatím spíše ne. Z globálního hlediska došlo v roce 2019 meziročně k mírnému poklesu městské zeleně, zhruba o 0,01 procent.
Za vymycováním zelených prostorů stojí zejména rozsáhlý rozvoj měst ve střední a východní Asii, píše Husqvarna. Rozvoj asijských aglomerací ukrojil z celosvětové městské zeleně během roku 2019 zhruba 52 kilometrů čtverečních. Pozitivní vývoj naopak autoři indexu pozorují v Evropě a Severní Americe, kde přibylo 38 kilometrů čtverečních městské vegetace. V globálním měřítku se tak vývoj daří vyrovnávat.
Horké vyhlídky
Bydlet v zeleném městě má několik výhod. Lépe se daří zadržovat nadměrnou dešťovou vodu, snižuje se hladina hluku, posiluje se biologická rozmanitost a lidem se lépe dýchá. Zřejmě nejdůležitější výhoda však spočívá v teplotních podmínkách města. V hustě zabydlených oblastech totiž vznikají takzvané tepelné ostrovy, jejichž naměřené hodnoty ve stupních Celsia jsou vyšší než v okolní krajině.
Efekt tepelných ostrovů způsobují všichni producenti tepla, kteří se ve městě nacházejí. Patří mezi ně budovy, vozidla, průmyslová činnost ale i samotní obyvatelé. Teplo se následně udržuje ve stísněném prostoru mezi budovami. V letních měsících se asfalt může rozpálit až nad padesát stupňů Celsia. Nesnesitelnému vedru brání právě vegetace, povrch totiž ochlazuje výpar vody stromů a dalších rostlin.
Automobilista není nepřítel Prahy, říká Jiří Pospíšil |
Pokud se lidstvu výrazně nepodaří snížit emise skleníkových plynů, zvýší se teplota v metropolích do konce tohoto století o více než čtyři procenta, uvádí Světové ekonomické fórum. Modely, které fórum cituje, navíc říkají, že ještě rychleji než samotná teplota vzduchu se bude zvyšovat takzvaný tepelný index. Ten říká, jak lidské tělo vnější teplotu pociťuje.
Obyvatelé tuzemského hlavního města se tak v následujících obdobích mohou dočkat subtropického podnebí. Podle vědců z Crowtherovy laboratoře v Curychu budou v Praze v roce 2050 podobné podnebné podmínky, jako jsou nyní v gruzínském hlavním městě Tbilisi.
