Ministerstvo financí navrhne na pondělním jednání vlády navýšit dotaci na investice do škol a školek v malých obcích z původních 300 milionů na 3,4 miliardy. Dostat se tak má na všechny žadatele, kteří splnili podmínky.
„Ačkoliv cílům programu a hodnotícím kritériím vyhovělo z 463 žádostí celkem 454 projektů, při stávající alokaci ve výši 300 milionů je možné financovat pouze 34 z nich,“ uvedlo ministerstvo. Z 3,4 miliardy už se dostane na všechny, peníze mají být uvolněny z vládní rozpočtové rezervy.
Jednotlivé obce, jejichž seznam čeká na schválení vládou, požádaly o 160 tisíc až 20 milionů, což je maximální výše dotace. Zároveň nejčastěji poskytovaná dotace (v 59 případech) dosahuje 20 milionů korun. Dotace je určena obcím do tří tisíc obyvatel, z programu mohou pokrýt až 90 procent investičních nákladů na rekonstrukci a modernizaci základních a mateřských škol.
Nejvíce žadatelů je ve Středočeském kraji, kde je připraveno 84 projektů. Dalších 69 žádostí pochází z Jihomoravského kraje, 44 žádostí o dotaci přišlo z Jihočeského kraje a 37 z Olomouckého kraje.
Štědrost není zadarmo
Náhlá štědrost ministerstva má své důvody. Stát obcím odčerpal část sdílených daní na záchranné dotační programy pro podnikatele v souvislosti s dopady koronavirové pandemie. Navýšení investičních dotací je tak úlitbou obcím za odčerpání peněz, i když z toho budou profitovat v tuto chvíli jen malé obce. „Stát přislíbil podpořit investice samospráv dodatečnými dotacemi, posílení dotací na školky je součástí příslibu,“ říká mluvčí MF Jakub Vintrlík.
Příjmy obcí ze sdílených daní letos kvůli očekávanému propadu ekonomiky klesnou podle odhadů zhruba o čtvrtinu oproti jejich plánovaným rozpočtům. Některé obce už proto oznámily, že budou muset zrušit část plánovaných investic. Podle ministerstva zatím žádná z obcí svůj projekt na školku nestáhla. „Takový případ jsme dosud nezaznamenali. S ohledem na masivní přebytky v minulých letech a vytvořené rezervy jsme přesvědčeni, že se obce i kraje nemusejí o své investiční projekty obávat,“ říká Vintrlík.
Bez dotací obec školku nepostaví
Obce mají nejvíc zájem o rozšíření či zřízení školek - na jejich stavbu přitom malá obec zpravidla není schopna z rozpočtu ušetřit. „Počítají proto s evropskými financemi, tedy především s penězi z IROP, nebo s prostředky určenými na tento typ investic z rozpočtu ministerstva školství nebo financí,“ vysvětluje Karel Gargulák, analytik ze vzdělávací organizace Eduin.
„Obecně dosud platilo, že dotačních peněz na mateřské školy bylo výrazně méně než potřeba školek, výzvy se otevíraly na poslední chvíli a vyžadovaly extrémně rychlou realizaci, takže dotace šly primárně obcím, které by si školku postavily tak jako tak,“ uvádí Daniel Münich, ekonom think-tanku IDEA při CERGE-EI, zabývající se vzděláváním.
Dotace není automatický nárok a podmínky často nepasují na konkrétní potřeby školek daných obcí. „Od obtížně splnitelných termínů, požadavků na stupeň připravenosti, toho co se smí a naopak nesmí stavět nebo opravovat či rozšiřovat a pro co to smí a nesmí v budoucnu všechno sloužit,“ vypočítává Münich.
Pozdě ale přece
Vláda nicméně na skutečnou potřebu obcí reaguje se zpožděním. „Před několika lety byl tlak na navyšování kapacit školek velký. Do školek dorostly silnější ročníky a vláda také schválila novelu školského zákona, podle níž obce dostaly nově povinnost zajistit místo ve školkách nejen předškolákům, ale všem dětem od tří let. Kapacita školek především v prstenci okolo velkých měst však stále nedostačuje,“ připomíná Garguák.
V Česku je podle statistiky MŠMT 5 304 registrovaných školek, kam chodí 364 tisíc dětí. Zřizovatelem 4 761 z nich je obec, 401 je privátních, zbylé zřizují kraje, církve a MŠMT.
Česká školní inspekce ve své výroční zprávě loni už poněkolikáté upozornila, že stávající školky jsou narvané k prasknutí - polovina dětí ve školkách chodí do tříd s navýšeným počtem dětí na základě zákonné výjimky na 25 a více. „Ze statistických údajů je v těchto třídách zřejmé i začleňování dětí s odlišným mateřským jazykem, dětí od dvou do tří let věku a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami,“ píše se v zprávě. To má podle ČOI v mnohých případech významný negativní dopad na kvalitu poskytovaného vzdělávání.
Poté, co školka stojí a je registrovaná u MŠMT, neměl by být její provoz pro obec problém. Finance jdou ze sdílených daní, je na to určeno devět procent z peněz, které se obcím z tohoto balíku rozdělují. Podle Münicha má za každé dítě v mateřské školce, registrované v síti MŠMT, obec asi 15 000 korun ročně – z toho může školce přispívat (na topení, na provoz) podle vlastního uvážení, peníze nejsou účelově vázány. Vedle toho stát pokrývá platy pedagogických pracovníků a ředitele ze státního rozpočtu. Navíc může obec jako zřizovatel školky vybírat školkovné až 14 600 Kč ročně na dítě, což si ale většina rodičů je schopná odepsat z daní jako slevu na školkovném.
Nedostatek míst ve školkách pro mladší děti do čtyř let se snaží suplovat dětské skupiny, registrované pod ministerstvem práce a sociálních věcí – aktuálně jich je 1 072 s kapacitou přes 14 tisíc míst. Jejich provoz stojí na evropských dotacích, které ale mají do dvou let vyschnout. Ministryně práce Jana Maláčová loni představila svůj záměr přejmenovat dětské skupiny na jesle a zajistit jim zákonem financování ze státního rozpočtu s příspěvkem pět tisíc korun na měsíc pro děti mladší čtyř let.
| Kraj | Počet projektů | Částka (v mil. Kč) |
|---|---|---|
| Jihočeský | 44 | 293,4 |
| Jihomoravský | 69 | 532,4 |
| Karlovarský | 7 | 44,4 |
| Vysočina | 42 | 333,9 |
| Královéhradecký | 26 | 146,3 |
| Liberecký | 24 | 141 |
| Moravskoslezský | 23 | 176 |
| Olomoucký | 37 | 234,2 |
| Pardubický | 33 | 287,8 |
| Plzeňský | 16 | 107,1 |
| Středočeský | 84 | 800,2 |
| Ústecký | 19 | 137,9 |
| Zlínský | 30 | 197,6 |
